Francouzští zákonodárci definitivně schválili návrh zákona o veřejné bezpečnosti, kvůli kterému se ve Francii v posledních měsících opakovaně protestovalo. Konečný souhlas udělila dolní komora parlamentu po úpravě nejkontroverznějšího ustanovení týkajícího se zveřejňování záběrů s policisty.
Francouzský parlament definitivně schválil bezpečnostní zákon
V Národním shromáždění, které ovládá strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ve čtvrtek upravené opatření prošlo poměrem 75 hlasů ku třiatřiceti. Podle agentury AFP se nehlasovalo v tak vypjaté atmosféře jako při prvním čtení zákona. Senát už jej odsouhlasil dříve.
Autoři návrhu ve snaze zmírnit odpor veřejnosti pozměnili nejvíce kritizovaný paragraf, který původně kriminalizoval zveřejňování snímků policie s úmyslem strážcům zákona ublížit. Upravená verze počítá s pokutou a až pětiletým odnětím svobody pro ty, kdo by pomáhali identifikovat aktivního člena bezpečnostních složek „se zjevným záměrem“ způsobit újmu.
Kritici podle agentury AP mají za to, že ustanovení je stále vágní a poskytuje příliš velký prostor pro intepretaci ze strany policie. Obávají se dopadu na iniciativy v boji proti policejní brutalitě či jednání policistů s prvky diskriminace. Francouzská větev organizace Amnesty International varovala před ohrožením občanských svobod a odsoudila údajné rozšiřování dohledu nad populací.
Macronova vláda zákon prezentuje jako prostředek ochrany policie před útoky extremistů a výhrůžkami nebo před obtěžováním prostřednictvím internetu. Opatření mimo jiné přiděluje větší autonomii lokálním policejním sborům a rozšiřuje možnosti používání dronů.
Levice se chce obrátit na Ústavní radu
Národní shromáždění začalo návrh projednávat na podzim a v listopadu kvůli plánu v Paříži protestovaly desetitisíce lidí. Demonstrovalo se i jinde ve Francii a protesty pokračovaly i na začátku prosince, přičemž je provázely výtržnosti a hromadné zatýkání.
Kritika projednávaného zákona přicházela od médií, politické levice i francouzské ombudsmanky Claire Hédonové. Ta označila zveřejňování snímků zasahujících policistů a četníků za nezbytné pro fungování demokracie.
Původním plánem bylo pouze rozšířit pravomoci městské policie a stanovit pravidla pro soukromé bezpečnostní agentury, předkladatelé ale údajně v reakci na stížnosti policejních odborů přidali do návrhu pasáž o šíření snímků se strážci zákona.
Ministr vnitra Gérald Darmanin řekl, že „článek 24“ vyvolal „rozruch, vášně a nepochopení“. Dodal, že je rád, že ustanovení ve finálním znění zůstalo. Levicová opozice ve čtvrtek celý zákon znovu kritizovala a podle AFP avizovala záměr obrátit se na Ústavní radu, která posuzuje ústavnost legislativních opatření.
