Násilí spáchané během války za nezávislost je neomluvitelné, řekl britský král v Keni

Britský král Karel III. vyjádřil během návštěvy Keni nejhlubší lítost za „odpudivé a neospravedlnitelné násilné skutky“ z doby boje za nezávislost této africké země. Monarcha se ale neomluvil přímo za britský podíl na utrpení Keňanů, jak požadovali mnozí místní obyvatelé.

Karel III. v doprovodu manželky Camilly přiletěl do keňského hlavního města v pondělí večer. V úterý jej ve svém sídle slavnostně a s vojenskými poctami uvítal keňský prezident William Ruto. Královský pár poté položil věnec u hrobu neznámého vojína v zahradách Uhuru, kde Keňané v roce 1963 vyhlásili nezávislost.

„Špatné skutky minulosti jsou příčinou největšího žalu a nejhlubší lítosti,“ řekl britský panovník během následné státní recepce pořádané Rutem. Dodal, že neexistuje omluva za zmíněné násilné skutky z doby keňského boje za nezávislost.

Mnoho Keňanů napjatě čekalo, co při příležitosti své návštěvy král řekne o krutostech z dob britské koloniální éry včetně hromadného mučení a zabíjení obyvatel a rozsáhlého vyvlastňování jejich půdy, na níž dodnes hospodaří britští občané a nadnárodní korporace, píše Reuters.

Ruto podle agentur ocenil královu snahu, dodal však, že „zbývá udělat mnoho k dosažení úplných reparací“.

Krvavá historie

Zřejmě nejméně slavné období sedmi desítek let britské nadvlády přišlo na jejím konci, při povstání Mau Mau ve střední Keni v letech 1952 až 1960. Keňská komise pro lidská práva (KHRC) odhaduje, že během něj bylo zabito nebo zmrzačeno na 90 tisíc Keňanů a dalších 160 tisíc bylo zadrženo.

Britská vláda už dříve vyjádřila lítost nad zločiny spáchanými v tomto období a před deseti lety se dohodla na mimosoudním vyrovnání a vyplacení zhruba 20 milionů liber poškozeným.

Karlova návštěva Keni je plná symboliky, připomněla agentura AP. Králova matka, loni zesnulá královna Alžběta II., se dozvěděla, že se stala britskou panovnicí, v únoru 1952 při návštěvě přírodní rezervace právě v této východoafrické zemi.

Buckinghamský palác uvedl, že královská návštěva je odrazem úzké spolupráce obou zemí v oblasti hospodářského rozvoje, změny klimatu a bezpečnostních otázek. Karel III. má v plánu mimo jiné setkání s podnikateli z keňské technologické scény a spolu s Camillou navštíví také přístavní město Mombasa na jihovýchodě země.