Listopad 1989

Komunistická strana Čech a Moravy se na veřejnosti distancovala od praktik předlistopadové marxistické KSČ. Přesto byl do řad této takzvaně obrozené strany v říjnu 1992 přijat někdejší člen ÚV KSČ Miroslav Štěpán, pouhé dva roky předtím odsouzený za podíl na potlačování protivládních demonstrací, jež vyústily v sametovou revoluci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve středu 17. listopadu uplyne dvaatřicet let od sametové revoluce a dvaaosmdesát let od uzavření vysokých škol nacisty. Po celé zemi se konají pietní shromáždění i kulturní akce. Připomínky historických okamžiků doplní debaty a demonstrace týkající se aktuálních témat, jako jsou občanská práva nebo opatření proti epidemii covidu-19. Na rozdíl od loňska, kdy se kvůli šíření koronaviru konaly akce převážně on-line, budou letos navzdory horšící se epidemii opět v ulicích.

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi lety 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila – zahynulo při tom 140 osob. Bariéra padla 9. listopadu 1989.

Na konci listopadu 1989 měla o dalším vývoji v Československu zřejmě jasno i Státní bezpečnost (StB). Začala proto urychleně likvidovat svazky disidentů i svých vlastních agentů. Materiály se tehdy ničily v papírnách i skartovačkách, ale také se pálily hromadně ve vojenských prostorech. Toho si ale všimla veřejnost a hromadné ničení tak po sedmi dnech mělo oficiálně skončit. Někde se ale skartovalo i dál a zmizelo množství důležitých spisů, které by mohly podat svědectví o praktikách StB.

Prezidenti Česka a Slovenska Miloš Zeman a Zuzana Čaputová v Bratislavě slavnostně otevřeli Český dům. Ještě předtím položili věnec k pamětní desce, která připomíná průvod bratislavských studentů z 16. listopadu 1989. Ti požadovali v tehdejším komunistickém Československu reformu školství a svobodné volby.

Předseda parlamentu Radek Vondráček (ANO) a šéf Pirátů Ivan Bartoš prožili sametovou revoluci jako školáci. Oba na ni vzpomínají jako na období euforie. Bartošovi vadí, že se třicet let poté vláda opírá o komunisty. Vondráčka zase mrzí, když si někdo „nárokuje právo slavit listopad 1989 více“.

Před třiceti lety zaplavilo veřejná prostranství v Československu množství plakátů a letáků. Objevovaly se na výlohách, byly připevněné na kmenech stromů, pouličních lampách či zdech. Tyto tiskoviny, ale i hesla znějící z úst demonstrantů se staly ukázkou nejenom tehdejší lidové tvořivosti a významným nástrojem komunikace, ale také neoddělitelnou součástí sametové revoluce.

Před třiceti lety svatořečil Jan Pavel II. Anežku Českou. Šlo o událost, která předznamenala pád totalitního režimu v Československu. Po třiceti letech se na svatoanežskou pouť vydala spolu se svou rodinou Ludmila Bábíková. Vzala s sebou i svou dvouměsíční dceru, kterou nechala pokřtít na Anežku. Okamžik, kdy papež František nechal na Svatopetrském náměstí neplánovaně zastavit svůj papamobil, aby mohl malé Anežce požehnat, popsala v pořadu Události, komentáře.