Česko je pro NATO spolehlivý partner, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte po setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Rutte dříve na Pražském obranném summitu upozornil, že Rusko a Čína investují do budování svých armád ne kvůli vojenským přehlídkám, ale aby agresivně uplatňovaly svůj vliv. Moskva a Peking se podle něj snaží měnit globální řád a podkopávat svobodu a bezpečnost ve světě. Nutností tak podle něj je mnohem více investovat do obrany.
Česká republika přináší velký podíl na odstrašující síle NATO, prohlásil Rutte. „Váš obranný průmysl je velmi silný. Dopoledne jsme se bavili o tom, jak budeme tyto kapacity navyšovat,“ dodal. „Česká republika ví, co to znamená stát při svých spojencích, a NATO stojí při vás. Naše jednota je naprosto zásadní,“ prohlásil.
„Jsem hrdý, že v době vlády, kterou vedu, se Česká republika změnila z jakéhosi černého pasažéra na zemi, která je aktivní a spolehlivý spojenec a plní svoje závazky,“ popsal Fiala působení v NATO. Připomněl, že tuzemští vojáci se podílí na ochraně východního křídla NATO a že jsou součástí aliančních jednotek v Lotyšsku, Litvě a na Slovensku. „Naše úspěšná muniční iniciativa dokazuje, že i menší země může hrát silnou roli,“ dodal.
Investice do obrany
Dříve na Pražském obranném summitu upozornil Rutte, že „v oblasti bezpečnosti a obrany potřebujeme mnohem více než v současnosti máme, protože čelíme zásadním a dlouhodobě trvajícím hrozbám. Rusko a Čína silně investují, aby modernizovaly a posílily svoji armádu. (...) Není to jen proto, aby se mohly ukazovat na nějakých vojenských přehlídkách, ale proto, aby agresivně šířily svůj vliv“.
Moskva a Peking se podle něj snaží měnit globální řád a podkopávat svobodu a bezpečnost Evropy i světa. Dodal, že Rusko se na Ukrajině nezastaví. Pokud se rozhodne, mohlo by být do roku 2031 či dříve připravené zaútočit na území NATO. „Musíme zajistit, aby se o to ani nepokusili,“ dodal.
I podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky zůstane Rusko hrozbou i po případném ukončení konfliktu na Ukrajině. Výsledek na Ukrajině je podle něj zásadní, protože bude utvářet uspořádání světa. Rusko ale zůstane hrozbou nehledě na to, jak válka dopadne, řekl při svém vystoupení na fóru.
Je důležité si uvědomit, že Rusko rozumí jenom síle, a proto nesmí uvěřit, že je Evropa slabá a opustily ji USA, prohlásil Řehka. „Naším hlavním úkolem by měla být podpora Ukrajiny proti ruské agresi a posílení transatlantické vazby,“ uvedl šéf české armády.
Dle Rutteho je nutné mnohem více investovat do obrany a urychlit výrobu obranných kapacit. „Pět procent HDP na obranu (...) je spousta peněz, ale je to hlavně to, co potřebujeme. Tato investice umožní výrazný skok vpřed,“ je přesvědčen. Dodal, že Rusko dává čtyřicet procent ze svého rozpočtu na válečnou ekonomiku.
„Někteří se mohou obávat nových závodů ve zbrojení, ale naším cílem není provokovat, ale chránit a zajistit, že si budeme moci nadále užívat svobodu a bezpečí,“ deklaroval Rutte.
Rutte byl velmi přátelský k zahraniční politice amerického prezidenta Donalda Trumpa, míní bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Vyzdvihl, že bez Donalda Trumpa by Evropa nikdy nesouhlasila s navýšením obranných údajů. Bez síly a jednoty, kterou zajišťují obranné výdaje a NATO, není možné ve světě hrát podstatnou roli,“ dodal.
Soupeření geopolitických bloků
Landovský popsal rusko-ukrajinskou válku jako konflikt mezi geopolitickými bloky. „Mnohem důležitější pro ruskou bojeschopnost na bojišti je čínská ekonomika,“ přiblížil bývalý diplomat. „Naši protivníci na druhé straně velice bedlivě sledují, jestli jsme schopni se s konfliktem vypořádat,“ dodal.
Podle Rutteho samostatně i společně představují kromě Ruska výzvu i Čína, Severní Korea a Írán. „Připravují se na dlouhodobou konfrontaci. A jak jsem řekl dříve, výzvy, kterým čelíme, jsou trvalé, takže musíme být připraveni,“ doplnil. Za výhodu považuje nejen jednotu Evropy a Severní Ameriky v NATO, ale i stále větší spolupráci s Japonskem, Austrálií, Novým Zélandem a Jižní Koreou.
Pražský summit si klade za cíl vytvořit platformu pro setkávání politických, vojenských a průmyslových lídrů a diskutovat o nejúčinnějších způsobech budování obranných kapacit v euroatlantické oblasti. Předchozí ročník se v Praze konal loni v listopadu, vystoupil na něm mimo jiné prezident Petr Pavel.
Letošní summit ve středu večer zahájil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), který ve svém úvodním projevu mimo jiné uvedl, že Rusko vede nevyhlášenou a hybridní válku proti Západu již velmi dlouhou dobu. Řekl to s odkazem i na výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, za kterými podle tajných služeb stála ruská vojenská rozvědka GRU. Řekl také, že Severoatlantická aliance byla podle něj velmi pomalá ve vyvozování důsledků i po ruských agresivních krocích na Krymu a v Donbasu.
