Dvacet šest zemí přislíbilo svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že spojenci poskytnou ukrajinské armádě prostředky na to, aby mohla odrazit případný útok. Základem bezpečnostních garancí tak budou místní ozbrojené síly, uvedl po videokonferenci s koalicí ochotných v Paříži šéf NATO Mark Rutte. Zástupci států se poté spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ten Evropany vyzval, aby přestali kupovat ruskou ropu.
Macron dodal, že cílem těchto sil, které budou nasazeny na Ukrajině, není vést válku proti Rusku, ale zajistit bezpečnost Evropy a Ukrajiny. „V den, kdy ustanou boje, začnou fungovat bezpečnostní záruky,“ řekl Macron. Členové koalice ochotných, kterou tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka, podle něho chtějí k těmto garancím požadovaným Kyjevem přispět účastí svých vojáků v mírových jednotkách, poskytnutím svých základen nebo vojenskou podporou ukrajinské armády. Nyní se podle něj stanovuje geografická hranice jejich působení a pracuje se na dojednání dalších detailů.
Macron původně řekl, že šestadvacítka zemí vyšle jednotky, později však upřesnil, že některé státy poskytnou jiné záruky. O konkrétních zemích Macron nemluvil, připravenost nasadit své vojáky dala v minulosti kromě Francie najevo také Británie. Premiéři Itálie a Polska Giorgia Meloniová a Donald Tusk v reakci na Macronova slova zopakovali, že jejich země vojáky na Ukrajinu nepošlou.
„Už jsme se rozhodli, které země budou pomáhat na souši, které v kybernetickém prostoru, kdo ve vzduchu a kdo na moři, a které země se zapojí finančně,“ sdělil po jednání Zelenskyj. Francouzský prezident řekl, že Spojené státy se do bezpečnostních záruk také chtějí zapojit a že o podobě účasti rozhodnou v následujících dnech. Trump přitom již dříve vyloučil, že by přímo na Ukrajinu vyslal americké jednotky, hovoří se spíše o vzdušné či technické podpoře.
Základem má být silná ukrajinská armáda
Podle Rutteho partneři Ukrajiny již nyní připravují záruky pro okamžik zahájení jednání o míru tak, aby si byl prezident Zelenskyj jistý podporou všech spojenců. Základem bezpečnostních záruk však mají být ukrajinské ozbrojené síly, řekl Rutte. To po jednání potvrdil i Zelenskyj. „Těžištěm garancí má být silná ukrajinská armáda,“ prohlásil s tím, že všechny přítomné státy byly připraveny nabídnout pomocnou ruku. „Všichni projevili snahu garantovat pevné záruky pro Ukrajinu, podporovat její obranný průmysl i její diplomacii,“ poděkoval.
Jednání v Paříži se konalo na pozvání francouzského prezidenta Macrona. Pětatřicet lídrů zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem na něm jednali o bezpečnostních zárukách. Schůzky se účastnil také Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Rutte, který se v Praze účastní konference o obraně, se k jednání připojil s premiérem Petrem Fialou (ODS) na dálku ze Strakovy akademie.
Podle českého předsedy vlády je pro dosažení míru potřeba vytvořit robustní bezpečností záruky pro Ukrajinu. Zdůraznil, že je na tom silná shoda. V minulosti opakovaně za nejlepší garanci míru pro Kyjev označoval posílení ukrajinské armády, o možném nasazení českých vojáků odmítl spekulovat. „Česká republika je připravena se nějakou formou podílet, ale jaká ta forma bude, to je opravdu předčasná otázka,“ řekl Fiala.
Německo zajistí protivzdušnou obranu a bojová vozidla, píše Spiegel
Německý kancléř Friedrich Merz po jednání řekl, že Evropané jsou připraveni se na silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu výrazně podílet. V centru takových garancí podle kancléře musí být finanční a zbrojní podpora a výcvik ukrajinských ozbrojených sil.
Časopis Der Spiegel před čtvrtečním summitem napsal, že Německo hodlá posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu, a to ročně o dvacet procent. Ukrajinské pozemní jednotky by měly podle německých plánů dostat také vybavení pro čtyři mechanizované pěchotní brigády. Podle Spiegelu to odpovídá 480 pěchotním vozům ročně, včetně bojových vozidel pěchoty.
Polsko se zase podle Tuska zapojí do diskusí o vytvoření bezpečného vzdušného prostoru nad Ukrajinou, což však nesmí ohrozit polskou bezpečnost. Meloniová uvedla, že její země může monitorovat klid zbraní a cvičit ukrajinské vojáky.
Větší tlak na Rusko
Merz také řekl, že Evropa zvýší tlak na Rusko prostřednictvím sankcí, pokud bude Moskva dál používat zdržovací taktiku ve válce proti Ukrajině i při snahách o její ukončení. Dalšími sankcemi Rusku pohrozil i hostitel summitu Macron. Podle německého kancléře i francouzského prezidenta Evropané nadále usilují o to, aby se uskutečnila vrcholná schůzka, jejímž účastníkem by byl i Zelenskyj.
Americký prezident Trump později evropským lídrům vzkázal, že jejich země musí přestat kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku na Ukrajině, napsala agentura Reuters s odvoláním na činitele Bílého domu. Zelenskyj uvedl, že americký prezident Evropu za pokračující odběr ropy z Ruska kritizoval, což podle něj bylo namířeno zvláště proti Maďarsku a Slovensku, které jsou s Ukrajinou ve sporu kvůli jejím útokům na ropovod Družba přepravující surovinu z Ruska.
I britský ministr obrany John Healey před schůzkou sdělil serveru BBC, že spojenci Ukrajiny jsou připraveni zemi vojensky podporovat a zasadit se o vyjednání mírové dohody. Uvedl, že země koalice hovořily také o možnostech vyvinout další ekonomický tlak na ruského vládce Vladimira Putina. Britský premiér Keir Starmer podle The Guardian při jednání ostatním státníkům řekl, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se nedá věřit. Koalice podle něj musí zajít ještě dál a pokračovat v tlaku na Putina, který povede k zastavení ruských útoků.
Na setkání koalice byl podle agentury AP přítomný také speciální vyslanec Spojených států Steve Witkoff, se kterým se Zelenskyj bilaterálně sešel před hovorem s Trumpem. Ukrajinský prezident dříve informoval, že chce se svým americkým protějškem jednat o dalších sankcích proti Rusku.
Macron přivítal Zelenského v Elysejském paláci už ve středu večer a prohlásil, že Evropa je připravena zaručit bezpečnost Ukrajiny od chvíle podpisu mírové dohody. Oba politici však zároveň dali najevo pochybnosti, zda Putin, na jehož rozkaz pokračují útoky na ukrajinská města, skutečně chce válku ukončit. Macron a další politici jednali o vyslání mírových jednotek, což však Putin odmítá.
Ukrajina se už čtvrtým rokem brání plnohodnotné ruské ozbrojené agresi. Ruská vojska vpadla do sousední země v únoru 2022 na rozkaz svého vládce Vladimira Putina.
