Čeští záchranáři ve čtvrtek odpoledne v Bejrútu nastoupili na konkrétním úseku, kde mají v troskách hledat přeživší úterního mohutného výbuchu. Zdržení nasazení do akce způsobila podle mluvčí hasičů libanonská armáda. Do Bejrútu se přijel s následky exploze, která si vyžádala více než stovku obětí a pět tisíc zraněných, seznámit francouzský prezident Emmanuel Macron. Když procházel zničenými ulicemi, Libanonci jej vyzývali, aby pomohl ukončit současný podle nich zkorumpovaný politický režim, jemuž mnozí přičítají vinu za neštěstí.
„Vidím ve vašich tvářích emoce, smutek, bolest. Proto jsem tady,“ řekl Macron jedné skupině, s jejímiž členy si podal ruku na ulici plné trosek. Macron v černé kravatě na znamení smutku a v doprovodu své ochranky slíbil, že nechá do Libanonu poslat více lékařského vybavení a další pomoci. Dav kolem něj přitom skandoval „Revoluce!“ a „Lidé chtějí pád režimu“.
„Co je tady ale také zapotřebí, je politická změna. Tato exploze by měla být začátkem nové éry,“ uvedl Macron, který je prvním zahraničním lídrem na návštěvě země po úterní tragédii.
Macron také řekl, že bude upřímný k libanonské vládě, kterou Francie a další státy vyzývají k zavedení reforem kvůli hluboké ekonomické krizi, s níž se Libanon potýká. Kromě bankovní a měnové krize země čelí velkým dluhům. V březnu Libanon oznámil, že nebude schopen dostát svým závazkům vůči mezinárodním věřitelům. Situaci dále zhoršila pandemie způsobená koronavirem i bezvýslednost jednání o záchranném plánu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF).
„Doufám, že tato pomoc půjde libanonskému lidu, nikoliv zkorumpovaným lídrům,“ řekl Macronovi jeden muž. „Pane prezidente, jste v ulici Generála Gourauda, který nás osvobodil od Osmanů. Osvoboďte nás od stávajících úřadů,“ vyzval Francii jakožto bývalou koloniální mocnost v Libanonu další účastník davu.
V převážně křesťanské čtvrti města lidé poté skandovali: „Pane Macrone, osvoboďte nás od Hizballáhu!“. Hizballáh je šíitské hnutí a výrazný hráč na libanonské politické scéně. Některé země jej považují za teroristickou organizaci, jiné tak označují jen jeho ozbrojené křídlo.
Po návštěvě lékárny poškozené výbuchem Macron lidem řekl: „Chápu váš hněv, nejsem tu, abych podepsal bianko šek režimu.“
Dárcovská konference pro Bejrút
Po příletu Macrona na letišti přivítal jeho libanonský protějšek Michel Aún. „Pomůžeme v nadcházejících dnech zorganizovat další pomoc, na francouzské úrovni, na evropské úrovni,“ citovala Macrona agentura AFP. „Chci zorganizovat evropskou spolupráci a širší mezinárodní spolupráci,“ doplnil prezident k otázce pomoci pro Libanon.
Francie vyslala do země první várku humanitární pomoci ve středu. Z Marseille se vydalo letadlo s vybavením, lékaři, zdravotními sestrami a hasiči. Poté z Paříže odletěla další dvě letadla s příslušníky civilní obrany a několika tunami vybavení.
Prostředky na podporu explozí zasaženého Bejrútu uvolnila také Evropská unie. Ta ve čtvrtek oznámila, že na pomoc vyčlenila 33 milionů eur (téměř 865 milionů korun). Peníze mají jít na okamžité potřeby záchranných a zdravotnických služeb. Pro dodatečné financování rekonstrukce Bejrútu se uskuteční také dárcovská konference.
Čeští specialisté jsou po průtazích v akci
Čeští hasiči, kteří přiletěli do Libanonu ve středu večer, byli po několikahodinovém zdržení ve čtvrtek odpoledne nasazeni do akce. Jejich mluvčí Nicole Studená sdělila, že skluz mají na svědomí průtahy ze strany libanonské armády.
„Od rána armáda nepovolovala mezinárodním týmům nasazení. Český tým si proto začal hledat vhodné místo k nasazení sám, proběhly průzkumné práce a z naší strany byl velký tlak na možnost začít pracovat. Komunikace s armádou však byla velmi komplikovaná,“ vysvětlila Studená. Podle jejích slov prosadit nasazení týmu se podařilo teprve „po důrazném naléhání také ze strany české ambasády v Bejrútu“.
„USAR tým je nasazen! Právě jsme se spojili s velitelem týmu Jirkou Čmakalem a potvrdil nám, že tým dvaceti hasičů a pěti psovodů byl nasazen na konkrétní místo. I díky pomoci české ambasády v Bejrútu,“ informovali hasiči po 15. hodině odpoledne.
Čmakal uvedl, že úsek, který českému týmu vyznačila libanonská armáda, jsou objekty přímo v přístavu, ale přesně se podle něj nedá určit, zda šlo o skladovací haly či jiné přilehlé budovy. Oblast o rozloze asi 85 tisíc čtverečních metrů se podle něj nachází v těsné blízkosti místa výbuchu, „odhadem tak pět set metrů“.
Vzhledem k tomu, že s přibývajícími hodinami klesá naděje na nalezení dalších přeživších, budou hasiči pracovat bez ustání.
