Američtí demokraté navrhli sankce pro případ ruské invaze, týkaly by se i Putina. Kreml se ostře ohradil

Demokraté v americkém senátu zveřejnili projekt protiruských sankcí, které navrhují přijmout v případě, že ruská vojska podniknou invazi na Ukrajinu. Návrh zákona dává prostor pro sankce týkající se plynovodu Nord Stream 2 či šéfa Kremlu Vladimira Putina. Jeho mluvčí uvedl, že uvalení amerických sankcí na Putina by se rovnalo přerušení vztahů.

Mezi navrhovanými opatřeními, která mají podle deníku The Washington Post podporu Bílého domu, je také zmrazení majetku prezidenta Vladimira Putina, premiéra Michaila Mišustina a dalších ruských představitelů a armádních velitelů. 

Podle návrhu mají USA v případě ruské invaze do sousední země či jiného narušení suverenity Ukrajiny přijmout sankce proti alespoň třem největším ruským bankám. Ministerstvo financí, zahraničí a rozvědky mají předložit podrobný přehled o majetku prezidenta Putina, jeho příbuzných a podnikatelů z jeho okolí, na něž se taktéž mohou vztahovat sankce.

List The New York Times minulý týden informoval, že Spojené státy plánují také uvalení embarga na technologie používané v obranném i spotřebitelském průmyslu, které jsou vyrobené nebo navržené v USA. Podle starší zprávy agentury Reuters by tato opatření mohla mít dopad například na dovoz chytrých telefonů nebo klíčových součástek letadel a automobilů do Ruska.

V americkém senátu se má podle agentury AP tento týden zároveň hlasovat o konkurenčním návrhu zákona republikánského senátora Teda Cruze, který navrhuje uvalení sankcí na provozovatele plynovodu Nord Stream 2 bez ohledu na to, zda Rusko podnikne invazi, či nikoli. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena i demokratičtí lídři se snaží zabránit, aby demokraté pro návrh hlasovali, a jeho vyhlídky jsou tak nejisté.

Je to nátlak, reaguje Kreml

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil návrh demokratů za nátlak na Moskvu. TASS s odkazem na Peskova píše, že Moskva by v takovém případě jednala „adekvátně“. „Je to a priori nesmyslné, protože se mluví o sankcích, které lze v jejich podstatě a s ohledem na nevyhnutelnou adekvátní reakci fakticky přirovnat k iniciativě pro přerušení vztahů,“ nechal se slyšet Peskov.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury Reuters označil případné americké sankce proti ruským představitelům za „arogantní a absurdní“, Rusko by podle něj na represivní opatření reagovalo. 

1 minuta
Události: Americko-ruské vztahy a Ukrajina
Zdroj: ČT24

„Takové dokumenty a prohlášení samozřejmě hodnotíme velmi negativně. Zejména na pozadí probíhající série jednání, byť neúspěšných, ale (stále) jednání,“ citoval TASS Peskova. Uvalení sankcí na hlavu ruského státu by podle něj bylo zcela mimořádným opatřením, které by bylo „srovnatelné s přerušením vztahů.“

Tento týden v Ženevě jednal náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov a zástupkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová, ve středu poprvé od roku 2019 jednala i Rada NATO–Rusko.

Setkání se soustředí na řadu bezpečnostních požadavků, které Moskva vznesla vůči Západu, zatímco posiluje své síly v blízkosti Ukrajiny. Spojené státy požadavky z Moskvy odmítly, ale Washington i NATO uvedly, že jsou ochotny vést s Ruskem rozhovory o kontrole zbrojení, rozmístění raket a opatřeních s cílem budování důvěry.

