Jihokorejský ministr obrany skončil ve funkci, měl nařídit obsazení parlamentu

Nahrávám video

Ve funkci skončil jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon poté, co jeho rezignaci přijal prezident Jun Sok-jol. Kim podle tisku i podle některých členů vlády sehrál významnou roli při úterním vyhlášení stanného práva prezidentem. Jun bude v sobotu čelit v parlamentu opozičnímu návrhu na odvolání z funkce a současně je vyšetřován pro podezření z organizování vzpoury. Prezident odmítl rezignaci náčelníka generálního štábu Pak An-soa, který se měl ujmout velení po vyhlášení stanného práva.

Novým ministrem obrany prezident jmenoval jihokorejského velvyslance v Saúdské Arábii a generála ve výslužbě Čche Pchjong-hjuka.

Ministr vnitra I Sang-min podle agentury Reuters řekl, že prezidentovi Junovi poradil vyhlášení stanného práva právě bývalý ministr obrany Kim. Při čtvrtečním vystoupením v parlamentu náměstek bývalého ministra obrany Kim Son-ho řekl, že to byl právě jeho nadřízený, který vydal rozkaz vojákům, aby v úterý večer obsadili parlament. Ministr tím zřejmě chtěl znemožnit hlasování zákonodárců o stanném právu. Náměstek poslancům také řekl, že vojáci neměli při zásahu ostrou munici.

„Všichni vojáci, kteří plnili úkoly spojené se stanným právem, jednali na mé pokyny a veškerá odpovědnost leží na mně,“ řekl ve čtvrtek podle ministerstva obrany Kim Jong-hjon.

Prezident odmítl rezignaci náčelníka generálního štábu

Zatímco Kimovu rezignaci Jun přijal, stejný krok odmítl učinit v případě Paka. Náčelník generálního štábu to prohlásil na mimořádném zasedání parlamentního výboru pro obranu. Prezidentská kancelář rozhodnutí zdůvodnila současnou bezpečnostní situací. „Jun zdůraznil potřebu stabilního fungování armády během trvání vážné bezpečnostní situace a vyzval náčelníka generálního štábu, aby se soustředil na své povinnosti,“ sdělil představitel prezidentské kanceláře.

Jihokorejští zákonodárci také vyslechli vysoké armádní představitele o plánech na vyhlášení stanného práva. Pak v parlamentu řekl, že o kroku prezidenta dopředu nevěděl. „O vyhlášení stanného práva jsem se dozvěděl, až když jsem v přímém přenosu sledoval Junův projev (v televizi),“ řekl náčelník generálního štábu. Dodal, že se následně konala schůzka nejvyšších vojenských představitelů, na níž zjistil, že se má podílet na pozastavení civilní vlády.

Na středečním zasedání jihokorejské vlády oznámili záměr rezignovat ministři financí, spravedlnosti či školství.

Prezident je vyšetřován kvůli vzpouře

Šéf jihokorejské policie pak při slyšení před poslanci potvrdil, že prezident čelí vyšetřování ve věci vzpoury. Před stíháním za tento trestný čin prezidenta nechrání imunita a hrozí mu až trest smrti. Úřady vyšetřují v souvislosti s vyhlášením stanného práva i ministra vnitra a exministra obrany, který dostal zákaz opustit zemi.

Vyšetřování vzpoury však bude obtížné, píše web stanice BBC. Není totiž jasné, kdo vydal jaký příkaz, a prezident Jun mlčí. Kromě faktů bude podle BBC rozhodující, jak daleko budou vyšetřovatelé ochotni zajít. Jihokorejští prezidenti mají pravomoc odvolávat a jmenovat šéfy policie a státního zastupitelství, což hlavu státu činí prakticky imunní vůči žalobám. Ve chvíli, kdy Jun odstoupí nebo ho parlament zbaví funkce, nevyhne se pečlivému prošetření.

Jihokorejský prezident Jun v úterý v noci překvapivě vyhlásil stanné právo. Odůvodnil to snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností.

Několik hodin po ohlášení se však proti prezidentově rozhodnutí postavil parlament. Vyhlášení stanného práva nakonec odvolala vláda. Zákonodárci z opozice uvedli, že prezidentovo vyhlášení stanného práva „mělo za cíl vyhnout se bezprostřednímu vyšetřování údajné trestné činnosti, do které je zapleten on sám i jeho rodina.“

Opozice nemá na odvolání prezidenta dost hlasů

Jun nyní čelí snahám opozice ho odvolat z funkce. Demokratické straně a jejím spojencům chybí osm hlasů pro schválení návrhu na odvolání prezidenta. Usnesení musí podpořit dvě stě poslanců z tří set, opoziční strany mají 192 mandátů. Opozice podle jihokorejského tisku plánuje hlasování uskutečnit v sobotu v 11:00 SEČ.

Špičky provládní Strany lidové moci (PPP) tvrdí, že se budou snažit zabránit schválení opozičního usnesení. „Všech 108 poslanců ze Strany lidové moci jednotně odmítnou návrh na odvolání prezidenta,“ uvedl šéf strany Han Tong-hun. Dodal, že tím strana nehájí „protiústavní stanné právo“, a vyzval prezidenta, aby stranu opustil. Pět poslanců provládní PPP však uvedlo, že se zatím nerozhodli, jak budou hlasovat.

Pokud by se opozici podařilo usnesení o odvolání prezidenta prosadit, návrh posoudí ústavní soud, který by měl konečné slovo při rozhodování, zda Jun může setrvat v úřadu. Kdyby soudci odvolání podpořili, bude Jun zbaven funkce a do šedesáti dnů se musí konat nové volby.

Odvolání z funkce prezidenta podporuje podle průzkumu agentury Realmeter skoro 74 procent Korejců. V zemi jsou plánované další protesty. Odbory v automobilce Hyundai v souvislosti s úterními událostmi vyzvaly ke čtyřhodinové stávce.

Mluvčí jihokorejského ministerstva zahraničí oznámil, že ministerstvo zaslalo zahraničním misím v zemi diplomatické nóty, v nichž zdůraznilo, že stanné právo bylo zrušeno demokratickými postupy a že cestovní doporučení se nemusí měnit, protože veřejná bezpečnost zůstává stabilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled