Francouzský premiér Sébastien Lecornu v parlamentu ustál dvě hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. První návrh předložila krajně levicová Nepodrobená Francie, krátce poté Národní shromáždění odmítlo velkou většinou i návrh krajně pravicového Národního sdružení. Informují o tom tamní média a agentura Reuters, podle níž si premiér díky odložení kontroverzní důchodové reformy zajistil při hlasování podporu některých levicových zákonodárců.
Lecornu podal v pondělí 6. října po 27 dnech ve funkci demisi, prezident Emmanuel Macron jej však minulý pátek jmenoval do funkce podruhé. Členy nového kabinetu představil staronový premiér v neděli. Podle agentury AFP nová vláda výsledkem nynějších hlasování překonala první překážku před začátkem parlamentních rozprav o návrhu státního rozpočtu na rok 2026, které jsou na programu příští týden.
Pro návrh na vyslovení nedůvěry vládě předložený krajní levicí hlasovalo 271 poslanců, zatímco k jeho přijetí bylo třeba 289 hlasů v 577členném Národním shromáždění. Po ústupku premiéra s důchodovou reformou vyzvala Socialistická strana (PS) své poslance, aby návrhy na vyslovení nedůvěry nepodpořili. Pro návrh krajně pravicového RN Marine Le Penové asi o půl hodinu později pak hlasovalo jen 144 zákonodárců.
Premiér před hlasováním vyzval k „okamžiku pravdy mezi republikánským pořádkem a chaosem“ a poslance požádal, aby „si nebrali rozpočet jako rukojmí“.
Přestože vláda hlasování v parlamentu přežila, návrhy na vyslovení nedůvěry z obou krajních stran politického spektra hned v prvním týdnu jejího působení poukazují na křehkost Macronovy administrativy v polovině prezidentova posledního funkčního období, napsala agentura Reuters.
Podle AP by případný pád současné vlády mohl Francii uvrhnout do ještě hlubšího politického chaosu a její přežití ušetří Macrona nutnosti znovu rozpustit Národní shromáždění a vyhlásit předčasné volby, což prezident riskantně naznačil pro případ Lecornuova pádu.
