Jihokorejský ministr obrany skončil ve funkci, měl nařídit obsazení parlamentu

3 minuty
Události: Jihokorejský prezident pod tlakem
Zdroj: ČT24

Ve funkci skončil jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon poté, co jeho rezignaci přijal prezident Jun Sok-jol. Kim podle tisku i podle některých členů vlády sehrál významnou roli při úterním vyhlášení stanného práva prezidentem. Jun bude v sobotu čelit v parlamentu opozičnímu návrhu na odvolání z funkce a současně je vyšetřován pro podezření z organizování vzpoury. Prezident odmítl rezignaci náčelníka generálního štábu Pak An-soa, který se měl ujmout velení po vyhlášení stanného práva.

Novým ministrem obrany prezident jmenoval jihokorejského velvyslance v Saúdské Arábii a generála ve výslužbě Čche Pchjong-hjuka.

Ministr vnitra I Sang-min podle agentury Reuters řekl, že prezidentovi Junovi poradil vyhlášení stanného práva právě bývalý ministr obrany Kim. Při čtvrtečním vystoupením v parlamentu náměstek bývalého ministra obrany Kim Son-ho řekl, že to byl právě jeho nadřízený, který vydal rozkaz vojákům, aby v úterý večer obsadili parlament. Ministr tím zřejmě chtěl znemožnit hlasování zákonodárců o stanném právu. Náměstek poslancům také řekl, že vojáci neměli při zásahu ostrou munici.

„Všichni vojáci, kteří plnili úkoly spojené se stanným právem, jednali na mé pokyny a veškerá odpovědnost leží na mně,“ řekl ve čtvrtek podle ministerstva obrany Kim Jong-hjon.

Prezident odmítl rezignaci náčelníka generálního štábu

Zatímco Kimovu rezignaci Jun přijal, stejný krok odmítl učinit v případě Paka. Náčelník generálního štábu to prohlásil na mimořádném zasedání parlamentního výboru pro obranu. Prezidentská kancelář rozhodnutí zdůvodnila současnou bezpečnostní situací. „Jun zdůraznil potřebu stabilního fungování armády během trvání vážné bezpečnostní situace a vyzval náčelníka generálního štábu, aby se soustředil na své povinnosti,“ sdělil představitel prezidentské kanceláře.

Jihokorejští zákonodárci také vyslechli vysoké armádní představitele o plánech na vyhlášení stanného práva. Pak v parlamentu řekl, že o kroku prezidenta dopředu nevěděl. „O vyhlášení stanného práva jsem se dozvěděl, až když jsem v přímém přenosu sledoval Junův projev (v televizi),“ řekl náčelník generálního štábu. Dodal, že se následně konala schůzka nejvyšších vojenských představitelů, na níž zjistil, že se má podílet na pozastavení civilní vlády.

Na středečním zasedání jihokorejské vlády oznámili záměr rezignovat ministři financí, spravedlnosti či školství.

Prezident je vyšetřován kvůli vzpouře

Šéf jihokorejské policie pak při slyšení před poslanci potvrdil, že prezident čelí vyšetřování ve věci vzpoury. Před stíháním za tento trestný čin prezidenta nechrání imunita a hrozí mu až trest smrti. Úřady vyšetřují v souvislosti s vyhlášením stanného práva i ministra vnitra a exministra obrany, který dostal zákaz opustit zemi.

Vyšetřování vzpoury však bude obtížné, píše web stanice BBC. Není totiž jasné, kdo vydal jaký příkaz, a prezident Jun mlčí. Kromě faktů bude podle BBC rozhodující, jak daleko budou vyšetřovatelé ochotni zajít. Jihokorejští prezidenti mají pravomoc odvolávat a jmenovat šéfy policie a státního zastupitelství, což hlavu státu činí prakticky imunní vůči žalobám. Ve chvíli, kdy Jun odstoupí nebo ho parlament zbaví funkce, nevyhne se pečlivému prošetření.

Jihokorejský prezident Jun v úterý v noci překvapivě vyhlásil stanné právo. Odůvodnil to snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností.

Několik hodin po ohlášení se však proti prezidentově rozhodnutí postavil parlament. Vyhlášení stanného práva nakonec odvolala vláda. Zákonodárci z opozice uvedli, že prezidentovo vyhlášení stanného práva „mělo za cíl vyhnout se bezprostřednímu vyšetřování údajné trestné činnosti, do které je zapleten on sám i jeho rodina.“

Opozice nemá na odvolání prezidenta dost hlasů

Jun nyní čelí snahám opozice ho odvolat z funkce. Demokratické straně a jejím spojencům chybí osm hlasů pro schválení návrhu na odvolání prezidenta. Usnesení musí podpořit dvě stě poslanců z tří set, opoziční strany mají 192 mandátů. Opozice podle jihokorejského tisku plánuje hlasování uskutečnit v sobotu v 11:00 SEČ.

Špičky provládní Strany lidové moci (PPP) tvrdí, že se budou snažit zabránit schválení opozičního usnesení. „Všech 108 poslanců ze Strany lidové moci jednotně odmítnou návrh na odvolání prezidenta,“ uvedl šéf strany Han Tong-hun. Dodal, že tím strana nehájí „protiústavní stanné právo“, a vyzval prezidenta, aby stranu opustil. Pět poslanců provládní PPP však uvedlo, že se zatím nerozhodli, jak budou hlasovat.

Pokud by se opozici podařilo usnesení o odvolání prezidenta prosadit, návrh posoudí ústavní soud, který by měl konečné slovo při rozhodování, zda Jun může setrvat v úřadu. Kdyby soudci odvolání podpořili, bude Jun zbaven funkce a do šedesáti dnů se musí konat nové volby.

Odvolání z funkce prezidenta podporuje podle průzkumu agentury Realmeter skoro 74 procent Korejců. V zemi jsou plánované další protesty. Odbory v automobilce Hyundai v souvislosti s úterními událostmi vyzvaly ke čtyřhodinové stávce.

Mluvčí jihokorejského ministerstva zahraničí oznámil, že ministerstvo zaslalo zahraničním misím v zemi diplomatické nóty, v nichž zdůraznilo, že stanné právo bylo zrušeno demokratickými postupy a že cestovní doporučení se nemusí měnit, protože veřejná bezpečnost zůstává stabilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 8 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 4 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 8 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 10 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...