Listopad 1989

Před pětatřiceti lety, 27. listopadu 1989, se v Československu na dvě hodiny zastavila práce. Začala generální stávka, která znamenala přelom v revolučních událostech. Zapojilo se do ní až pětasedmdesát procent občanů, podniků, továren a institucí. Zapojení dělníků a podniků, které odstartovalo už 23. a 24. listopadu, bylo klíčové. Takto masivní podpora stávce znamenala pro komunistické představitele šok.

Přesně před pětatřiceti lety rezignovalo vedení KSČ v čele s Milošem Jakešem. Vyvrcholil tak týden sílících protirežimních protestů, jejichž účastníci mimo jiné provolávali heslo „Jakeše do koše!“. Jakeše vystřídal málo známý Karel Urbánek a do předsednictva se vrátil pražský stranický šéf Miroslav Štěpán. S výběrem nového vedení ale lidé spokojeni nebyli. Den nato tak na pražské letenské pláni stálo přes osm set tisíc protestujících, kteří požadovali svobodu a demokracii.

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Tak znělo slavné volební heslo spontánně vzniklého politického hnutí, které se stalo klíčovým aktérem sametové revoluce a provedlo společnost prvními lety v demokracii. Občanské fórum (OF) vzniklo v pražském Činoherním klubu před 35 lety, 19. listopadu 1989, dva dny poté, co policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Okolnostmi jeho vzniku se bude přímo v „Činoheráku“ zabývat speciální vydání pořadu 90' ČT24 ve 20:07.

Byl to okouzlující pocit národní sounáležitosti, ale o několik dekád později jsme v situaci, kdy je těžké přijmout, že má někdo na věci jiný názor. I to zaznělo ve speciální debatě Událostí, komentářů o sametové revoluci a pojmech jako svoboda, demokracie a lidská práva. Sešli se v ní pamětníci událostí listopadu 1989 i mladá generace, která je zná jen z vyprávění.

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

V neděli 17. listopadu se u příležitosti 35. výročí pádu komunismu v Československu koná po celé republice řada akcí. Lidé se mohou zúčastnit nejenom shromáždění, piet nebo průvodů, ale také koncertů, divadelních představení, výstav či svátečních běhů. Níže naleznete přehled některých z nich.

Jedním z klíčových hybatelů událostí 17. listopadu byla mládež. Studentstvo si v roce 1989 chtělo připomenout padesáté výročí událostí z roku 1939. Povolené shromáždění na Albertově tehdy zaštítila jedna z hlavních povolených mládežnických organizací z dob socialismu, kterou byl Socialistický svaz mládeže. Smyslem všech povolených organizací pro mládež bylo co nejsilnější propojení lidského života s komunistickou stranou. O vzniku a fungování mládežnických organizací v dobách socialismu i o tom, jakou roli hrály v událostech 17. listopadu 1989, hovořil historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Marek Havrlík.

Roku 1989 proběhl masový úprk východoněmeckých občanů na Západ – a to přes Prahu. Archivy teď vydaly příběh rodiny, která tuto „emigrační“ cestu objevila. A to už před padesáti lety.

Komunistická strana Čech a Moravy se na veřejnosti distancovala od praktik předlistopadové marxistické KSČ. Přesto byl do řad této takzvaně obrozené strany v říjnu 1992 přijat někdejší člen ÚV KSČ Miroslav Štěpán, pouhé dva roky předtím odsouzený za podíl na potlačování protivládních demonstrací, jež vyústily v sametovou revoluci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve středu 17. listopadu uplyne dvaatřicet let od sametové revoluce a dvaaosmdesát let od uzavření vysokých škol nacisty. Po celé zemi se konají pietní shromáždění i kulturní akce. Připomínky historických okamžiků doplní debaty a demonstrace týkající se aktuálních témat, jako jsou občanská práva nebo opatření proti epidemii covidu-19. Na rozdíl od loňska, kdy se kvůli šíření koronaviru konaly akce převážně on-line, budou letos navzdory horšící se epidemii opět v ulicích.

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi lety 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila – zahynulo při tom 140 osob. Bariéra padla 9. listopadu 1989.

Na konci listopadu 1989 měla o dalším vývoji v Československu zřejmě jasno i Státní bezpečnost (StB). Začala proto urychleně likvidovat svazky disidentů i svých vlastních agentů. Materiály se tehdy ničily v papírnách i skartovačkách, ale také se pálily hromadně ve vojenských prostorech. Toho si ale všimla veřejnost a hromadné ničení tak po sedmi dnech mělo oficiálně skončit. Někde se ale skartovalo i dál a zmizelo množství důležitých spisů, které by mohly podat svědectví o praktikách StB.

Prezidenti Česka a Slovenska Miloš Zeman a Zuzana Čaputová v Bratislavě slavnostně otevřeli Český dům. Ještě předtím položili věnec k pamětní desce, která připomíná průvod bratislavských studentů z 16. listopadu 1989. Ti požadovali v tehdejším komunistickém Československu reformu školství a svobodné volby.

Předseda parlamentu Radek Vondráček (ANO) a šéf Pirátů Ivan Bartoš prožili sametovou revoluci jako školáci. Oba na ni vzpomínají jako na období euforie. Bartošovi vadí, že se třicet let poté vláda opírá o komunisty. Vondráčka zase mrzí, když si někdo „nárokuje právo slavit listopad 1989 více“.

Před třiceti lety zaplavilo veřejná prostranství v Československu množství plakátů a letáků. Objevovaly se na výlohách, byly připevněné na kmenech stromů, pouličních lampách či zdech. Tyto tiskoviny, ale i hesla znějící z úst demonstrantů se staly ukázkou nejenom tehdejší lidové tvořivosti a významným nástrojem komunikace, ale také neoddělitelnou součástí sametové revoluce.

Před třiceti lety svatořečil Jan Pavel II. Anežku Českou. Šlo o událost, která předznamenala pád totalitního režimu v Československu. Po třiceti letech se na svatoanežskou pouť vydala spolu se svou rodinou Ludmila Bábíková. Vzala s sebou i svou dvouměsíční dceru, kterou nechala pokřtít na Anežku. Okamžik, kdy papež František nechal na Svatopetrském náměstí neplánovaně zastavit svůj papamobil, aby mohl malé Anežce požehnat, popsala v pořadu Události, komentáře.