Obří silo v bejrútském přístavu postavili v 70. letech Čechoslováci. Přežilo války, po úterní explozi ale opravit nepůjde

Železobetonové obilné silo, které v bejrútském přístavu v úterý zdemoloval výbuch, postavil před padesáti lety pardubický podnik Průmstav. Jiří Požár, který působil ve firmě jako výrobní náměstek a následně podnikový ředitel, řekl, že konstrukce sila byla nesmírně pevná a přežila bez úhony několik válek a střel. Po mimořádně silné úterní explozi ale podle něj silo opravit už nepůjde.

Silo bylo dominantou bejrútského přístavu a stavělo se v letech 1968 až 1970. Jeho konstrukci tvořily tři řady skladovacích propojených buněk, které dosahovaly výšky přes 60 metrů.

Pro Průmstav, který ovládal technologii posuvného bednění, to byla podle Požára jedna z nejlepších referencí. Po úterním výbuchu, který vyvolal v hlavním městě Libanonu otřesy srovnatelné se zemětřesením o síle 3,5 stupně a jehož příčina se stále vyšetřuje, zůstala stát ale jen zadní část sila.

„Jedna řada, ta čelní, směrem, kde vybuchl sklad a kde v kráteru vzniklo vlastně nové jezero, je zničená. To je evidentní. Jde o to, jak dalece jsou poškozené další buňky,“ uvedl Požár. Předpokládá však, že konstrukce je silně narušená, a navíc silně kontaminovaná zplodinami výbuchu.

Podle statika Václava Jandáčka je silo jedním z mála československých vývozů staveb, ke kterým za minulého režimu došlo. To, že tak mohutnému výbuchu odolalo, připisuje jeho tuhé konstrukci. „Určitě také pohltilo část energie toho výbuchu, což ale samozřejmě město nemohlo ochránit úplně,“ uvedl Jandáček ve vysílání ČT24.

Poničené obilné silo v Bejrútu
Zdroj: Aziz Taher/Reuters

Libanon přišel o zásoby obilí

Obří silo bylo hlavní zásobárnou obilí v zemi. Podle ministerstva ekonomiky má nyní Libanon zásoby zhruba na měsíc a půl. „Není tu žádná krize kvůli nedostatku chleba či mouky,“ uklidňoval ve středu ministr Raul Nehme.

„Lodě se zásobami, které pokryjí potřeby Libanonu na delší dobu, už jsou na cestě,“ dodal s tím, že do země míří asi 28 tisíc tun obilí, což by mělo zabránit nedostatku potravin. Zbývá ovšem vyřešit otázku, kde budou zásoby uskladněny, protože ostatní libanonské přístavy nemají dostatečnou kapacitu.

V okamžiku exploze bylo v bejrútském silu zhruba 15 tisíc tun obilí, což je jen zlomek jeho celkové kapacity –⁠ ta totiž dosazuje až 120 tisíc tun.

Úterní výbuch v přístavu poničil několik čtvrtí a podle posledních informací si vyžádal nejméně 137 obětí a více než pět tisíc zraněných. Desítky lidí se stále pohřešují, až 300 tisíc lidí ztratilo domov. Jako o příčině výbuchu se spekuluje o špatném uskladnění nebezpečného materiálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...