Dolní komora francouzského parlamentu v pondělí v poměrně těsném hlasování nečekaně odmítla vládní návrh zákona o přistěhovalectví. Vůbec o něm ani nezahájila debatu. Proti návrhu se společně postavili poslanci levicových, pravicových i krajně pravicových stran, což na francouzské politické scéně není obvyklé. Návrh podpořilo 265 poslanců Národního shromáždění, proti jich bylo 270. Média odmítnutí interpretují jako těžkou ránu pro prezidenta Emmanuela Macrona.
Francouzští poslanci se spojili proti zákonu o migraci. Tvrdá rána pro Macrona, píší média
V reakci na aktuální odmítavý postoj poslanců vláda svolala své stoupence, aby se dohodla na dalším postupu, píše AFP s odkazem na vládní zdroje. Ministr vnitra Gérald Darmanin Macronovi nabídl demisi, ten ji však odmítl, píše Le Monde.
Při hlasování v Národním shromáždění nebylo přítomných pět poslanců vládního tábora. Jednou z nich je i poslankyně za departement Haute-Garonne Monique Iborraová, která na síti X napsala, že v okamžiku hlasování byla v Toulouse na setkání právě s Macronem. Nepodřídila se tak požadavku vlády, aby na klíčovém hlasování bylo všech 251 poslanců z prezidentova tábora, upozorňuje Le Monde.
Zákon ale nemusí skončit u ledu. Vláda ho může poslat do druhého čtení v Senátu a sestavit meziparlamentní komisi ze sedmi zákonodárců z každé z komor parlamentu, kteří budou vyjednávat o kompromisním znění. Základem pro jednání by byla varianta, kterou 14. listopadu schválil Senát, zmiňuje Le Monde.
Snazší vyhošťování cizinců
O návrhu legislativy už dříve obě komory parlamentu diskutovaly, Senát ho i schválil. Zákon má například usnadnit vyhošťování cizinců, které bezpečnostní složky vyhodnotí jako hrozbu pro národní bezpečnost. Tlak na tuto možnost zesílil po říjnové vraždě učitele v Arrasu radikalizovaným ruským občanem. V nedávném průzkumu dvě třetiny Francouzů uvedly, že se domnívají, že imigrace ze zemí mimo Evropskou unii může pro Francii představovat hrozbu.
Aby exekutiva vyvážila toto zpřísnění, slíbila zároveň usnadnit legalizaci pobytu přistěhovalců, kteří do země přišli nelegálně a pracují v nedostatkových profesích. O tento krok stála zejména levice. Vláda také slíbila poskytovat lidem bez dokladů zdravotní péči zdarma po dobu tří měsíců. Senát to chtěl omezit jen na urgentní péči, ale kabinet navrhoval veškerou zdravotní péči.
Ve Francii, která má 67 milionů obyvatel, žije legálně přes zhruba pět milionů cizinců. V zemi je navíc zhruba půl milionu uprchlíků. A úřady odhadují, že šest set až sedm set tisíc lidí žije v zemi nelegálně.
