Jihokorejský ministr obrany skončil ve funkci, měl nařídit obsazení parlamentu

Nahrávám video

Ve funkci skončil jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon poté, co jeho rezignaci přijal prezident Jun Sok-jol. Kim podle tisku i podle některých členů vlády sehrál významnou roli při úterním vyhlášení stanného práva prezidentem. Jun bude v sobotu čelit v parlamentu opozičnímu návrhu na odvolání z funkce a současně je vyšetřován pro podezření z organizování vzpoury. Prezident odmítl rezignaci náčelníka generálního štábu Pak An-soa, který se měl ujmout velení po vyhlášení stanného práva.

Novým ministrem obrany prezident jmenoval jihokorejského velvyslance v Saúdské Arábii a generála ve výslužbě Čche Pchjong-hjuka.

Ministr vnitra I Sang-min podle agentury Reuters řekl, že prezidentovi Junovi poradil vyhlášení stanného práva právě bývalý ministr obrany Kim. Při čtvrtečním vystoupením v parlamentu náměstek bývalého ministra obrany Kim Son-ho řekl, že to byl právě jeho nadřízený, který vydal rozkaz vojákům, aby v úterý večer obsadili parlament. Ministr tím zřejmě chtěl znemožnit hlasování zákonodárců o stanném právu. Náměstek poslancům také řekl, že vojáci neměli při zásahu ostrou munici.

„Všichni vojáci, kteří plnili úkoly spojené se stanným právem, jednali na mé pokyny a veškerá odpovědnost leží na mně,“ řekl ve čtvrtek podle ministerstva obrany Kim Jong-hjon.

Prezident odmítl rezignaci náčelníka generálního štábu

Zatímco Kimovu rezignaci Jun přijal, stejný krok odmítl učinit v případě Paka. Náčelník generálního štábu to prohlásil na mimořádném zasedání parlamentního výboru pro obranu. Prezidentská kancelář rozhodnutí zdůvodnila současnou bezpečnostní situací. „Jun zdůraznil potřebu stabilního fungování armády během trvání vážné bezpečnostní situace a vyzval náčelníka generálního štábu, aby se soustředil na své povinnosti,“ sdělil představitel prezidentské kanceláře.

Jihokorejští zákonodárci také vyslechli vysoké armádní představitele o plánech na vyhlášení stanného práva. Pak v parlamentu řekl, že o kroku prezidenta dopředu nevěděl. „O vyhlášení stanného práva jsem se dozvěděl, až když jsem v přímém přenosu sledoval Junův projev (v televizi),“ řekl náčelník generálního štábu. Dodal, že se následně konala schůzka nejvyšších vojenských představitelů, na níž zjistil, že se má podílet na pozastavení civilní vlády.

Na středečním zasedání jihokorejské vlády oznámili záměr rezignovat ministři financí, spravedlnosti či školství.

Prezident je vyšetřován kvůli vzpouře

Šéf jihokorejské policie pak při slyšení před poslanci potvrdil, že prezident čelí vyšetřování ve věci vzpoury. Před stíháním za tento trestný čin prezidenta nechrání imunita a hrozí mu až trest smrti. Úřady vyšetřují v souvislosti s vyhlášením stanného práva i ministra vnitra a exministra obrany, který dostal zákaz opustit zemi.

Vyšetřování vzpoury však bude obtížné, píše web stanice BBC. Není totiž jasné, kdo vydal jaký příkaz, a prezident Jun mlčí. Kromě faktů bude podle BBC rozhodující, jak daleko budou vyšetřovatelé ochotni zajít. Jihokorejští prezidenti mají pravomoc odvolávat a jmenovat šéfy policie a státního zastupitelství, což hlavu státu činí prakticky imunní vůči žalobám. Ve chvíli, kdy Jun odstoupí nebo ho parlament zbaví funkce, nevyhne se pečlivému prošetření.

Jihokorejský prezident Jun v úterý v noci překvapivě vyhlásil stanné právo. Odůvodnil to snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností.

Několik hodin po ohlášení se však proti prezidentově rozhodnutí postavil parlament. Vyhlášení stanného práva nakonec odvolala vláda. Zákonodárci z opozice uvedli, že prezidentovo vyhlášení stanného práva „mělo za cíl vyhnout se bezprostřednímu vyšetřování údajné trestné činnosti, do které je zapleten on sám i jeho rodina.“

Opozice nemá na odvolání prezidenta dost hlasů

Jun nyní čelí snahám opozice ho odvolat z funkce. Demokratické straně a jejím spojencům chybí osm hlasů pro schválení návrhu na odvolání prezidenta. Usnesení musí podpořit dvě stě poslanců z tří set, opoziční strany mají 192 mandátů. Opozice podle jihokorejského tisku plánuje hlasování uskutečnit v sobotu v 11:00 SEČ.

Špičky provládní Strany lidové moci (PPP) tvrdí, že se budou snažit zabránit schválení opozičního usnesení. „Všech 108 poslanců ze Strany lidové moci jednotně odmítnou návrh na odvolání prezidenta,“ uvedl šéf strany Han Tong-hun. Dodal, že tím strana nehájí „protiústavní stanné právo“, a vyzval prezidenta, aby stranu opustil. Pět poslanců provládní PPP však uvedlo, že se zatím nerozhodli, jak budou hlasovat.

Pokud by se opozici podařilo usnesení o odvolání prezidenta prosadit, návrh posoudí ústavní soud, který by měl konečné slovo při rozhodování, zda Jun může setrvat v úřadu. Kdyby soudci odvolání podpořili, bude Jun zbaven funkce a do šedesáti dnů se musí konat nové volby.

Odvolání z funkce prezidenta podporuje podle průzkumu agentury Realmeter skoro 74 procent Korejců. V zemi jsou plánované další protesty. Odbory v automobilce Hyundai v souvislosti s úterními událostmi vyzvaly ke čtyřhodinové stávce.

Mluvčí jihokorejského ministerstva zahraničí oznámil, že ministerstvo zaslalo zahraničním misím v zemi diplomatické nóty, v nichž zdůraznilo, že stanné právo bylo zrušeno demokratickými postupy a že cestovní doporučení se nemusí měnit, protože veřejná bezpečnost zůstává stabilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 35 mminutami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 1 hhodinou

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.