Národní shromáždění strana 2 z 3

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou hovořil o tendru na dostavbu jaderných reaktorů nebo o migrační problematice. Pavel to uvedl po jednání s předsedkyní vlády v Paříži před budovou Národního shromáždění, kde se setkal s jeho předsedkyní Yaël Braunovou-Pivetovou. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle Pavla chystá příští rok navštívit Česko.

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Francouzský parlament schválil nový imigrační zákon. Legislativa zpřísní určitá pravidla, omezí třeba sociální dávky cizincům. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž normu definitivně schválilo Národní shromáždění i Senát. Přísnější pravidla vyvolala znepokojení mezi některými levicověji smýšlejícími zákonodárci, tamní vláda musela navíc hledat podporu u pravicových stran, i za cenu ústupků. Francouzská média spekulují, že někteří ministři hodlají podat demisi, podotýká Reuters.

Dolní komora francouzského parlamentu v pondělí v poměrně těsném hlasování nečekaně odmítla vládní návrh zákona o přistěhovalectví. Vůbec o něm ani nezahájila debatu. Proti návrhu se společně postavili poslanci levicových, pravicových i krajně pravicových stran, což na francouzské politické scéně není obvyklé. Návrh podpořilo 265 poslanců Národního shromáždění, proti jich bylo 270. Média odmítnutí interpretují jako těžkou ránu pro prezidenta Emmanuela Macrona.

Král Karel III. se stal prvním britským monarchou, který pronesl projev ve francouzském senátu. Hovořil o nenahraditelném přátelství obou zemí na úrovni vlád i obyčejných lidí nebo o partnerství ve sportu a umění. Závěrem Karel III. vyzval senátory ke spolupráci na nové dohodě mezi Velkou Británií a Francií, která bude „neodkladně“ reagovat na stav klimatu a biodiverzity ve světě. Karel III. je ve Francii s chotí Camillou do pátku na třídenní návštěvě.

Ve východofrancouzském Annecy ve čtvrtek ráno útočník pobodal pět lidí, z toho čtyři děti, informovala agentura Reuters s odkazem na policii. Dvě děti a dospělý jsou v ohrožení života. Policie muže zadržela, uvedla agentura AFP s odkazem na své zdroje. Francouzský prezident Emmanuel Macron útok odsoudil jako zbabělý, národ je podle něj v šoku. Stav pěti zraněných byl i ve čtvrtek večer vážný.

Ve Francii sílí útoky na volené zástupce, kteří zřizují ve svých městech centra pro migranty. Ve městě Saint Brévin na západě země kvůli tomu rezignoval starosta poté, co mu takoví odpůrci zapálili dům. Muž necítil od vlády dostatečnou podporu a nedostal ani zvláštní ochranu.

Francouzská Ústavní rada ve středu zamítla návrh parlamentní opozice na uspořádání referenda o nepopulární důchodové reformě, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestují. Informovala o tom agentura Reuters. První návrh rada, která je francouzskou obdobou ústavního soudu, odmítla už v polovině dubna. Reforma mimo jiné posouvá věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let.

Francouzská vláda použije článek 49.3 ústavy a přijme důchodovou reformu bez hlasování poslanců. Premiérka Élisabeth Borneová to oznámila na začátku zasedání Národního shromáždění, které mělo o zákonu hlasovat. Blok prezidenta Emmanuela Macrona nemá totiž v dolní komoře parlamentu většinu. Sporný zákon, proti kterému odbory pořádají od ledna masivní protesty, již ve čtvrtek schválil Senát. Odsouhlasení reformy nyní mohou poslanci zvrátit pouze vyjádřením nedůvěry vládě.

Ve Francii pokračují stávky kvůli důchodové reformě. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí – akce ochromily dopravu a v řadě škol se neučilo. Odbory se demonstracemi snaží tlačit na vládu, aby kontroverzní novelu posunující věkovou hranici odchodu do penze stáhla.

Vůbec poprvé v historii nestojí v čele francouzského krajně pravicového Národního sdružení, někdejší Národní fronty, nikdo z klanů Le Penů. Dosavadní šéfka Marine Le Penová přenechala minulý týden předsednickou funkci europoslanci Jordanu Bardellovi. Nový šéf bude zřejmě v mnoha ohledech ostřejší než jeho předchůdkyně, s radikálem Ericem Zemmourem ale do koalice jít nechce.

