Zeman s Čaputovou otevřeli Český dům v Bratislavě. Prezident to označil za jeden ze svých snů

6 minut
Zeman k otevření Českého domu v Bratislavě: Byl to můj sen
Zdroj: ČT24

Prezidenti Česka a Slovenska Miloš Zeman a Zuzana Čaputová v Bratislavě slavnostně otevřeli Český dům. Ještě předtím položili věnec k pamětní desce, která připomíná průvod bratislavských studentů z 16. listopadu 1989. Ti požadovali v tehdejším komunistickém Československu reformu školství a svobodné volby.

Zeman s Čaputovou dopoledne položili věnce ke zmíněné pamětní desce, která je umístěna na budově Univerzity Komenského. „17. listopad a všechny změny, které následovaly, byly společným vítězstvím občanů tehdejšího Československa. Byla to ukázka toho, jak solidarita a spolupráce může vést k úžasné a velké změně,“ poznamenala Čaputová.

Oba státníci pak v historickém centru města společně otevřeli Český dům, jehož vznik Zeman dlouhodobě prosazoval.

Kladení věnců v Bratislavě
Zdroj: TA3

Novým střediskem českého dění ve slovenské metropoli se stal měšťanský dům ze 17. století, který je součástí městské památkové rezervace. Slovensko na vytvoření Českého domu přispěje částkou 376 tisíc eur (9,6 milionu korun). Česko v minulosti podpořilo podobnou částkou vznik Slovenského domu v Praze.

Český prezident označil otevřené Českého domu v Bratislavě za jeden ze svých splněných snů. „Trvalo to pět let, neustálé výmluvy, že to nejde, ale nakonec jsme našli spřátelené duše, které nám v tom pomohly. V první řadě bych chtěl poděkovat panu velvyslanci Tuhému, protože ten na své první tiskové konferenci říkal, že otevření Českého domu je jeho priorita,“ prohlásil Zeman.

Dále poděkoval ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové a ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (oba za ANO). „Přeji Českému domu, aby se stal místem setkávání a místem přátelství,“ dodal prezident.

Podle Čaputové navzdory rozdělení Československa zůstaly Česko a Slovensko nejbližšími partnery. „Věřím, že Český dům v Bratislavě k této blízkosti přispěje. Věřím rovněž, že Bratislava i celá země získala otevřením Českého domu důležité místo pro setkávání, místo, které prospěje vzájemnému obchodu i kulturní výměně,“ řekla slovenská prezidentka.

3 minuty
Události: Zeman si připomněl listopad 1989 na Slovensku
Zdroj: ČT24

Český dům bude sloužit jako informační a kontaktní místo pro komunikaci se slovenskou veřejností a podporovat aktivity české krajanské komunity na Slovensku. Sídlit v něm bude České centrum, agentury CzechTrade a CzechTourism a v budoucnu také agentura CzechInvest.

Budova nabídne rovněž prostory například pro výstavy. V současnosti je tam instalována výstava k výročí sametové revoluce. Ve čtyřpatrové stavbě naopak nebude hospoda, kterou si tam Zeman představoval.

Český dům v Bratislavě je třetí takovou institucí, kterou Česko ve světě zřídilo. České domy fungují také v Moskvě a v Jeruzalémě. Ve všech případech tato zařízení provozují Česká centra.

Během víkendu jsou na Slovensku naplánovány různé kulturní a společenské akce u příležitosti kulatého výročí sametové revoluce, která v zemi pod Tatrami dostala přívlastek něžná. V centru slovenské metropole bude oficiálně otevřeno náměstí Něžné revoluce.

Odpoledne se v Bratislavě také uskuteční rekonstrukce zmíněného průvodu z 16. listopadu 1989, na kterém asi dvě stě studentů požadovalo reformu školství, zlepšení svých sociálních podmínek a demokracii. Skandovali hesla jako například „Chceme svobodu“, „Chceme demokracii“ či „Chceme demokratické školství“.

Vydali se k ministerstvu školství, kde své požadavky přednesli i členové ústředního výboru Komunistické strany Slovenska Gejzovi Šlapkovi. Proti účastníkům dopředu neohlášeného průvodu bezpečnostní složky nezasáhly.

Akce stojí ve stínu pražských událostí z následujícího dne, které odstartovaly sametovou revoluci. Večer se pak uskuteční první z galakoncertů, na kterém Čaputová vystoupí s projevem k výročí sametové revoluce.

Podle výsledků dřívějšího společného průzkumu českého Centra pro výzkum veřejného mínění a sociologických ústavů akademií věd obou zemí sametovou revoluci hodnotí kladně dvě třetiny Čechů a 56 procent obyvatel Slovenska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...