V Česku se stále intenzivněji mluví o krizi bydlení. Statistiky jsou zdrcující. Dostupnost nového bytu je podle indexu firmy Deloitte v Česku nejhorší v Evropě. „Patříme mezi země, kde je nejméně dostupné bydlení z hlediska poměru toho, kolik vyděláváme a kolik nás to bydlení stojí,“ sděluje datový expert Milan Roček. Dekády neřešenému problému se věnoval nejnovější díl pořadu Bilance.
Češi musí v průměru dát na koupi nového bytu více než třináct ročních platů. Pořad Bilance mapoval situaci v hlavním městě – zaměřil se na příklad mladého člověka, který má v Praze dobrou práci, chtěl by si vzít hypotéku a opustit nájem. Výsledkem bylo ale zjištění, že kvůli vysokým cenám aktuálně nabízených bytů je jedinou šancí takového zájemce o pořízení vlastního bytu Prahu opustit. Odejít za levnějšími byty třeba na Kladno, ale i do Německa na Žitavsko blízko českých hranic. Dostupné bydlení chybí v Česku na místech, kde je o něj největší zájem, tedy ve velkých městech.
Tam se zvyšuje počet obyvatel, což výstavba nereflektuje dostatečně rychle. Byty navíc využívají stále menší rodinné jednotky. A zejména v Praze se velké množství bytů nabízí jako hotelové pokoje v krátkodobých pronájmech.
„V Česku se od revoluce žádná státní bytová politika nedělala a teď jsme na začátku nějaké nové doby. Stát musí rychle najít řešení, aby to začalo fungovat,“ sděluje náměstek ministerstva pro místní rozvoj Jan Schneider.
Jádrem této politiky mají být miliardové státní půjčky na výstavbu nájemních bytů, resort chce peníze pro obce, které by zajišťovaly byty například pro učitele, záchranáře a pečující profese. Jenže nová bytová politika má v samém začátku problémy. Po odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z čela ministerstva pro místní rozvoj autoři této koncepce ve vládě nebudou mít hlas.