Dolní komora francouzského parlamentu ve čtvrtek přerušila své zasedání poté, co krajně pravicový poslanec Grégoire de Fournas vykřikl „Vraťte se do Afriky!“ během projevu poslance Carlose Martense Bilongy, ve chvíli, kdy tento zákonodárce položil otázku týkající se přistěhovalectví. De Fournas má za to na patnáct dní zakázaný vstup do sněmovny. V příštích dvou měsících také přijde o polovinu platu.

Návrh francouzské levice na vyslovení nedůvěry premiérce Élisabeth Borneové a její vládě v pondělí v parlamentu neuspěl. Pro vyjádření nedůvěry byl nutný souhlas většiny, tedy 289 hlasů. Pro návrh však bylo jen 146 poslanců, přičemž opoziční konzervativci a členové krajní pravice se rozhodli nehlasovat.

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

Centristická koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ziskem 25,75 procenta hlasů těsně zvítězila v nedělním prvním kole francouzských parlamentních voleb před levicovou formací NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), která dostala 25,66 procenta hlasů. Podle francouzských médií jde o konečný výsledek, volby budou pokračovat druhým kolem příští neděli. Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové má 18,68 procenta hlasů.

Francouzi v neděli v prvním kole voleb vybírají své zástupce do Národního shromáždění. V 577 obvodech o stejný počet mandátů soupeří na 6300 kandidátů. Pro usnadnění výběru voličům vznikly čtyři koalice – v čele té středové stojí Emmanuel Macron, který v dubnových volbách obhájil post prezidenta. O tom, jak velkou moc bude mít tento centristický politik v příštích letech, však rozhodnou právě parlamentní volby.

Ve Francii vrcholí kampaň před prvním kolem parlamentních voleb, které se koná v neděli. V průzkumech zatím těstě vede centristická koalice Spolu podporující prezidenta Emmanuela Macrona. Prezidentovu většinu v Národním shromáždění však může ohrozit levicová formace Nupes Jeana-Luca Mélenchona.

Prezidentovi Emmanuelu Macronovi patrně vzniká ve Francii další silná protiváha k jeho centristické politice. Před červnovými volbami do Národního shromáždění se rýsuje široká levicová koalice, jejímž lídrem je krajně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) v čele s Jeanem-Lucem Mélenchonem. Jeho partaj se dohodla na volebním partnerství s Komunistickou stranou Francie (PCF). Ochotu vstoupit do koalice navíc vyjádřila také Socialistická strana (PS), jak uvedl francouzský deník Le Monde.

Francouzský prezident Emmanuel Macron sestavuje novou vládu pro své druhé volební období. Staronový šéf Elysejského paláce má připravený ambiciózní plán reforem, k jejich prosazení ale potřebuje většinu v Národním shromáždění. Volby do něj proběhnou v červnu.

Podle odhadů výsledků parlamentních voleb v Maďarsku získala nejvíce hlasů konzervativní strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána. Fidesz, který v Maďarsku vládne od roku 2010, tak zůstane u moci další čtyři roky, a navíc pravděpodobně posílí svou ústavní většinu.

Požár, který zachvátil v neděli sídlo jihoafrického parlamentu v Kapském Městě, se znovu rozhořel. Informoval o tom mluvčí hasičů v Kapském Městě. Ráno přitom agentura AFP s odvoláním na záchranné složky uvedla, že se požár podařilo po více než 24 hodinách dostat pod kontrolu.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Francouzští zákonodárci definitivně schválili návrh zákona o veřejné bezpečnosti, kvůli kterému se ve Francii v posledních měsících opakovaně protestovalo. Konečný souhlas udělila dolní komora parlamentu po úpravě nejkontroverznějšího ustanovení týkajícího se zveřejňování záběrů s policisty.

Dlouhý zástup politických stran se od vzniku samostatného státu ucházel o přízeň voličů v parlamentních volbách. Některé byly oslavou nově nabyté svobody, jiné zase krokem k totalitě. S postupem času se měnili nejen zákonodárci, ale i samotný parlament a pravidla hlasování. Že nic není jasně dané, potvrdil začátkem letošního února i Ústavní soud, když zrušil část volebního zákona.