Ruská bezpečnostní rada se vyslovila pro uznání nezávislosti povstaleckých „lidových republik“ na Donbasu. Podle prezidenta Vladimira Putina padne konečné rozhodnutí v této věci ještě během pondělí. Hlava Kremlu má vystoupit s televizním projevem. Rusko a Washington v zásadě souhlasí s konáním summitu na nejvyšší úrovni. Oznámil to v noci na pondělí Elysejský palác poté, co francouzský státník Emmanuel Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil jak s Putinem, tak s americkým prezidentem Joe Bidenem. Schůzka Putina a Bidena se však nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
V rámci jednání ruské bezpečnostní rady prezident Putin poznamenal, že jeho země zpočátku dělala vše, aby střet mezi povstalci v Donbasu a Kyjevem urovnala mírovou cestou, ale přesto vznikla nynější situace, kdy hrozí další „trestná výprava“ Kyjeva do Donbasu.
Putin podle Kremlu už Macronovi a Scholzovi řekl, že podepíše výnos o nezávislosti donbaských „republik“. Západní státníci vyjádřili rozčarování. „Takový krok by byl v jasném rozporu s minskými dohodami o mírovém vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny a byl by ze strany Ruska jednostranným porušením těchto úmluv,“ řekl Scholz šéfovi Kremlu.
Vůdci takzvané „Doněcké lidové republiky“ (DNR) a „Luhanské lidové republiky“ (LNR) Putina opakovaně vyzvali, aby jejich nezávislost uznal. Požádali také, aby s nimi Rusko uzavřelo dohody o přátelství a spolupráci, a to i v obraně. K uznání již dříve vybídli Putina také ruští poslanci.
Summit Bidena a Putina
Detaily summitu ve čtvrtek 24. února vyjedná šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ministři zahraničí plánují schůzi v některé z evropských zemí. Blinken pro svou účast na tomto setkání rovněž stanovil podmínku, že Moskva do té doby na sousední zemi nezaútočí.
V pátek 25. února se s Lavrovem v Paříži sejde i francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.
Summit se podle Elysejského paláce bude soustředit na bezpečnost a strategickou stabilitu v Evropě. Po jednání Bidena s Putinem má být rozšířen i na další zapojené strany.
Bidenův souhlas se summitem potvrdil i Bílý dům. „Jsme vždy připraveni na diplomacii. Jsme také připraveni pohotově uplatnit sankce a další přísné postihy v případě, že si Rusko místo toho vybere válku,“ uvedla v prohlášení tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „V současnosti se zdá, že Rusko pokračuje v přípravách na brzký plnohodnotný útok na Ukrajinu,“ dodala mluvčí.
Summit jako diplomatická naděje
Paříž vidí v předběžném souhlasu prezidentů Bidena a Putina ohledně vzájemného setkání diplomatickou naději. „Je nějaká realita v terénu, napětí v terénu s ruskou vojenskou přítomností, která je u Ukrajiny nadále velmi silná, přičemž po celý víkend bylo porušováno příměří na frontové linii na Donbase, a právě ve stejnou dobu se obnovila diplomatická naděje,“ řekl televizi LCI francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune.
Macron v neděli telefonicky hovořil s několika představiteli zemí zapojených do diplomatických sporů ohledně napětí na ukrajinsko–ruských hranicích. S Putinem jednal nejprve hodinu a tři čtvrtě, následně se spojil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, německým kancléřem Olafem Scholzem, Bidenem a britským premiérem Borisem Johnsonem. V neděli pozdě večer pak opět hodinu hovořil s Putinem, uvedl Elysejský palác.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k nočnímu hovoru šéfů Kremlu a Elysejského paláce uvedl, že prezidenti si telefonovali z Macronovy iniciativy. Hlavy státu podle něj „zdůraznily potřebu pokračovat v dialogu“ ohledně situace kolem Ukrajiny. A to podle agentury TASS na úrovni zahraničněpolitických resortů nebo politických poradců v rámci takzvaného normandského formátu, který zahrnuje kromě Ruska a Francie také Ukrajinu a Německo.
Podle agentury Reuters v pondělí kremelský mluvčí dále řekl, že zatím neexistují konkrétní plány pro summit, ale schůzka nebo telefonát by se podle něj mohla uskutečnit kdykoliv. „Existuje shoda, že bychom měli pokračovat v dialogu na úrovni ministrů (zahraničí). Mluvit o konkrétních plánech na pořádání summitů je předčasné,“ sdělil Peskov podle agentury AFP. Napětí kolem Ukrajiny roste, řekl novinářům s tím, že diplomatické kontakty jsou prý aktivní. Putin se podle něj chystá v nejbližší době obrátit na bezpečnostní radu státu.
Kyjev iniciativu na uspořádání summitu vítá. Každá snaha o diplomatické řešení stojí za pokus, řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov podle agentury Reuters doufá, že se schůzku podaří uspořádat a že se Kyjev bude moci k jednání připojit. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov případné jednání na prezidentské úrovni mezi USA a Ruskem rovněž uvítal, nicméně poznamenal, že nic nemůže být vyřešeno bez zapojení Kyjeva.
O krizi kolem Ukrajiny bude v pondělí telefonicky jednat německý kancléř Olaf Scholz s prezidentem Putinem. Kvůli napětí v regionu se také bude francouzský ministr zahraničí Le Drian ve středu výjimečně účastnit zasedání německé vlády.
