Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Bělorusko pokračuje ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. Diplomatický zdroj agentuře Reuters pak řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř dva tisíce porušení příměří. Evropská unie upozorňuje na riziko záměrných dezinformací o údajných ukrajinských útocích, které mají posloužit Rusku jako záminka pro invazi.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Oznámila to v neděli večer televizní stanice CNN, která se odvolala na dva představitele blízké tajným službám. Tyto zdroje přitom tvrdí, že rozkazy mohou být vždy odvolány nebo že může jít o dezinformaci, která má zmást USA a jejich spojence.
Podle CNN považuje rozvědka vydání příkazů velitelům a operativcům tajných služeb za signál, že ruské přípravy možné invaze vstoupily do poslední fáze. K dalším ukazatelům se řadí elektronické rušení a kybernetické útoky, které zatím zjištěny nebyly.
Americký prezident Joe Biden v pátek řekl, že si myslí, že ruský prezident Vladimir Putin se pro invazi už rozhodl, což v neděli opakovali ministr zahraničí Antony Blinken a viceprezidentka Kamala Harrisová.
List The New York Times napsal, že Biden své vyjádření poskytl na základě zjištění rozvědek o rozkazu vydaném ruské armádě. Následné pohyby ruských jednotek informaci o přípravě útoku podle listu potvrzují. List ale také připomenul, že Kreml má několik scénářů a není jasné, jak přesně by měl útok vypadat nebo jak rychle by Rusové postupovali ke Kyjevu.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v neděli prohlásil, že ruské jednotky zatím nejsou v bojovém postavení.
V Bělorusku desítky tisíc vojáků
Západ odhaduje, že Rusko má v Bělorusku kolem 30 tisíc vojáků, a obává se, že je může využít k útoku na Ukrajinu a její hlavní město Kyjev. Moskva takový záměr popírá.
Bělorusko prodloužení manévrů zdůvodnilo „zvýšenou vojenskou aktivitou“ poblíž svých hranic a hranic Ruska a také zvýšeným napětím na východě Ukrajiny, kde se v posledních dnech vystupňovaly střety mezi ukrajinskými vojáky a Ruskem koordinovanými separatisty. Potvrdil to běloruský ministr obrany Viktar Chrenin.
Jak dlouho bude bělorusko-ruská vojenská akce, která začala 10. února, ještě trvat, Minsk neuvedl. Dosud obě země opakovaně ujišťovaly, že cvičení v neděli skončí a ruští vojáci se po něm stáhnou.
Jak upozorňuje list The New York Times, má Rusko na manévrech i své nejmodernější vybavení, včetně systému protivzdušné obrany S-400, jakož i stovek letadel, tanků a obrněných vozidel. V Bělorusku jsou i příslušníci ruských speciálních jednotek. Od skončení studené války nebylo podle NATO na území Běloruska tolik ruských vojáků jako nyní.
Minsk je blízký spojenec Moskvy. Svědčí o tom mimo jiné to, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v sobotu s Putinem přihlížel ruským testům strategických jaderných zbraní.
Také britský premiér Boris Johnson je přesvědčen, že Rusko chystá útok na Ukrajinu, při němž se pokusí obklíčit i hlavní město Kyjev. Téměř třímilionová metropole je od hranic Běloruska vzdálena jen několik desítek kilometrů vzdušnou čarou.
Největší válka v Evropě od roku 1945
„Mám obavy, že plán, který vidíme, se týká něčeho, co by skutečně rozsahem mohlo být největší válkou v Evropě od roku 1945,“ uvedl Johnson v rozhovoru pro BBC. Všechny důkazy podle něj ukazují, že Rusko chystá útok na Ukrajinu.
Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij v neděli televizi Sky řekl, že zprávám od amerických a britských zpravodajců není možné věřit. Tyto tajné služby totiž udělaly mnoho hrubých chyb při posuzování situace před invazí do Iráku, kterou v roce 2003 podnikla skupina zemí vedená Spojenými státy. Navíc podle ruského diplomata nikdo nemá právo Rusku říkat, kde a kdy dělat vojenská cvičení.
„Skutečnost je taková, že vše nasvědčuje tomu, že tento plán již v jistém smyslu začal,“ řekl britský premiér zřejmě v odkazu na aktuální dění na východní Ukrajině, kde Ruskem ovládaní separatisté vyhlásili všeobecnou mobilizaci.
Zpravodajské informace, které má Johnson k dispozici, podle něj naznačují, že se Rusko chystá zaútočit nejen z východu ze svého území, ale také ze severu z Běloruska přímo na oblast Kyjeva.
Napětí na východě Ukrajiny
Evropská unie je znepokojena zesílením úsilí o manipulování s informacemi, které mají posloužit jako falešné záminky pro ospravedlnění vojenské eskalace na Ukrajině. Řekl to v sobotu šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který zároveň vyzdvihl klíčovou roli pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v terénu na Ukrajině.
„Evropská unie je nanejvýš znepokojena tím, že inscenované události by mohly posloužit jako záminka k možné vojenské eskalaci,“ uvedl Borrell. „EU pozoruje zesílení úsilí o manipulaci s informacemi na podporu takových cílů,“ dodal šéf unijní diplomacie.
Varování přichází ve chvíli, kdy ruská státní média zveřejňují neověřitelné informace o údajných násilnostech na východě Ukrajiny. Například ruská agentura TASS v noci na neděli s odvoláním na Společné kontrolní a koordinační středisko (JCCC) uvedla, že ozbrojené síly Ukrajiny ostřelovaly v sobotu v noci a po půlnoci šest obydlených oblastí na východě Ukrajiny, včetně největšího města Doněcka.
