Přijetím Putina by Maďarsko podruhé ignorovalo mezinárodní zatykač

8 minut
Horizont ČT24: Na Vladimira Putina je vydán mezinárodní zatykač
Zdroj: ČT24

Oznámená schůzka představitelů Ruska a Spojených států se má uskutečnit v Budapešti. Pokud k ní opravdu dojde, mezinárodní izolace, ve které se ocitlo Rusko, a zejména vládce Vladimir Putin, se opět výrazně posune. Pro země Evropské unie je Putin persona non-grata. Ve všech státech sedmadvacítky by navíc měl být v platnosti zatykač na Putina vydaný Mezinárodním trestním soudem. Maďarsko ale již loni v listopadu přijmutím izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dalo najevo, že soud nehodlá respektovat.

Pokud Budapešť bude hostit setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a Putina, mělo by druhého ze jmenovaných zadržet a dopravit jej do Mezinárodního trestního soudu. Ten před více než dvěma lety na ruského diktátora vydal zatykač. Obviněn je z nezákonných deportací ukrajinských dětí.

Maďarsko ale Putina nezadrží. „Potvrzuje to, že se Maďarsko v Evropské unii dlouhodobě chová jako černý pasažér. Na jednu stranu velmi rádo natahuje ruku směrem Bruselu, na druhé straně podkopává integritu evropské spolupráce,“ míní politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha.

Návštěva izraelského premiéra

Každá země, která uznala působnost mezinárodního tribunálu, je zavázána také ke spolupráci se soudem. Tyto závazky má i Budapešť. Již v dubnu ale na ně rezignovala s návštěvou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Na něj byl vydán zatykač v listopadu 2024 v souvislosti s válkou v Gaze.

Maďarsko ale už tehdy dalo najevo, že jej nehodlá respektovat. Netanjahua pozvalo na státní návštěvu a v jejím průběhu oznámilo odstoupení od Mezinárodního trestního soudu. Parlament toto rozhodnutí o měsíc později potvrdil.

„V posledních letech tento orgán už nebyl nestranným, na pravidlech založeným soudem, ale soudem politickým. A to jasně prokázala rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu týkající se Izraele,“ tvrdil maďarský premiér Viktor Orbán.

Posun mezinárodní izolace

Podle Římského statutu (smlouvy o zřízení soudu) ovšem odstoupení od Mezinárodního trestního soudu nabývá účinnosti jeden rok od data doručení oficiálního oznámení. V případě Maďarska tedy v květnu 2026. Budapešť s tím nesouhlasí a odkazuje se na to, že Římský statut se nikdy nestal součástí maďarského právního systému. Postoj, který teď garantuje bezproblémový pobyt v metropoli na Dunaji i pro ruského diktátora.

Ve všech ostatních státech sedmadvacítky mezinárodní zatykač na Vladimira Putina platí stále. Ale nejen to. Součásti tlaku na Rusko byla a je také snaha o jeho izolaci. To se může změnit právě v Budapešti. Putinova první cesta do Evropy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu (pokud nepočítáme kaliningradskou exklávu) může být pro Kreml důležitým symbolickým vítězstvím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, tvrdí mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
05:53Aktualizovánopřed 1 mminutou

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 29 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 48 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...