Minsk prohlásil, že odchod ruských vojáků z Běloruska bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž tím země zaujala tvrdší pozici a otevřela možnost, že by na jejím území mohla ruská armáda zůstat na neurčito. Moskva a Minsk původně deklarovaly, že společné manévry skončí 20. února, v neděli však běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení bude pokračovat.
Odchod ruských vojáků bude záviset i na stažení NATO z okolí, oznámili Bělorusové
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
„Jednotky ruské armády se vrátí do svých stálých posádek pouze tehdy, kdy pro to vznikne objektivní potřeba a až se rozhodneme,“ uvedl náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Gulevič. „V nemalé míře to bude také záviset na našich západních protějšcích. Síly a technika rozmístěné ve východoevropském regionu, včetně blízkosti Běloruska (…) jsou jedním z faktorů, které ovlivňují vývoj situace,“ citovala ho agentura Reuters.
Bělorusko sousedí s několika členskými státy Severoatlantické aliance – Polskem, Lotyšskem a Litvou. Na jihu má společnou hranici s Ukrajinou.
Rusko vyslalo vojáky do Běloruska na společné manévry, které začaly 10. února a měly skončit po deseti dnech, což se však podle vyjádření Minsku nestalo. Západ odhaduje, že Rusko umístilo v Bělorusku kolem třiceti tisíc vojáků, a obává se, že je může využít k útoku na Ukrajinu a její hlavní město Kyjev, který se nachází jen několik desítek kilometrů jižně od běloruských hranic. Moskva takový záměr popřela.
Nervozitu vyvolaly snímky nově postaveného pontonového mostu přes řeku Pripjať šest kilometrů od bělorusko-ukrajinských hranic v zóně, kam se nesmí po havárii černobylské jaderné elektrárny vstupovat.
Kyjev: Stažení Rusů z Běloruska jsme nečekali
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov řekl, že Kyjev nečekal stažení ruských vojsk z Běloruska. „Předpokládali jsme, že ruské vojsko po svých cvičeních Bělorusko neopustí,“ uvedl s poznámkou, že jejich přesun trval z východu Ruska několik týdnů, což podle něj nebylo proto, aby tam „deset dní cvičili a pak se vrátili“.
Ukrajinský ministr obrany rovněž uvedl, že hrozba ruské agrese vůči jeho zemi je dál vysoká. V současné době mají ruské jednotky u hranic 127 tisíc vojáků v pozemní složce a pokud se připočtou námořní a letecké síly, tak je to 147 tisíc vojáků, uvedl Reznikov podle serveru RBK Ukrajina. Rusko podle něj pod záminkou cvičení také zvyšuje počet válečných lodí v Azovském moři.
Šéf ukrajinského resortu obrany zároveň nevěří, že by se ruské jednotky umístěné v Bělorusku mohly zmocnit Kyjeva. „Podle našich údajů, je tam (v Bělorusku) devět tisíc příslušníků ozbrojených sil Ruské federace plus technika, vybavení, včetně raketových zbraní a tak dále,“ řekl podle serveru Ukrajinska pravda Reznikov, podle něhož takový kontingent nestačí k útoku na ukrajinskou metropoli. „Zní to směšně,“ dodal s tím, že Rusko využívá tamní rozmístěné vojáky ke strašení.