Památku lidí nespravedlivě vězněných komunistickým režimem připomíná nově skleněná deska před kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava v areálu Louckého kláštera ve Znojmě. Je na ní 88 jmen. Desku nechala vyrobit organizace Orel a Konfederace politických vězňů.
Před kostelem v Louckém klášteře už památník politickým vězňům stojí, v roce 1993 ho vysvětil premonstrátský opat Vít Tajovský. Teď k němu přibyla také pamětní deska s konkrétními jmény.
Impulsem k jejímu vytvoření byl fakt, že loni zemřeli poslední dva přímí pamětníci komunistických represí ze znojemské konfederace Jaroslav Spilka a Leopold Solař. Organizace se rozhodla tak ještě naposledy připomenout nejen jejich jména, ale i dalších, jako vzkaz nejmladší generaci o tom, že svoboda je důležitá hodnota.
Jaké podmínky panovaly v komunistických kriminálech, si podle pamětníků mladí lidé nedokážou představit. „Nenechávali vězně spát, to bylo jedno z těch největších mučení, trápili je zimou, zbavovali oblečení. Nebo zase bylo mučení opačné, kdy byli vězni ve velikém teple a byla jim odmítána voda,“ popsal iniciátor akce Marek Venuta. Trpěli nejen věznění, ale i celé rodiny, které komunistická bezpečnost pronásledovala.
Na desce jsou jména celé rodiny
Čtyři jména na pamětní desce patří rodině Achrerových. Bohumil Achrer, tehdy jedenadvacetiletý mladík, se pokusil o emigraci, ale byl při tom chycen. Ve vězení skončil nejenom on, ale také jeho rodiče a mladší bratr. Podle Marie Achrerové, která se do rodiny později přivdala, byli postižení i další dva mladší sourozenci, které režim poslal do dětského domova, i když se o ně chtěla širší rodina postarat.
Ne všechny se podařilo vypátrat
Pro Marii Achrerovou má svoboda velkou hodnotu. „Když jsme po listopadu 1989 s manželem poprvé jeli do Rakouska, tak jsme na hranicích oba plakali,“ řekla. Po smrti svého manžela převzala vedení znojemské organizace KPV. „Zůstalo nás už jen sedm, ale ne politických vězňů, ale potomků a vdov,“ řekla.
Zjistit co nejvíce jmen politických vězňů nebylo podle Marka Venuty jednoduché a trvalo to několik měsíců. Nakonec se podařilo zjistit i s pomocí historiků a sdružení 88 jmen. Podle Archrerové bylo na Znojemsku politických vězňů daleko víc. Ne všechny se ale podařilo vypátrat.
