Obří silo v bejrútském přístavu postavili v 70. letech Čechoslováci. Přežilo války, po úterní explozi ale opravit nepůjde

Železobetonové obilné silo, které v bejrútském přístavu v úterý zdemoloval výbuch, postavil před padesáti lety pardubický podnik Průmstav. Jiří Požár, který působil ve firmě jako výrobní náměstek a následně podnikový ředitel, řekl, že konstrukce sila byla nesmírně pevná a přežila bez úhony několik válek a střel. Po mimořádně silné úterní explozi ale podle něj silo opravit už nepůjde.

Silo bylo dominantou bejrútského přístavu a stavělo se v letech 1968 až 1970. Jeho konstrukci tvořily tři řady skladovacích propojených buněk, které dosahovaly výšky přes 60 metrů.

Pro Průmstav, který ovládal technologii posuvného bednění, to byla podle Požára jedna z nejlepších referencí. Po úterním výbuchu, který vyvolal v hlavním městě Libanonu otřesy srovnatelné se zemětřesením o síle 3,5 stupně a jehož příčina se stále vyšetřuje, zůstala stát ale jen zadní část sila.

„Jedna řada, ta čelní, směrem, kde vybuchl sklad a kde v kráteru vzniklo vlastně nové jezero, je zničená. To je evidentní. Jde o to, jak dalece jsou poškozené další buňky,“ uvedl Požár. Předpokládá však, že konstrukce je silně narušená, a navíc silně kontaminovaná zplodinami výbuchu.

Podle statika Václava Jandáčka je silo jedním z mála československých vývozů staveb, ke kterým za minulého režimu došlo. To, že tak mohutnému výbuchu odolalo, připisuje jeho tuhé konstrukci. „Určitě také pohltilo část energie toho výbuchu, což ale samozřejmě město nemohlo ochránit úplně,“ uvedl Jandáček ve vysílání ČT24.

Poničené obilné silo v Bejrútu
Zdroj: Aziz Taher/Reuters

Libanon přišel o zásoby obilí

Obří silo bylo hlavní zásobárnou obilí v zemi. Podle ministerstva ekonomiky má nyní Libanon zásoby zhruba na měsíc a půl. „Není tu žádná krize kvůli nedostatku chleba či mouky,“ uklidňoval ve středu ministr Raul Nehme.

„Lodě se zásobami, které pokryjí potřeby Libanonu na delší dobu, už jsou na cestě,“ dodal s tím, že do země míří asi 28 tisíc tun obilí, což by mělo zabránit nedostatku potravin. Zbývá ovšem vyřešit otázku, kde budou zásoby uskladněny, protože ostatní libanonské přístavy nemají dostatečnou kapacitu.

V okamžiku exploze bylo v bejrútském silu zhruba 15 tisíc tun obilí, což je jen zlomek jeho celkové kapacity –⁠ ta totiž dosazuje až 120 tisíc tun.

Úterní výbuch v přístavu poničil několik čtvrtí a podle posledních informací si vyžádal nejméně 137 obětí a více než pět tisíc zraněných. Desítky lidí se stále pohřešují, až 300 tisíc lidí ztratilo domov. Jako o příčině výbuchu se spekuluje o špatném uskladnění nebezpečného materiálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. Íránská státní televize krátce poté informovala o amerických úderech na město Bandar Abbás na jihu země, které se nachází u Hormuzského průlivu.
před 16 mminutami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 4 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.