V případě invaze budou sankce masivní, varuje von der Leyenová
Diplomatické snahy o uklidnění napětí kolem Ukrajiny včetně možnosti uspořádání summitu podporuje Evropská unie. Před jednáním s ministry zahraničí členských zemí sedmadvacítky to v pondělí řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Podpoříme cokoli, co může učinit z diplomatických snah nejlepší a jediné řešení této krize,“ uvedl. V současné situaci jsou podle něj akutně potřebné schůzky na jakékoli úrovni, od summitů po ministerská jednání.
Pro případ, že by Rusko souseda opět napadlo, má EU připravený balík sankcí. „Mluvíme o tom, že to musí být jeden z těch nejčernějších scénářů, jasný akt agrese, ale je to otázka politické vůle členských států,“ řekl po ministerské schůzce šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Zda by pro jejich zavedení stačil třeba kybernetický útok či tvrdý tlak, jak zaznívá například z pobaltských zemí, nebo by muselo jít o invazi pozemních jednotek, nechtěl říci. Členské země musejí o sankcích rozhodovat jednomyslně a Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je vnímán jako spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, podle diplomatů nehodlá sankce bez přímého pozemního útoku podpořit.
V případě nového útoku na Ukrajinu by bylo Rusko podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v zásadě odstřiženo od finančních trhů.
Ukrajinský ministr Kuleba přitom chtěl unijní ministry přesvědčit, aby část sankcí zavedli již nyní. „Očekáváme rozhodnutí. Jsou mnohá rozhodnutí, která může EU učinit nyní, aby vyslala jasný signál Rusku, že jeho eskalace nebude tolerována a Ukrajina v tom nezůstane sama,“ prohlásil Kuleba při příchodu na jednání.
Ministři také podpořili návrh Evropské komise, aby EU balíkem grantů a úvěrů v hodnotě 1,2 miliardy eur pomohla ukrajinskému hospodářství trpícímu ruským tlakem. Peníze mají sloužit nejen k modernizaci ukrajinské ekonomiky, ale i k boji proti pandemii covidu-19. EU a evropské finanční instituce již od ruské anexe Krymu a zahájení bojů na východě Ukrajiny v roce 2014 poslaly Kyjevu prostřednictvím grantů a úvěrů 17 miliard eur.
Zástupci unijních vlád se shodli také na vyslání výcvikové mise vojenských expertů, jejíž podrobnosti však budou členské země teprve dojednávat. Lipavský odmítl sdělit, zda se do ní zapojí i Česko.
Podle analytiků se ruská vojska přesouvají do bojových pozic
Aktivita ruských vojsk u hranic s Ukrajinou se přes víkend proměnila. Namísto shromažďování většího počtu vojáků a techniky lze nyní spatřit menší jednotky, které se dostávají do pozic mimo základny a cvičiště, což naznačuje větší bojovou připravenost, uvedla v noci na pondělí společnost Maxar Technologies.
Nad regionem bylo v posledních dnech zamračeno, a pohyby vojsk proto nešlo sledovat z oběžné dráhy. V neděli se však vyjasnilo a podle analýzy stop ve sněhu od firmy Maxar se zdá, že řada menších jednotek nedávno vyjela ze základen a začala se rozmisťovat u okrajů lesů. „Pro mě je to náznakem větší (bojové) připravenosti,“ řekl vysoce postavený činitel firmy Maxar Stephen Wood.
Analytici se v poslední době zaměřují především na oblast kolem ruského města Bělgorod, odkud podle nich pravděpodobně vzejde hlavní část případné ofenzivy vůči Ukrajině. Nové jednotky se přesunuly na severozápad právě od Bělgorodu, z jednoho z tamních polí ruská armáda udělala přistávací plochu pro vrtulníky. Podle Maxar byla rovněž zjištěna nová technika u nedalekého města Valujki asi 15 kilometrů od ukrajinských hranic. Agentura Reuters poznamenala, že se jí satelitní fotografie poskytnuté firmou nepodařilo nezávisle ověřit.
Ruské jednotky také stále zůstávají v Bělorusku, zemi přitom měly opustit v neděli po ukončení vojenských cvičení. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters, podle níž tím země zaujala tvrdší pozici a otevřela možnost, že by na jejím území mohla ruská armáda zůstat na neurčito.
Rusko má podle Spojených států seznam Ukrajinců, kterých se chce zbavit
Rusko vytváří seznam Ukrajinců, které v případě nové invaze do země plánuje zabít nebo zavřít do internačních táborů, napsala americká vláda Vysoké komisařce OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, informoval v pondělí list The New York Times. USA rovněž varují, že pokud ruská armáda skutečně opět vtrhne na území sousední země, bude mučit či unášet civilisty, přičemž se zaměří především na odpůrce invaze, novináře, běloruské disidenty v exilu a příslušníky etnických, náboženských a sexuálních menšin.
„Máme důvěryhodné informace, které naznačují, že ruské jednotky vytváří seznamy Ukrajinců, které chtějí zabít nebo poslat do táborů po vojenské okupaci,“ píše americká vláda. „Máme rovněž důvěryhodné informace, že ruské jednotky pravděpodobně použijí smrtící prostředky k rozehnání pokojných protestů nebo zastavení jiného pokojného odporu civilního obyvatelstva,“ pokračuje dopis podepsaný Bathshebou Crockerovou, americkou velvyslankyní při OSN v Ženevě.
Spojené státy podle dopisu upozornily na nebezpečí porušování lidských práv v případě opětovné ruské invaze ve čtvrtek při vystoupení šéfa diplomacie Antonyho Blinkena před Radou bezpečnosti OSN. Ve svém projevu mimo jiné vyzval Rusko, ať stáhne svoje vojáky z pohraničí a vrátí se k jednacímu stolu.
