V maďarských volbách znovu vyhrál Orbánův Fidesz

Nahrávám video
Studio ČT24 –⁠ Vítězství Orbána ve volbách
Zdroj: ČT24

Podle odhadů výsledků parlamentních voleb v Maďarsku získala nejvíce hlasů konzervativní strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána. Fidesz, který v Maďarsku vládne od roku 2010, tak zůstane u moci další čtyři roky, a navíc pravděpodobně posílí svou ústavní většinu.

Po sečtení 98 procent odevzdaných volebních lístků mu připadá 53,2 procenta hlasů, opoziční koalici Společně za Maďarsko pak 34,9 procent hlasů, informovala volební komise. Podle výsledků z pětadevadesáti procent okrsků je pravděpodobné, že se Orbánově straně Fidesz podaří udržet ústavní většinu. Viktor Orbán se už prohlásil za vítěze voleb a lídr opozice Péter Márki-Zay uznal porážku.

Ve vítězném projevu před volebním štábem Orbán prohlásil, že je to vítězství, které „je vidět z Měsíce a určitě z Bruselu“, a považuje ho za dosud největší kvůli tomu, že vládnoucí stranu nedokázalo porazit ani spojení opozičních stran.

„Museli jsme bojovat se zdrcující silou: domácí levicí, mezinárodní levicí, bruselskými byrokraty, Sorosovým impériem se všemi jeho penězi, mezinárodními médii, a dokonce taky s ukrajinským prezidentem,“ prohlásil Orbán.

„Udělali jsme všechno správně, a přesto výsledky ukazují, že po dvanácti letech vymývání mozků může Orbán vyhrát jakékoli volby v této zemi. To je ponaučení, které jsem si z této lekce odnesl,“ pronesl lídr opozice Márki-Zay.

Posílení ústavní většiny

První průzkumy podle zahraničního zpravodaje České televize Petra Obrovského naznačovaly, že účast v letošních parlamentních volbách bude podobná jako před čtyřmi lety, tedy okolo sedmdesáti procent.

Fidesz podle výsledků získal 135 poslaneckých křesel ze 199. „Pro Viktora Orbána je to vítězství na celé čáře. Průzkumy přisuzovaly vítězství Fideszu a v posledních dnech odhadovaly, že má náskok o několik procentních bodů nad sjednocenou opozicí. Tak velký náskok, aby se mu podařilo ústavní většinu posílit o dva mandáty, je ale opravdu překvapení,“ informoval zpravodaj Obrovský. 

Překvapením je podle něj také vstup krajně pravicové strany Naše vlast do Národního shromáždění. Hnutí po sečtení hlasů překročilo hranici pěti procent a získalo sedm poslaneckých křesel. 

Zároveň s volbami se v neděli konalo vládou prosazené referendum o takzvaném zákonu proti pedofilii, který se týká sexuálních menšin. Zákon kritizují ochránci lidských práv i Evropská komise.

Premiér Orbán se v předvolební kampani prezentoval jako pragmatik, který zajistí, že Maďarsko zůstane mimo válku na Ukrajině a neoctne se bez dodávek energetických surovin. Šestičlennou opoziční alianci naopak obviňoval z toho, že zemi zavleče do konfliktu, což zástupci uskupení Společně pro Maďarsko popírali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 6 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 6 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 7 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 13 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...