Petr Miller

Byl to okouzlující pocit národní sounáležitosti, ale o několik dekád později jsme v situaci, kdy je těžké přijmout, že má někdo na věci jiný názor. I to zaznělo ve speciální debatě Událostí, komentářů o sametové revoluci a pojmech jako svoboda, demokracie a lidská práva. Sešli se v ní pamětníci událostí listopadu 1989 i mladá generace, která je zná jen z vyprávění.

Ve Varšavě se poprvé sešli ministři práce a sociálních věcí Visegrádské trojky. Ministři Polska, Maďarska a Československa se formou dopisu obrátili na Evropská společenství, kde žádali o vzájemnou spolupráci. Hlavní důvody k vytvoření dohody vysvětluje zástupce ČSFR Petr Miller.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Revoluční listopad, probuzení do svobodné země, očekávání revoluce i ekonomická transformace. Po třiceti letech se v Laterně magice, kde Občanské fórum v roce 1989 zformulovalo své požadavky komunistické vládě, sešli ústřední postavy tehdejšího dění Václav Klaus, Petr Pithart a Zdeněk Jičínský. Diskuzi moderovala Světlana Witowská.

Co se událo v pátek 17. listopadu 1989, většina lidí z továrny ČKD ještě v pondělí nevěděla a v hovorech převládal názor, že „studenti dělali bordel a dostali na zadek“, vzpomínal v pořadu Interview ČT24 Petr Miller, který se stal organizátorem stávkového hnutí mezi dělníky. Když se ale začaly objevovat záběry z Národní třídy, tak je podle Millera naštvala brutalita zákroku. A to, že se pak zvedl odpor z oblasti, na které režim stavěl svou ekonomickou moc, označil za rozhodující. Nedlouho poté se on sám stal ministrem práce ve federální vládě.