Běloruská opozice rok po zahájení masových protestů proti autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi vylučuje nové větší akce. Cena za to by byla příliš velká, řekla Svjatlana Cichanouská, která stojí v čele odporu proti Lukašenkovu režimu. Ten v proslovu nepřímo přiznal, že do Evropské unie cíleně posílá blízkovýchodní migranty, a vyzval Západ, aby přestal se sankcemi. Spojené státy a Velká Británie naopak v pondělí další sankce vyhlásily.
Běloruská opozice nechce další protesty, říká Cichanouská. Česko vyzvalo k propuštění vězňů
„Každý může jít do vězení ne na patnáct dnů, ale na roky,“ prohlásila Cichanouská, která podle přesvědčení opozice vyhrála loňské prezidentské volby, nikoli Lukašenko. Rozsáhlé protesty v zemi vypukly den poté, co bylo oznámeno, že zvítězil Lukašenko. Hlasování podle opozice doprovázely podvody a oficiální výsledek neuznala Evropská unie ani například Spojené státy. Následné represe Lukašenkova režimu proti jeho odpůrcům vedly k zavedení zahraničních sankcí vůči Minsku.
„Bezpečnost lidí musí být na prvním místě,“ zdůraznila vůdkyně běloruské opozice, kterou režim loni přinutil opustit zemi a která nyní kvůli obavě ze stíhání žije v litevském exilu. „Už bylo dost obětí, příliš mnoho zničených životů.“
Podle obránců lidských práv je v Bělorusku v současnosti více než šest set politických vězňů. Protesty se nicméně podle Cichanouské v zemi nezastavily. „Demonstrace v ulicích jsou jen součástí protestního hnutí. Silou je, že běloruský lid se nevzdal a že bylo mobilizováno mezinárodní společenství,“ míní politička.
Události: Loňské volby proběhly v pořádku, zopakoval Lukašenko (zdroj: ČT24)
Lukašenko nabádá Západ, aby přestal se sankcemi
S proslovem v den výročí voleb vystoupil i Lukašenko. Během něj „poradil“ západním zemím, aby přestaly se sankcemi, protože pro ně mohou mít opačný účinek. Přitom prakticky potvrdil, že jako odvetné opatření v reakci na tyto sankce Minsk posílá uprchlíky do sousedních zemí – Polska, Litvy, Lotyšska a Ukrajiny.
„Není třeba používat sankční 'sekery a vidle'. Tím spíš, že mohou mít opačný účinek. To také dnes ukazuje reálná situace, to, o čem se mluví – události na bělorusko-polských, bělorusko-ukrajinských, bělorusko-litevských a lotyšských hranicích,“ řekl Lukašenko podle agentury TASS při setkání s novináři a zástupci veřejnosti v Minsku.
Lukašenko odmítl, že by Bělorusko někoho vydíralo nelegální migrací. Jedním dechem ale prohlásil, že reaguje na kroky Západu „v rámci svých možností“. „Nelegální migrace. Ne, nikoho nevydíráme. Nikoho neohrožujeme. Prostě jste nás dostali do situace, na kterou jsme nuceni reagovat. A my reagujeme – jak můžeme a jak umíme,“ řekl.
Brusel viní Minsk, že úmyslně využívá blízkovýchodní běžence jako „zbraň“ v odvetě za unijní sankce. Letos v Litvě zadrželi již více než čtyři tisíce migrantů, z čehož téměř 2800 bylo z Iráku.
Lukašenko na tiskové konferenci také tvrdil, že není žádný diktátor, protože nikdy nikomu nic nenařizoval, a že jen brání Bělorusko před spiknutím jeho protivníků. Běloruskou sprinterku Kryscinu Cimanouskou, která z obavy z represí dala před návratem z tokijské olympiády přednost polskému azylu, označil za „zmanipulovanou“ cizími silami.
Pokud jde o svazovou integraci Běloruska s Ruskem, Lukašenko prohlásil, že je to možné, ale jen bez ztráty státnosti a svrchovanosti. „Nikdy jsme nebyli proti těsnějšímu spojení, ale vždy nás drželi od sebe dál, i teď nás držíte dál,“ řekl běloruský lídr zjevně na adresu Moskvy. Základem každého mezistátního svazku musí být rovnost, a to i v ekonomických záležitostech, zdůraznil Lukašenko, přičemž si mimo jiné postěžoval na to, že v Bělorusku je pro lidi plyn třikrát dražší než v Rusku.
