Odchod ruských vojáků bude záviset i na stažení NATO z okolí, oznámili Bělorusové

Minsk prohlásil, že odchod ruských vojáků z Běloruska bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž tím země zaujala tvrdší pozici a otevřela možnost, že by na jejím území mohla ruská armáda zůstat na neurčito. Moskva a Minsk původně deklarovaly, že společné manévry skončí 20. února, v neděli však běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení bude pokračovat.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Jednotky ruské armády se vrátí do svých stálých posádek pouze tehdy, kdy pro to vznikne objektivní potřeba a až se rozhodneme,“ uvedl náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Gulevič. „V nemalé míře to bude také záviset na našich západních protějšcích. Síly a technika rozmístěné ve východoevropském regionu, včetně blízkosti Běloruska (…) jsou jedním z faktorů, které ovlivňují vývoj situace,“ citovala ho agentura Reuters.

Bělorusko sousedí s několika členskými státy Severoatlantické aliance – Polskem, Lotyšskem a Litvou. Na jihu má společnou hranici s Ukrajinou.

Rusko vyslalo vojáky do Běloruska na společné manévry, které začaly 10. února a měly skončit po deseti dnech, což se však podle vyjádření Minsku nestalo. Západ odhaduje, že Rusko umístilo v Bělorusku kolem třiceti tisíc vojáků, a obává se, že je může využít k útoku na Ukrajinu a její hlavní město Kyjev, který se nachází jen několik desítek kilometrů jižně od běloruských hranic. Moskva takový záměr popřela.

Nervozitu vyvolaly snímky nově postaveného pontonového mostu přes řeku Pripjať šest kilometrů od bělorusko-ukrajinských hranic v zóně, kam se nesmí po havárii černobylské jaderné elektrárny vstupovat.

Kyjev: Stažení Rusů z Běloruska jsme nečekali

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov řekl, že Kyjev nečekal stažení ruských vojsk z Běloruska. „Předpokládali jsme, že ruské vojsko po svých cvičeních Bělorusko neopustí,“ uvedl s poznámkou, že jejich přesun trval z východu Ruska několik týdnů, což podle něj nebylo proto, aby tam „deset dní cvičili a pak se vrátili“.

Ukrajinský ministr obrany rovněž uvedl, že hrozba ruské agrese vůči jeho zemi je dál vysoká. V současné době mají ruské jednotky u hranic 127 tisíc vojáků v pozemní složce a pokud se připočtou námořní a letecké síly, tak je to 147 tisíc vojáků, uvedl Reznikov podle serveru RBK Ukrajina. Rusko podle něj pod záminkou cvičení také zvyšuje počet válečných lodí v Azovském moři.

Šéf ukrajinského resortu obrany zároveň nevěří, že by se ruské jednotky umístěné v Bělorusku mohly zmocnit Kyjeva. „Podle našich údajů, je tam (v Bělorusku) devět tisíc příslušníků ozbrojených sil Ruské federace plus technika, vybavení, včetně raketových zbraní a tak dále,“ řekl podle serveru Ukrajinska pravda Reznikov, podle něhož takový kontingent nestačí k útoku na ukrajinskou metropoli. „Zní to směšně,“ dodal s tím, že Rusko využívá tamní rozmístěné vojáky ke strašení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
19:51Aktualizovánopřed 1 mminutou

Desítky vojáků zemřely při havárii armádního letounu na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Na palubě bylo víc než sto lidí. Podle agentury AFP kolumbijská armáda uvedla, že na místě zahynulo přibližně 80 vojáků. Agentura Reuters napsala s odkazem na své zdroje z kolumbijských ozbrojených sil, že v letadlo bylo 125 lidí a 71 se jich podařilo zachránit.
18:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 2 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi.
před 2 hhodinami

Výsledek voleb v Porýní-Falci je pro německou sociální demokracii katastrofální, řekl její šéf

Pro německou sociální demokracii (SPD) je výsledek nedělních zemských voleb v Porýní-Falci katastrofální, shledal spolupředseda strany Lars Klingbeil. O tomtéž píše tamní tisk. Podle Klingbeila ale nechce současné vedení stranu uvrhnout do chaosu a vleklé debaty o personálních otázkách, a na své funkce proto rezignovat nehodlá. Porýní-Falc byla dlouho považována za baštu SPD, člen strany byl zemským premiérem posledních 35 let. Nedělní volby ale vyhrála opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU), sociální demokracie skončila s odstupem druhá.
05:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 5 hhodinami
Načítání...