Ukrajina zkusí ukončit ruskou agresi. Politické špičky se sejdou 9. prosince v Paříži

V Paříži se 9. prosince sejdou prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny Emmanuel Macron, Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj a německá kancléřka Angela Merkelová. Ve formátu takzvané normandské čtyřky budou jednat o ukončení rusko-ukrajinské války. Informoval o tom Elysejský palác.

Summit se podle Francouzů uskuteční díky „významnému pokroku v jednáních o urovnání konfliktu“, kterých se podařilo od letošního léta dosáhnout. Od fronty se v posledních týdnech na několika místech stahují vojáci a Ukrajina si s Ruskem vyměnila část zajatců.

Obrat přišel poté, co se ukrajinským prezidentem stal Volodymyr Zelenskyj, jehož strana následně zvítězila i v parlamentních volbách. Nejednou naznačil, že je ochoten ustoupit Rusům a například poskytnout dočasně okupovaným územím zvláštní status.

Zamrzlý konflikt

Naposledy se Kyjev a Moskva za francouzsko-německého zprostředkování pokusily ukončení války dojednat v roce 2016. V Berlíně se tehdy sešli Angela Merkelová, Vladimir Putin a dnes již bývalí prezidenti Ukrajiny a Francie Petro Porošenko a François Hollande. K ničemu však nedospěli.

Válka trvá od jara 2014, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Nejprve okupovalo Krym a poté její občané včetně neoznačených vojáků obsadili část Donbasu. Nejtvrdší boje, v nichž na jedné straně stála ukrajinská armáda a dobrovolnické prapory a na druhé místní separatističtí ozbrojenci, ruští dobrovolníci a v některých chvílích i pravidelné jednotky ruské armády, trvaly do podzimu 2014.

Ruská armáda během nich sestřelila civilní letadlo na letu MH-17, při čemž zabila 298 lidí na jeho palubě.

Pak se v Minsku uskutečnily postupně dva summity normandské čtyřky, po nichž se fronta stabilizovala. Od té doby je konflikt méně intenzivní, boje však nikdy neustaly. Dosud ve válce podle odhadů OSN zemřelo na 13 tisíc lidí. Na dočasně okupovaných územích vládnou s ruskou podporou dvě skupiny, které se označují jako Doněcká a Luhanská lidová republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
16:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídají před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídají v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Jde o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
16:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
12:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko dle Kyjeva chce, aby si rodiny zajatých vojáků registrovaly Starlink

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.
před 2 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 7 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 7 hhodinami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...