Běloruská opozice vyjádřila obavy, že Lukašenko připojí zemi k Rusku ve snaze udržet si podporu ruského prezidenta Vladimira Putina proti masovým protestům po srpnových prezidentských volbách.
Na otázku, kdy Bělorusko uzná Krym jako součást Ruska, Lukašenko nejprve zdrženlivě odpověděl, že se tak stane, až „Krym uzná poslední oligarcha v Rusku a začne tam dodávat jídlo“. Nicméně následně dal jasně najevo, že tak učiní, přestože v roce 1994 byl jedním ze signatářů budapešťského memoranda, jež zajišťovalo Ukrajině mimo jiné svrchovanost v rámci jejích tehdejších hranic, tedy včetně Krymu, výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní. „Ukrajina, vidíte, co dělá? Mám volné ruce. A uznám Krym a všechno ostatní,“ řekl Lukašenko s poukazem na kritické hlasy, které na jeho adresu znějí z Kyjeva.
Brzy by mohlo přijít střídání
Lukašenko také řekl, že by ho ve funkci hlavy státu už „velmi brzy“ mohl nahradit jiný člověk. Zároveň vyzval, aby se nespekulovalo o termínu, kdy by se tak mohlo stát.
„Jak lze odejít do důchodu a zabývat se něčím jiným, to si zatím nepředstavuji. To neznamená, že se budu křečovitě držet tohoto (prezidentského) křesla. Ne. Po mně přijdou jiní lidé, dokonce velmi brzy. Jen si nedělejte starosti ohledně načasování,“ prohlásil vůdce. Podle něj je nyní patnáct až dvacet osob, které by mohly na jeho místo nastoupit.
Lukašenko rovněž řekl, že ústavní komise, která připravuje doplňky a změny v základním zákonu, už ukončila první etapu své práce. Komisi, která má 36 členů, Lukašenko vytvořil prezidentským dekretem v březnu.
V červenci byl zveřejněn základní návrh pozměněné ústavy. V něm se kromě jiného omezuje zvolení jedné osoby ve funkci hlavy státu v přímých volbách na nejvýše dvě pětiletá období. Zakotveno má být omezení práva prezidenta rušit rozhodnutí vlády a vydávat dekrety i odvolatelnost nejvyššího představitele za stanovených podmínek.
USA a Británie přitvrzují sankce
Americký prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy zavádějí vůči Lukašenkově režimu nové sankce. Mezi subjekty, které americké ministerstvo financí zařadilo na sankční seznam, je zejména společnost Belaruskali, která v Bělorusku patří k největším státním podnikům, a která má významný podíl na světovém trhu s potašem. Sankcím podléhá i běloruský národní olympijský výbor a také patnáct soukromých společností, včetně prominentní běloruské banky Absolutbank, které mají vazby na Lukašenkův režim.
Běloruský olympijský výbor je viněn z napomáhání praní špinavých peněz a z obcházení sankcí a vízových zákazů. Mezinárodní olympijský výbor jej také pokáral za to, že nedokázal ochránit běloruské sportovce před politickou diskriminací a represemi.
Ekonomické sankce proti Minsku zpřísnila také Británie. Terčem těchto sankcí je obchod s běloruskými státními podniky, vládní finance a letecká doprava, včetně zákazu, aby britské firmy poskytovaly technickou pomoc Lukašenkově flotile luxusních letadel.
Česko vyzvalo k propuštění vězňů
České ministerstvo zahraničí při příležitosti roku od prezidentských voleb v Bělorusku vyzvalo tamní vládu, aby propustila všechny politické vězně, ukončila represe a navázala dialog s občany.
„Lidé nežádají nic jiného než respektování vlastních zákonů, základních občanských práv a pořádání férových a svobodných voleb v souladu s mezinárodními závazky Běloruska,“ uvedl resort v prohlášení na svém webu a připomněl, že výsledky loňského hlasování Česko ani Evropská unie neuznaly.
Události v posledních měsících podle ministerstva ukazují, že běloruský režim nepolevuje v zásazích proti zbývajícím opozičním představitelům a nezávislým médiím, přikročil k přísným opatřením vůči diplomatickým zastoupením států EU a volí stále více konfrontační přístup.
