V jedné z místností bývalé věznice v Brně na Cejlu jsou na stěnách stopy lidské krve. Potvrdili to forenzní antropologové z Masarykovy univerzity. Podle historiků mohla krev patřit vězňovi nebo vězňům, kteří areálem prošli v 50. letech. Nález podle nich dokazuje brutalitu výslechů a zacházení s vězni v dobách komunistického režimu.
Krev na stěnách bývalé věznice na Cejlu může být stopou výslechů vězňů z 50. let
2 minuty
Historici zkoumají, komu patřila krev na stěnách bývalé věznice
Drobné červené cákance na jedné stěně místnosti a další i na protější. To, že jde o lidskou krev, potvrdili nedávno antropologové z Masarykovy univerzity. Historikové se domnívají, že jde o stopu brutality při výsleších v 50. letech. „V Československu komunisté popravili přes dvě stovky lidí. Počet těch, kteří zahynuli v kriminálech, je násobně vyšší. Mnoho lidí zahynulo právě během výslechů a my jsme teď v místnosti, kde se něco takového odehrávalo,“ popsal historik Pavel Paleček.
GALERIE
Bývalá brněnská věznice na Cejlu. Chodby a cely s pohnutou historií, především nacistickou a totalitní…
Vyhrožovali mi smrtí, vzpomíná Zdena Zajoncová
Komplex budov na Cejlu sloužil jako ženská věznice gestapa, později tu bylo krajské vězení. Prošly tudy tisíce politických vězňů a desítky jich tu byly popraveny. V jedné z cel na Cejlu strávila několik měsíců i dnes šestadevadesátiletá Zdena Zajoncová, jedna ze dvou žijících pamětnic věznice gestapa. Bylo jí tehdy 19 let. Důvod věznění byla velezrada. S kamarády psala vápnem po budovách nápisy. „Pryč s Hitlerem, pryč s okupací, ať žije Československo, jsme psali,“ řekla Zdena Zajoncová. Vzpomíná na neutěšené podmínky ve věznici i na to, že jí vyhrožovali smrtí. „Ten gestapák na mě vytáhl pistoli a řekl, že mě zastřelí, když nebudu mluvit pravdu, nebo vytáhl oprátku. Ale já jsem neplakala,“ popsala výslech Zdena Zajoncová.
Pamětnice Zdena Zajoncová
Gestapo by stopy zahladilo, míní historik
Že by krev pocházela dokonce už z doby 2. světové války, historici nevylučují, nepřijde jim to ale příliš pravděpodobné. Nacisté by podle nich důkazy o násilí na vězních nejspíš zničili. „Já si to vysvětluju tím, že když v roce 1956 odsud odcházeli bachaři do nové věznice v Brně-Bohunicích, tak tu nechali nacákáno. Režim v té době byl hodně tvrdý, tak nikoho nenapadlo, že by to mohlo vadit,“ domnívá se historik Pavel Paleček.
GALERIE
Političtí vězni z Cejlu a vzkazy na celách smrti
„Pokud vyjde genetická analýza, jsme schopni určit, do jaké populace ten člověk zapadal,“ řekla vedoucí Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Masarykovy univerzity Petra Urbanová. Forenzní antropologové s pomocí kriminalistů tak zkusí ze vzorků na stěnách zjistit ještě víc. Například jestli krev patřila muži, nebo ženě či zda v místnosti není krev hned několika lidí.
