Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
„Zítra (v úterý) předložím svou demisi z funkce prezidenta Bulharské republiky,“ prohlásil dvaašedesátiletý Radev v krátkém projevu. Agentura AFP označila prezidentovo rozhodnutí za nový zvrat v politické krizi, která destabilizuje balkánskou zemi už pět let.
Radev, který měl převážně ceremoniální funkci hlavy státu zastávat do ledna 2027, uvedl, že demisi podá ústavnímu soudu. Pokud ten rezignaci přijme, nahradí hlavu státu do listopadových prezidentských voleb viceprezidentka Iliana Jotovová, napsal Reuters.
Radev vyhrál prezidentské volby v roce 2016 a znovu o pět let později. Jeho politické ambice se však rozšířily a dlouhodobě naznačoval možnost založení vlastní strany.
Politická krize
Jeho odstoupení přichází uprostřed politické krize, která vede zemi k osmým parlamentním volbám za poslední čtyři roky. V roztříštěném parlamentu řada volebních vítězů nedokázala získat většinu ani vytvořit trvalé koalice. Poslední koalice vydržela téměř rok, dokud ji protesty proti novému rozpočtu a rozsáhlé korupci nedonutily v prosinci k rezignaci. Mezitím Radev, bývalý velitel letectva, musel opakovaně jmenovat prozatímní vlády, což zvýšilo jeho vlastní politické ambice, soudí podle Reuters analytici a západní diplomaté.
Další předčasné parlamentní volby oznámil Radev minulý pátek poté, co ztroskotal nejnovější pokus o sestavení vlády. Očekávalo se, že prezident jmenuje prozatímní úřednický kabinet a vyhlásí termín nového hlasování, nejspíše na přelomu března a dubna.
Původní koaliční vláda premiéra Rosena Željazkova ze středopravicového uskupení GERB-SDS podala demisi před koncem loňského roku po týdnech protestů proti korupci a návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Prezident následně pověřil sestavením nové vlády Željazkova, který to ale okamžitě odmítl s tím, že v parlamentu nemá dostatečnou podporu.
Jako druhou stranu pověřil prezident sestavením vlády druhé nejsilnější politické uskupení v parlamentu, reformistickou proevropskou koalici PP-DB. Ta však nabídku rovněž odmítla. Následně požádal Radev liberální Hnutí za práva a svobody (DPS), které se zachovalo stejně jako předchozí dvě politická uskupení.
Zatím poslední volby se v Bulharsku konaly v říjnu 2024 a vyhrála je strana GERB-SDS. Vládní koalice vedená touto stranou se ale moci ujala až v lednu 2025. Ve stávajících průzkumech si vedení udržuje GERB-SDS, zhruba pětina voličů není rozhodnutá, koho volit.
Navzdory politické nestabilitě se Bulharsko od počátku roku připojilo k eurozóně. Politickou rovnováhu tato země ovšem potřebuje, aby dokázala zrychlit příjem peněz z unijních fondů na modernizaci zastaralé infrastruktury, podpořila zahraniční investice a mohla se účinně pustit do boje s korupcí, poznamenala v pátek agentura Reuters.