Rjabkov: Pro nové kolo rozhovorů v nejbližší době nevidíme důvod

Peskov označil dosvadní jednání z tohoto týdne za neúspěšná. „Rozhovory byly zahájeny kvůli získání konkrétních odpovědí na konkrétně položené základní otázky. A v těchto zásadních otázkách byly zaznamenány neshody. To je špatné, lze to pouze považovat jako minus ze dvou kol (jednání), která se odehrála,“ prohlásil rovněž kremelský mluvčí.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru pro stanici RTVI prohlásil, že jednání mezi Ruskem, USA a Severoatlantickou aliancí se dostala do slepé uličky, a není podle něj důvod v nejbližší době znovu zasedat k jednacímu stolu. Nové kolo rozhovorů podle něj nemá smysl, dokud Rusko nebude mít jasno v tom, zda na Západě existuje určitá „rezerva ve flexibilitě“. Zároveň poznamenal, že jednání se v této chvíli odehrávají na různých úrovních.

Vojenští experti podle Rjabkova předkládají ruskému prezidentovi různé možnosti pro případ, že se situace kolem Ukrajiny zhorší. „Je ale třeba dát šanci diplomacii,“ uvedl náměstek ruského ministra zahraničí.

Šéf ruské diplomacie Lavrov prohlásil, že šance na pokračování rozhovorů s NATO a USA závisejí na reakci Západu na návrhy Moskvy, která očekává písemné „protinávrhy“ příští týden. Jedním hmatatelným výsledkem jednání z tohoto týdne je podle něj připravenost Washingtonu a NATO jednat o raketách krátkého a středního doletu v Evropě.

Polský ministr: Hrozba války je nejvyšší za posledních třicet let

Další rozhovory se v pátek konají pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které letos předsedá Polsko. Šéf jeho diplomacie Zbigniew Rau uvedl, že hrozba války je v oblasti OBSE nejvyšší za posledních třicet let. Členy OBSE jsou kromě evropských zemí včetně Ruska také Spojené státy a Kanada nebo středoasijské republiky.

Rau uvedl, že „už několik týdnů čelíme perspektivě významné vojenské eskalace ve východní Evropě“. Řekl také, že je třeba se soustředit na vyřešení konfliktu na Ukrajině a plně respektovat její suverenitu a hranice. Polsku jako zemi předsedající OBSE udělaly velké starosti události v Kazachstánu z posledních dnů, uvedl rovněž ministr.

„Pokud se nám v rozumné době nedostane konstruktivní reakce (na bezpečnostní požadavky) a pokud agresivní chování vůči Rusku bude pokračovat, budeme muset podniknout potřebná opatření, abychom zajistili strategickou rovnováhu a eliminovali nepřijatelné hrozby pro naši národní bezpečnost,“ uvedlo ruské zastoupení při OBSE.

Unie dostala ujištění od USA, že nebude opomenuta

V Brestu na severozápadě Francie se také neformálně scházejí ministři obrany a zahraničí zemí Evropské unie. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell před setkáním řekl, že EU dostala od Spojených států ujištění, že bez jejího zapojení nebudou žádná ujednání s Ruskem.

„Se Spojenými státy jsme měli v posledních několika dnech nanejvýš těsnou koordinaci,“ řekl Borrell. „Máme ujištění, že nic nebude rozhodnuto nebo jednáno bez těsné koordinace s Evropou a bez účasti Evropanů.“

Neformální schůzky v Brestu se kvůli vládním povinnostem a pokračující debatě o důvěře vládě v Poslanecké sněmovně nezúčastní šéf české dipomacie Jan Lipavský (Piráti) ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V Brestu je zastoupí náměstci Jiří Kozák a Jan Havránek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 mminutou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 40 mminutami

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 48 mminutami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 3 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fico jednal s Trumpem. Hovořili o Ukrajině, EU i jaderné energetice

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval v neděli Fico při návratu ze Spojených států. Oba politici se podle premiéra mimo jiné shodli, že Evropská unie se nachází v hluboké krizi. Jednání se zúčastnili také šéf americké diplomacie Marco Rubio a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár (Smer).
před 6 hhodinami
Načítání...