Turecký politik Demirtaş je pět let ve vězení, Ankara výzvy k jeho propuštění neslyší

2 minuty
Události ČT: Demirtaş je pět let vězení
Zdroj: ČT24

Přesně pět let je za mřížemi Selahattin Demirtaş, patrně nejznámější politický vězeň současného Turecka. K propuštění bývalého lídra druhé největší opoziční strany HDP a prezidentského kandidáta opakovaně vyzývají evropské instituce včetně soudu pro lidská práva. Ankara je ale ignoruje. V krajním případě jí hrozí vyloučení z Rady Evropy.

„Společně jsme usilovali o mír v Turecku a věděli jsme, že za to zaplatíme. Věděli jsme to i proto, že když mi bylo pět let, podobně zatkli mého otce,“ uvádí Demirtaşova manželka Başak, která nyní v bývalé kanceláři svého vězněného partnera v Diyarbakiru na východě Turecka pomáhá vyřizovat jeho agendu.

Demirtaş je ve vězení na západě Turecka, patnáct set kilometrů od manželky a dcer. Během dvou povolených návštěv měsíčně se s ním mohou vidět vždy jen hodinu. „Očekáváme pomoc hlavně od Evropy. Měla by se postavit za své hodnoty. Dosavadní kroky byly velmi pomalé,“ podotýká politikova manželka.

Razie proti Demirtaşovi přišla rok a půl po volbách, ve kterých prokurdskou HDP dostal do parlamentu a AKP prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana tím připravil o většinu. Prokurátoři Demirtaşe viní z podpory terorismu, respektive zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), která vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii.

Tlak na HDP pokračuje

Politik jakékoli vazby na PKK odmítá. Postavil se za něj i Evropský parlament a soud pro lidská práva, který případ označil za omezování politické soutěže. Ankara verdikty vyzývající k jeho propuštění ignoruje. „Je to otázka dodržování mezinárodních dohod. Otázka, jestli jste právní nebo autoritářský stát,“ míní politikův obhájce Mahsuni Karaman.

Sílící tlak na HDP se neprojevuje jen vězněním jejích bývalých lídrů. Trestnímu stíhání čelili a čelí tisíce řadových členů strany, její poslanci. Turecké úřady zbavily funkcí téměř všechny starosty zvolené za HDP v posledních komunálních volbách a nadto všechno hrozí zákazem straně jako takové.

Demirtaşova manželka Basaş přesto tvrdí, že je optimističtější než před pěti lety, a věří, že se její manžel nakonec znovu vrátí ke své práci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...