Situace podél kontaktní linie na východní Ukrajině se podle TASS ráno zhoršila. To potvrzuje i ukrajinská strana, podle které za posledních 24 hodin Ruskem koordinovaní separatisté porušili příměří dvakrát tak často než den předtím. OBSE dle zdroje Reuters jenom za sobotu eviduje téměř dva tisíce porušení příměří.
„Nepřítel rozmisťuje dělostřelectvo, které po nás pálí, mezi obydlené budovy. A to proto, aby nás mohli obvinit z genocidy, z toho, že zabíjíme lidi v Donbasu. My odpovídáme jen, když jsou v ohrožení naši vojáci,“ popisuje velitel ukrajinských sil Oleksandr Pavljuk.
Hledání záminky
Kvůli silnému ostřelování Kyjev v neděli ráno uzavřel jeden ze sedmi přechodů mezi územím ovládaným jeho silami a povstaleckými oblastmi. Zdůvodnil to tím, že není schopen garantovat bezpečnost civilistů v místě.
Počet incidentů na frontové linii na východní Ukrajině se tento týden prudce zvýšil. Ruská média obviňují Kyjev z přípravy útoku na enklávu Ruskem ovládaných povstalců v doněckém a luhanském regionu, zatímco Západ se obává ruského vpádu na Ukrajinu při využití falešných záminek.
„EU nevidí žádné opodstatnění pro tvrzení o možném ukrajinském útoku,“ řekl v sobotu Borrell. Zdůraznil také „klíčovou úlohu“ pozorovatelů OBSE při ověřování toho, co se děje v terénu. Podle ukrajinské strany je pouze otázkou času, kdy se jeden z incidentů stane spouštěčem ruského útoku. Mluví se mimo jiné o fingovaném teroristickém útoku na civilisty.
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel v rozhovoru pro ČT24 uvedl, že pokud se budeme dívat pouze na zpravodajské informace, nemůžeme dospět k jinému závěru, než že riziko války je velice reálné. „Komu to slouží? Stále ještě chci věřit, že prezident Putin je realisticky uvažující člověk a uvědomuje si, že válka proti Ukrajině velkého rozsahu by Rusku neprospěla, naopak by mu přinesla více ztrát, než zisku. Taková ofenziva bude mít za následek množství ztrát, nejenom vojáků, ale i civilní populace, obrovské materiální škody a dlouhodobě poškodí Rusko a jeho obyvatele,“ řekl.
U ukrajinských hranic má Rusko na svém území a na území spojeneckého Běloruska až 190 tisíc vojáků. Zhruba polovina z nich je podle Washingtonu v útočném postavení.
Politický geograf a zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Jaroslav Kurfürst si myslí, že diplomaté vždy musí doufat v diplomacii a dávat jí šanci do poslední chvíle. „To, co vidíme na hranici, nám nedává příliš mnoho optimismu, musíme jednat a snažit se. To, co se děje, je bezprecedentní, každý doufá v to, že ta diplomacie zabere. Zájem se dohodnout má určitě Západ a Ukrajina. Jestli se chce dohodnout ruská strana, nevíme. Dle návrhů, co předložila, ukazuje, že zájem není příliš velký. Doufám, že Rusko nemyslelo ten návrh doslova a že to je jenom jakýsi začátek jednání,“ uvedl.
Zelenskyj požádal Macrona o svolání kontaktní skupiny pro urovnání situace na východě země
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli v telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem požadoval svolání kontaktní skupiny pro urovnání situace na východě země.
„Podporujeme rychlé svolání třístranné kontaktní skupiny a okamžitý klid zbraní,“ řekl Zelenskyj o obsahu jednání. Třístranná kontaktní skupina zahrnuje Ukrajinu, Rusko a organizaci OBSE.
Kromě toho, že na východě země přibývá incidentů mezi Ukrajinou a Ruskem řízenými separatisty, tak Moskva navíc tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala i ruské území. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba to popřel a vyzval k mezinárodnímu vyšetření těchto incidentů. „Nemáme co skrývat, víme, že se Ukrajina ničeho takového nedopustila,“ řekl Kuleba.
Západ by měl podle Kyjeva zavést proti Rusku aspoň část sankcí už teď
Západ by měl už nyní zavést do praxe aspoň část sankcí připravovaných proti Rusku, řekl také v neděli Kuleba. Později se k němu připojili i litevský a lotyšský ministr zahraničí. V Mnichově totéž požadoval v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní státy připravují proti Rusku sankce, které mají být vyhlášeny v případě, že ruská armáda napadne Ukrajinu. Ukrajinští politici se ale domnívají, že by se nemělo čekat až na ruský vpád. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však takový postup odmítl.
„Rusko je třeba zastavit teď. Vidíme, jak se věci vyvíjejí,“ řekl Kuleba.„Je čas jednat. Říkám oficiálně, že existují všechny důvody zavést nyní aspoň část sankcí připravovaných proti Rusku.“
Konečná podoba sankcí není zatím jasná. Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého budou tvrdší než ty za ruskou anexi Krymu v roce 2014. USA nepočítají s tím, že by v první fázi sankce zahrnuly odpojení Ruska od mezinárodního systému plateb SWIFT. Hovoří se o omezení exportu komponentů vyráběných v Rusku a sankcionování oligarchů s vlivem na prezidenta Vladimira Putina.
Litva a Lotyšsko, které jsou členy Evropské unie i NATO, také vyzvaly okamžitým sankcím proti Rusku a k dalšímu posílení východního křídla Severoatlantické aliance. Skutečnost, že ruské jednotky zůstávají v Bělorusku, je v rozporu s předchozími ujištěními Moskvy a představuje „změnu pro bezpečnost států NATO sousedících s Běloruskem“. Na Twitteru to napsal litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
