Jihokorejský ministr obrany skončil ve funkci, měl nařídit obsazení parlamentu

3 minuty
Události: Jihokorejský prezident pod tlakem
Zdroj: ČT24

Ve funkci skončil jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon poté, co jeho rezignaci přijal prezident Jun Sok-jol. Kim podle tisku i podle některých členů vlády sehrál významnou roli při úterním vyhlášení stanného práva prezidentem. Jun bude v sobotu čelit v parlamentu opozičnímu návrhu na odvolání z funkce a současně je vyšetřován pro podezření z organizování vzpoury. Prezident odmítl rezignaci náčelníka generálního štábu Pak An-soa, který se měl ujmout velení po vyhlášení stanného práva.

Novým ministrem obrany prezident jmenoval jihokorejského velvyslance v Saúdské Arábii a generála ve výslužbě Čche Pchjong-hjuka.

Ministr vnitra I Sang-min podle agentury Reuters řekl, že prezidentovi Junovi poradil vyhlášení stanného práva právě bývalý ministr obrany Kim. Při čtvrtečním vystoupením v parlamentu náměstek bývalého ministra obrany Kim Son-ho řekl, že to byl právě jeho nadřízený, který vydal rozkaz vojákům, aby v úterý večer obsadili parlament. Ministr tím zřejmě chtěl znemožnit hlasování zákonodárců o stanném právu. Náměstek poslancům také řekl, že vojáci neměli při zásahu ostrou munici.

„Všichni vojáci, kteří plnili úkoly spojené se stanným právem, jednali na mé pokyny a veškerá odpovědnost leží na mně,“ řekl ve čtvrtek podle ministerstva obrany Kim Jong-hjon.

Prezident odmítl rezignaci náčelníka generálního štábu

Zatímco Kimovu rezignaci Jun přijal, stejný krok odmítl učinit v případě Paka. Náčelník generálního štábu to prohlásil na mimořádném zasedání parlamentního výboru pro obranu. Prezidentská kancelář rozhodnutí zdůvodnila současnou bezpečnostní situací. „Jun zdůraznil potřebu stabilního fungování armády během trvání vážné bezpečnostní situace a vyzval náčelníka generálního štábu, aby se soustředil na své povinnosti,“ sdělil představitel prezidentské kanceláře.

Jihokorejští zákonodárci také vyslechli vysoké armádní představitele o plánech na vyhlášení stanného práva. Pak v parlamentu řekl, že o kroku prezidenta dopředu nevěděl. „O vyhlášení stanného práva jsem se dozvěděl, až když jsem v přímém přenosu sledoval Junův projev (v televizi),“ řekl náčelník generálního štábu. Dodal, že se následně konala schůzka nejvyšších vojenských představitelů, na níž zjistil, že se má podílet na pozastavení civilní vlády.

Na středečním zasedání jihokorejské vlády oznámili záměr rezignovat ministři financí, spravedlnosti či školství.

Prezident je vyšetřován kvůli vzpouře

Šéf jihokorejské policie pak při slyšení před poslanci potvrdil, že prezident čelí vyšetřování ve věci vzpoury. Před stíháním za tento trestný čin prezidenta nechrání imunita a hrozí mu až trest smrti. Úřady vyšetřují v souvislosti s vyhlášením stanného práva i ministra vnitra a exministra obrany, který dostal zákaz opustit zemi.

Vyšetřování vzpoury však bude obtížné, píše web stanice BBC. Není totiž jasné, kdo vydal jaký příkaz, a prezident Jun mlčí. Kromě faktů bude podle BBC rozhodující, jak daleko budou vyšetřovatelé ochotni zajít. Jihokorejští prezidenti mají pravomoc odvolávat a jmenovat šéfy policie a státního zastupitelství, což hlavu státu činí prakticky imunní vůči žalobám. Ve chvíli, kdy Jun odstoupí nebo ho parlament zbaví funkce, nevyhne se pečlivému prošetření.

Jihokorejský prezident Jun v úterý v noci překvapivě vyhlásil stanné právo. Odůvodnil to snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností.

Několik hodin po ohlášení se však proti prezidentově rozhodnutí postavil parlament. Vyhlášení stanného práva nakonec odvolala vláda. Zákonodárci z opozice uvedli, že prezidentovo vyhlášení stanného práva „mělo za cíl vyhnout se bezprostřednímu vyšetřování údajné trestné činnosti, do které je zapleten on sám i jeho rodina.“

Opozice nemá na odvolání prezidenta dost hlasů

Jun nyní čelí snahám opozice ho odvolat z funkce. Demokratické straně a jejím spojencům chybí osm hlasů pro schválení návrhu na odvolání prezidenta. Usnesení musí podpořit dvě stě poslanců z tří set, opoziční strany mají 192 mandátů. Opozice podle jihokorejského tisku plánuje hlasování uskutečnit v sobotu v 11:00 SEČ.

Špičky provládní Strany lidové moci (PPP) tvrdí, že se budou snažit zabránit schválení opozičního usnesení. „Všech 108 poslanců ze Strany lidové moci jednotně odmítnou návrh na odvolání prezidenta,“ uvedl šéf strany Han Tong-hun. Dodal, že tím strana nehájí „protiústavní stanné právo“, a vyzval prezidenta, aby stranu opustil. Pět poslanců provládní PPP však uvedlo, že se zatím nerozhodli, jak budou hlasovat.

Pokud by se opozici podařilo usnesení o odvolání prezidenta prosadit, návrh posoudí ústavní soud, který by měl konečné slovo při rozhodování, zda Jun může setrvat v úřadu. Kdyby soudci odvolání podpořili, bude Jun zbaven funkce a do šedesáti dnů se musí konat nové volby.

Odvolání z funkce prezidenta podporuje podle průzkumu agentury Realmeter skoro 74 procent Korejců. V zemi jsou plánované další protesty. Odbory v automobilce Hyundai v souvislosti s úterními událostmi vyzvaly ke čtyřhodinové stávce.

Mluvčí jihokorejského ministerstva zahraničí oznámil, že ministerstvo zaslalo zahraničním misím v zemi diplomatické nóty, v nichž zdůraznilo, že stanné právo bylo zrušeno demokratickými postupy a že cestovní doporučení se nemusí měnit, protože veřejná bezpečnost zůstává stabilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 47 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...