Národní shromáždění strana 2 z 2

Dlouhý zástup politických stran se od vzniku samostatného státu ucházel o přízeň voličů v parlamentních volbách. Některé byly oslavou nově nabyté svobody, jiné zase krokem k totalitě. S postupem času se měnili nejen zákonodárci, ale i samotný parlament a pravidla hlasování. Že nic není jasně dané, potvrdil začátkem letošního února i Ústavní soud, když zrušil část volebního zákona.

Zákon o separatismu, který je ve francouzském Národním shromáždění, má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Návrh zákona uspíšily nedávné teroristické útoky.

Ve městech po celé Francii se v sobotu znovu lidé vydali do ulic vyjádřit nesouhlas s návrhem bezpečnostního zákona, který například zakazuje publikovat snímky, kde je možné identifikovat členy pořádkových složek. Francouzská média hlásí shromáždění v desítkách měst včetně Paříže, Lyonu či Montpellieru. Dnešní mobilizace je několikátou za poslední měsíce, opatření mezitím schválila dolní komora francouzského parlamentu.

Francouzská policie zadržela při sobotních protestech proti navrhovanému bezpečnostnímu zákonu 142 lidí. Odpůrci chystané normy demonstrovali již třetí víkend v řadě, informovala agentura AFP. Do ulic Paříže a dalších velkých francouzských měst vyšlo několik desítek tisíc lidí.

Je to přesně 60 let, co začala platit Ústava Československé socialistické republiky –⁠ ČSSR. Ta  zavedla mimo jiné do názvu republiky slovo socialistická a změnou prošel i státní znak. Dokument, přijatý 11. července 1960 jako výraz „vybudování socialismu“, byl v dalších letech několikrát novelizován, ale v podstatě platil celých 32 let, až do rozpadu federace.

Francií postupují protesty za rasovou rovnoprávnost. Například v Paříži v pondělí neznámí  pachatelé posprejovali červenou barvou dvě sochy spojované s francouzskou koloniální érou. U řady dalších po celé zemi pokračují demonstrace za jejich odstranění. Manifestace se do země rozšířily ze Spojených států po smrti Afroameričana George Floyda.

Jedinou českou ženou popravenou při politických procesech v padesátých letech byla Milada Horáková. Soud s ní začal 31. května 1950 a byl výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že využíval scénář uplatňovaný ve třicátých letech v Sovětském svazu. Horákovou za vykonstruované spiknutí a velezradu popravili navzdory přímluvám mnoha osobností z celého světa. Kvůli své neústupnosti během soudního jednání se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

Ve francouzském Národním shromáždění vznikla nová politická frakce. Její většinu tvoří odpadlíci od vládní strany Republika v pohybu (REM), která tak přišla o svou dosavadní absolutní většinu. Nová frakce se bude jmenovat Ekologie, demokracie, solidarita a podle svých členů bude působit jako nezávislá, nebude tedy ani na straně většiny, ani opozice.

Padesátá léta v Československu přirovnávají historikové i pamětníci k období temna. Mohou za to především vykonstruované procesy, které vedly k justičním vraždám a mnohaletým trestům, jež dopadly i na nevinné. První snaha revidovat rozsudky se přitom objevila právě už v 50. letech. Takzvaná Barákova komise, která vznikla 10. ledna 1955, měla přezkoumat procesy s členy strany – včetně Rudolfa Slánského. Ve skutečnosti ale viníky příliš nehledala a sloužila především jako alibi pro ty, kdo se sami na předchozích zinscenovaných monstrprocesech podíleli.

Vůdce venezuelské opozice Juan Guaidó složil v sídle parlamentu přísahu jako předseda zákonodárného sboru. Před ním učinil už v neděli totéž poslanec Luis Parra za podpory poslanců věrných režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Na nedělní zasedání ale policie nepustila opozici, která proto jmenování Parry odmítá. Guaidóa už řada států, včetně USA a Evropské unie, uznává jako dočasného venezuelského prezidenta.

Úřadující venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl předčasné volby do Národního shromáždění, které ovládá opozice. Datum zatím nesdělil, původně se volby měly konat v roce 2020. Maduro tvrdí, že chce zákonodárný sbor „legitimizovat“, podle kritiků se ale snaží připravit opozici o hlavní oporu. Madurem vytvořené konkurenční Ústavodárné shromáždění si mezitím prodloužilo mandát do konce příštího roku.

Zástupci venezuelské opozice a tamního autoritářského režimu prezidenta Nicoláse Madura vedou tajná jednání v norském Oslu. Informoval o tom ve středu argentinský server Infobae s odvoláním na zdroje v Caracasu. Podle venezuelské televize Globovisión a španělského serveru Alnavío se jednání účastnil i venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez.

Venezuelský ministr obrany obvinil americké námořnictvo z narušení výsostných vod země v Karibském moři. Opoziční vůdce Juan Guaidó krátce předtím oznámil, že naváže kontakt s armádou USA. Protivládní protesty ovšem slábnou; zahraniční média to vysvětlují tím, že se demonstranti bojí zatčení poté, co si komando ve středu odvezlo místopředsedu parlamentu.

Venezuelská tajná služba na příkaz úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura zatkla místopředsedu tamního parlamentu Edgara Zambrana, který spolu s dalšími šesti zákonodárci vyzval armádu k převratu. Politik čelí obvinění ze spiknutí a velezrady. Maduro ve čtvrtek vyzval armádu v oblastech u hranice s Kolumbií k maximální pohotovosti. Rusko tvrdí, že nebude zvyšovat počet vojáků v zemi.

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton varoval před násilím vůči venezuelské opozici, parlamentu nebo americkým diplomatům. To by podle něj představovalo vážný útok na právní stát a následovala by rázná reakce ze strany USA. Trumpova administrativa už přijala spojence venezuelského opozičního vůdce Juana Guaidóa coby diplomatického zástupce ve Washingtonu.