Do Libanonu ve středu přiletěly čtyři desítky specialistů z českého týmu USAR (Urban Search and Rescue Team, Vyhledávací a záchranný odřad do obydlených oblastí), kteří jsou cvičení na vyprošťování lidí z trosek, ve skupině jsou také kynologové se psy, statik či lékař.
Česko také prověří možnost vyslat do země zdravotníky, informovalo ministerstvo vnitra. V plánu má poslat i léky a pomůcky. S libanonskou velvyslankyní Rolou Hamdánovou se ve čtvrtek v Praze sešel náměstek ministra Jakub Kulhánek. „Poděkovala za pomoc a předala seznam potřebných léků a lékařských pomůcek. Zásilku bychom mohli poslat příští týden,“ uvedl úřad na Twitteru.
Více než 130 mrtvých, pět tisíc zraněných a až 300 tisíc lidí bez domova
Mohutný výbuch, který v úterý otřásl Bejrútem, podle poslední bilance zabil 137 lidí a více než pět tisíc zranil. Prohledávání sutin ale dál pokračuje – desítky lidí se stále pohřešují. Podle informací české diplomacie mezi oběťmi nejsou čeští občané.
Při explozi zahynul například francouzský architekt Jean-Marc Bonfils, dalších 24 jeho krajanů bylo zraněno, uvedla na Twitteru francouzská ministryně kultury Roselyne Bachelotová. Podle šéfa německé diplomacie Heiko Maase na místě zahynula také zaměstnankyně německé ambasády.
Obrovské exploze podle úřadů způsobil požár v přístavním skladu, kde bylo uloženo asi 2750 tun dusičnanu amonného. Ten se často využívá v hnojivech, jako dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem i v pyrotechnice.
Mohutná tlaková vlna způsobila rozsáhlé škody až pět kilometrů od místa výbuchu a podle bejrútského guvernéra Marvána Abbúda ztratilo domov až 300 tisíc lidí.
Nechte nás ošetřit libanonské civilisty, žádají izraelští zdravotníci
Izraelští lékaři z nemocnice blízko hranice s Libanonem vyzvali k tomu, aby mohli ošetřovat zraněné Libanonce. Pokud by z politických důvodů nebyla umožněna jejich léčba v Izraeli, podle tamních zdravotníků by to způsobilo ztrátu životů.
„Bude to znamenat zbytečné utrpení a smrt,“ uvedl lékař Anthony Luder z nemocnice v Safedu. Doplnil, že všichni jeho kolegové jsou připraveni na nápor zraněných z Bejrútu, který je vzdušnou čarou vzdálený pouhých 160 kilometrů. Zranění Libanonci by se podle Ludera mohli stát „obětí terorismu Hizballáhu“, pokud jim toto šíitské libanonské hnutí, jehož zástupci jsou i ve vládě, zakáže, aby byli léčeni v Izraeli.
Také izraelská vláda v úterý večer, tedy krátce po útoku, oznámila, že je připravena Libanonu poskytnout humanitární pomoc. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nabídku ve středu zopakoval. „Rozlišujeme mezi režimy a lidmi,“ řekl.
Policie kvůli výbuchu zadržela 16 lidí
V souvislosti s výbuchem bylo ve čtvrtek zadrženo 16 představitelů bejrútského přístavu a celní správy. Oznámila to libanonská agentura NNA. Armádní vyšetřovatelé kvůli explozi začnou vyšetřovat někdejšího ministra veřejných prací a ředitele přístavu.
Libanonská centrální banka navíc nařídila zmrazení kont sedmi členů vedení přístavu a celní správy. Armáda se také chystá v pátek vyslechnout Gházího Arídího, který byl ministrem veřejných prací, když v roce 2013 dorazila loď s nákladem dusičnanu amonného do bejrútského přístavu.
Po její inspekci byl náklad zkonfiskován a odvezen do skladiště. K výslechu má jít v pátek také šéf přístavu Hasan Kurajta, který je mezi osobami, jimž centrální banka nechala zmrazit konto. Ve čtvrtek soudce oznámil, že ve vazbě je 16 členů vedení přístavu, celní správy a rovněž několik lidí odpovědných za údržbové práce jakožto i dělníků, kteří na hangáru s uloženým dusičnanem amonným pracovali.
Na Kypru vyslechli Rusa spojovaného s výbuchem
Kyperská policie také na žádost libanonských úřadů vyslechla Rusa Igora Grečuškina spojovaného s dusičnanem amonným, který explozi způsobil. „Libanonské úřady nás požádaly, abychom ho našli a položili mu několik otázek, což jsme učinili a odpovědi poslali do Libanonu,“ sdělil mluvčí policie.
Třiačtyřicetiletý Rus nebyl zadržen, ale musel odpovědět na dotazy týkající se lodního nákladu dusičnanu amonného, jenž před šesti lety zkonfiskovaly v Bejrútu libanonské úřady kvůli špatnému stavu plavidla a nedodržení norem pro přepravu potenciálně nebezpečného nákladu. Loď měla dusičnan dopravit z Gruzie do Mozambiku.
Posádka lodě Rhosus, která plula pod moldavskou vlajkou, tvrdí, že Grečuškin kvůli problémům v Libanonu náklad i námořníky nechal napospas a vyhlásil bankrot. Libanonské úřady pak dusičnan amonný nechaly přeložit do přístavního skladu, kde byl ale uložen nesprávným způsobem. Rhosus, která měla údajně díru v trupu, se později potopila.