„Ve vězení je téměř šest set politických vězňů, řada osob již byla ve vykonstruovaných procesech odsouzena k vysokým trestům odnětí svobody. Tyto metody známe z vlastní nedávné historie a nepatří do dnešní Evropy,“ poznamenala česká diplomacie.
I proto Česko podpořilo několik vln sankcí přijatých Radou EU, aby tím postihla osoby odpovědné za násilné represe a zastrašování. Poslední vlna sankcí se zaměřuje také na hospodářství a kauzu únosu letounu Ryanair a zadržení opozičního novináře Ramana Prataseviče. Běloruské úřady donutily přistát v Minsku letoun na trase z Atén do Vilniusu, na jehož palubě Pratasevič cestoval. Zatkla ho pak běloruská policie.
Hlaváček předal v Praze Bělorusům dar
Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (TOP 09) předal na Staroměstské radnici zástupcům běloruské opozice Vadzimovi Prakopejovi, Anatoliji Kotavovi, Dzmitryji Balkunecovi a Auhenu Sidorykovi symbolický dar v podobě stříbrného odznaku Prahy. Zároveň se podepsali do pamětní knihy města. Již dříve dostala z rukou pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) symbolický klíč při návštěvě Prahy také Cichanouská.
„Je pro mě ctí, že vás mohou jménem hlavního města přivítat. Hlavní město, stejně jako celá Česká republika, podporuje demokratické snahy v Bělorusku, svobodu tisku a propuštění všech nespravedlivě stíhaných. Dnes si připomínáme přesně rok od voleb, kterým předcházelo očekávání naděje změny, která se neuskutečnila, a naopak přišla represe,“ řekl Hlaváček.
Náměstek zdůraznil, že právo na svobodu slova je jedno ze základních práv a je důležitou hodnotou. Praha podle něj byla a stále je městem otevřeným a je připravena kdykoliv poskytnout pomoc běloruské opozici a emigrantům. Ocenil trpělivost Bělorusů, se kterou k situaci přistupují.
„Chtěl bych velmi poděkovat za podporu, kterou Praha poskytuje běloruskému národu,“ řekl politolog a ekonom Balkunec. Ve svém projevu rovněž řekl, že více než rok Bělorusové usilují o poklidný protest a mírovou cestou se snaží o změnu ve své zemi. „Věřím, že vítězství je blízko a Praha a Minsk se brzy stanou přátelskými městy. Věřím tomu, že to nastane,“ dodal Bolkunec.
V Polsku a na Ukrajině se demonstrovalo
Proti politickým represím v Bělorusku už v neděli demonstrovaly stovky lidí v ulicích Varšavy. Pochodu se zúčastnila řada Bělorusů, kteří žijí v polském exilu. Podobná demonstrace se uskutečnila také v ukrajinském Kyjevě, informovala agentura AP.
Podle pořadatelů měl pochod ukázat, že Bělorusové v Polsku nevzdají boj za změnu poměrů ve své vlasti. Demonstranti požadovali například propuštění politických vězňů. Před ruskou ambasádou ve Varšavě také obvinili ruského prezidenta Vladimira Putina, že je za politické represe v Bělorusku zodpovědný.
V Kyjevě se demonstrace zúčastnilo zhruba pět set lidí. Demonstranti nesli transparenty s nápisy jako „Bělorusko se pod Lukašenkem stalo koncentračním táborem“. Vyzývali mezinárodní orgány k vyšetřování údajných Lukašenkových zločinů. „Každý den, kdy je Lukašenko u moci, přibývá obětí politických represí, dokonce i na Ukrajině,“ uvedla na demonstraci Bažena Žoludzová.
Jedenadvacetiletá Žoludzová byla přítelkyní běloruského aktivisty Vitala Šyšova. Ten pomáhal Bělorusům prchajícím před represemi z vlasti a tento týden byl nalezen oběšený v parku v Kyjevě. Ukrajinská policie případ vyšetřuje jako možnou vraždu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tento případ nařídil tajné službě SBU a ministerstvu vnitra vyhodnotit možná rizika a zajistit dostatečnou ochranu Bělorusům, kterým může kvůli jejich politické či společenské činnosti hrozit nebezpečí.