Na těle oběšeného běloruského aktivisty našli odřeniny, sdělila ukrajinská policie

Pohřešovaný běloruský aktivista Vital Šyšov, který pomáhal Bělorusům prchajícím před represemi z vlasti, byl v úterý ráno nalezen oběšený v parku v Kyjevě. Oznámila to ukrajinská policie, která také potvrdila, že se na těle aktivisty našly odřeniny, ale zatím nelze říct, jak vznikly. Úřady vyšetřují i možnost, že byl Šyšov zavražděn. Nevládní organizace, v jejímž čele aktivista stál, uvedla, že běloruský režim ho vnímal jako nebezpečí. Jeho úmrtí označila za likvidaci.

Pátrání po Šyšovovi policie vyhlásila poté, co se aktivista v pondělí nevrátil domů, když si šel zaběhat. Tělo nakonec našli v parku nedaleko jeho bydliště. Podle serveru Censor.net na místě vyšetřovatelé zajistili jeho mobilní telefon.

„Snažíme se zjistit všechny okolnosti jeho smrti. Prošetřujeme všechny videonahrávky z kamer a hledáme možné očité svědky této události,“ uvedl policejní prezident Igor Klymenko. „Vyšetřovatelé prověřují možné verze včetně sebevraždy, ale také vraždy maskované jako sebevražda.“

Podle Klymenka měl Šyšov odřený nos, koleno a hrudník. „To je charakteristické pro jednorázový pád, jak uvedli odborníci,“ sdělil podle serveru Ukrajinska pravda Klymenko s tím, že aktivista měl rovněž odřeninu na levé části horního rtu. Je však podle něj příliš brzy na to, říci, zda zranění vznikla v důsledku násilí, či nikoliv.

Vyšetření aktivistovy smrti slíbil i ukrajinský ministr zahraničí. „Ukrajina udělá všechno pro to, aby případ plně vyšetřila. Je v našem plném zájmu odhalit pravdu o jeho tragické smrti,“ napsal šéf diplomacie Dmytro Kuleba na Twitteru.  

Šyšovova organizace: Je to akce tajných služeb

Organizace Běloruský dům na Ukrajině označila na svém účtu na sociální sít Telegram jeho úmrtí za likvidaci. Podle ní byl aktivista sledován, o čemž uvědomila policii. Uvedla také, že jak místní zdroje, tak lidé z Běloruska je varovali před možnou provokací, která může zahrnovat i únos a likvidaci. Organizace je přesvědčena, že Šyšovovu likvidaci jako Bělorusa nebezpečného režimu mají na svědomí příslušníci tajné služby.

„Myslím, že to udělali agenti běloruských speciálních sil a část jednotek Alexandra Lukašenka známých jako oddíly smrti,“ uvedl Jurij Šučko, vedoucí Běloruského domu na Ukrajině. „Na základě okolností a určitých výhrůžek je jasné, že toto je akce běloruských tajných služeb. Je to vražda. Vital byl nalezen zmlácený a oběšený,“ tvrdí Šyšovův přítel Jurij Lebeděv.

Aktivistova přítelkyně Bažena Žoludzová agentuře AP řekla, že nevěří, že by spáchal sebevraždu. „Nic z Vitalova chování nenaznačovalo, že by se chtěl zabít. Nezanechal ani žádnou poznámku nebo vzkaz. Byli jsme to ráno spolu a šel si ven prostě zaběhat,“ uvedla s tím, že si nedávno všiml lidí, kteří jej měli údajně sledovat.

Agentura Reuters poznamenala, že Minsk aktivistovu smrt zatím nijak nekomentoval a mluvčího běloruského prezidenta se jí nepodařilo zkontaktovat. 

Před běloruským velvyslanectvím v Kyjevě se mezitím sešlo na dvě stě lidí, kteří si připomínají památku mrtvého aktivisty, uvedl večer web Ukrajinska pravda. Skandují: „Ať žije Bělorusko!“ a „Hrdinové neumírají, dokud se na ně vzpomíná.“

Šyšovova organizace pomáhá Bělorusům na Ukrajině

Běloruský dům na Ukrajině pomáhá uprchlým Bělorusům hledat ubytování, práci a poskytuje jim právní poradenství. Ukrajina, stejně jako Polsko a Litva, poskytla útočiště mnoha Bělorusům, kteří z vlasti utekli kvůli represím režimu Alexandra Lukašenka, jež následovaly loňské prezidentské volby. 

Podle oficiálních výsledků ve volbách opět zvítězil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994. Podle opozice, Evropské unie a některých dalších zemí ale byly výsledky hlasování zfalšované. Po volbách následovaly hromadné protesty, proti nimž tvrdě zasáhly bezpečnostní složky. Desetitisíce lidí zatkly. Nátlak režimu vyhnal na Ukrajinu odhadem až pět tisíc lidí, Šyšov z Běloruska odešel po účasti na protestech na jihu země.

Cichanouská: Smrt Šyšova mě šokovala

Lukašenkova soupeřka z voleb a podle opozice jejich skutečná vítězka Svjatlana Cichanouská, která žije v litevském exilu, reagovala na zprávu o smrti Šyšova na Twitteru.

„Je znepokojující, že ti, kteří prchají z Běloruska, stále nemohou být v bezpečí,“ napsala a dodala, že děkuje ukrajinským úřadům, že jeho smrt vyšetřují. „Smrtí Vitala Šyšova jsem hluboce šokovaná,“ řekla později agentuře Reuters, podle níž odmítla spekulovat o tom, kdo by mohl být za jeho smrt zodpovědný.

Cichanouská také řekla, že nenásilný přechod k demokracii v Bělorusku je podle ní možný. „Absolutně věřím v nenásilné předání moci,“ prohlásila osmatřicetiletá politička. „Chceme, aby to peklo v naší zemi skončilo co nejdříve. Když vyvineme na režim dostatečný tlak, nebude jiné východisko. Skutečně věřím, že Bělorusko může být úspěšným příkladem pokojného předání moci,“ dodala Cichanouská.

V interview rovněž vyjádřila názor, že mezinárodní sektorové sankce vůči Bělorusku by mohly být velmi účinné a mohly změnit prezidentovo chování.

Mohlo se jednat o rusko-běloruskou operaci, míní Šír

Podle politologa Jana Šíra z Univerzity Karlovy je pravděpodobné, že za smrtí běloruského aktivisty stojí tajné služby. „Vzhledem k tomu, o jak politicky exponovanou osobnost se jednalo, s jakými si lidmi se stýkal a čím vším se zabýval, tak možnost, že by se mohlo jednat o rusko-běloruskou operaci, se přímo nabízí.“

Dle Šíra se může jednat o vzkaz Bělorusům v zahraničí, že nikde nejsou v bezpečí. „Je to určitě možná interpretace. Zároveň je důležité zmínit, že jde o událost, která vrhá mezinárodně velice špatné světlo na běloruský režim. To je i klíčovým bodem toho, že Rusko může tak pokročit v satelitizaci Běloruska,“ řekl.

Pokud by se podezření z násilné smrti potvrdilo, umožňovalo by to podle Šíra ruským tajným službám provádět podobné operace pod běloruskou vlajkou. Politolog očekává, že ukrajinské vyšetřování dojde k jasnému závěru. „Problém ale může nastat, pokud případně obviněná strana tento závěr přijme, nebo zdali bude svoji účast popírat,“ doplnil. 

9 minut
Události, komentáře: Politolog Jan Šír ke smrti běloruského aktivisty
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...