Prezident Petr Pavel nemá žádný prostor nejmenovat šéfa ANO Andreje Babiše premiérem, zmínil bývalý šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem. Zároveň ale mluví o ostudě, když se předsedou vlády stane obžalovaný člověk. Podotkl také, že možnost odmítnout už jmenovanému premiérovi nějakého ministra je velmi malá.
„Stane-li se pan (Filip) Turek (za Motoristy) – s ohledem na to, co všechno se na něj objevilo – naším ministrem zahraničí, bude to do jisté míry ostuda,“ uvedl Rychetský. Turek čelí kritice za rasistické či homofobní příspěvky na sociálních sítích. Za kritizované výroky se omluvil, u některých autorství odmítá.
Za „patrně ještě větší ostudu“ však Rychetský pokládá to, pokud by se premiérem stal Babiš. „Člověk, který je obžalován – to je unikátní, to nemá obdobu, když se podíváte napříč demokratickým světem, (…) usvědčený lhář,“ uvedl.
„Když si vezmeme všechno dohromady, tak se dostáváme do situace, která normálně uvažujícímu člověku připadá velmi absurdní,“ prohlásil.
Moderátor Musil se dotázal, jestli ale s ohledem na výsledek voleb, v nichž byl Babiš lídrem ANO, nejde o vůli voličů. „Nevím, do jaké míry si byli vědomi všech těchto souvislostí,“ podotkl. Pro českého voliče je dle Rychetského typické to, že nemá rád vládu.
Prezident republiky zároveň nemá podle Rychetského žádný prostor k tomu, aby nejmenoval Babiše premiérem. Připomněl však „různé ústavní excesy“, kdy Miloš Zeman jako hlava státu ignoroval po jistou dobu výsledek voleb a odmítal jmenovat toho, kdo vzešel z voleb jako vůdce vítězného politického subjektu, respektive odmítal jmenovat některé členy kabinetu, uvedl.
Rychetský: Po jmenování premiéra jsou možnosti prezidenta užší
Ovšem v okamžiku, kdy vláda podá demisi a formuje se kabinet nový, má prezident „relativně široký prostor pro to, aby s potenciálním premiérem vedl vážnou řeč o tom, kdo bude ve vládě sedět“, upozornil Rychetský. V okamžiku, kdy je však jmenován nový předseda vlády, se prostor prezidenta zúží na minimum, doplnil.
Rozhodující slovo má pak právě jmenovaný předseda vlády. „Možnost odmítnout už jmenovanému předsedovi vlády nějakého ministra je velmi malá,“ přiblížil. Rozhodující tak dle něj je, co dokáže prezident dohodnout s premiérem dříve, než jej jmenuje do funkce. Z tohoto důvodu prý Pavel rovněž trvá na tom, aby Babiš zveřejnil, jak vyřeší střet zájmů.
Při pověření k sestavování vlády se prý musí hlava státu spolehnout na to, že dohoda z této fáze pak bude dodržena. Jde dle něj prý o gentlemanskou dohodu, takže záleží na mravní kvalitě obou stran.
„Každý akt každého ústavního činitele – a prezidenta zejména – je třeba domýšlet z toho hlediska, zda se tím nezaloží potenciálně situace, která by byla v rozporu se zákonem nebo s ústavním pořádkem,“ dodal. Střet zájmů má v Babišově případě „gigantické rozměry“, poznamenal Rychetský.
