Svět s údivem pozoruje změnu ve vedení Sýrie. Jsou to dva měsíce, co krvavého diktátora Bašára Asada nahradil islamistický lídr Abú Muhammad al-Džulání. Nyní si už ale říká svým civilním jménem – Ahmad Šará. Uniformu vyměnil za elegantní oblek a na tvář nasadil vstřícný úsměv. V Damašku si začali podávat dveře zahraniční představitelé, přicházejí také pozvánky do klíčových zemí. Poprvé i do Evropy.
Ahmad Šará po letech strávených bojem v poušti i nuceným pobytem v amerických věznicích v Iráku proniká do nejvyšších pater globální politiky. Během telefonátu s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem dostal pozvání k oficiální návštěvě Paříže. Začátkem týdne se mu dostalo vřelého přijetí v Rijádu a následně i v Ankaře.
„Společně se věnujeme většímu množství strategických otázek. Nejdůležitější z nich bude jednotný postup proti bezpečnostním hrozbám v našem regionu,“ říká Šará.
Syrský prozatímní prezident našel s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem rychle společnou řeč. Oba vnímají jako nepřátele kurdské jednotky u společné hranice. Oba navíc chápou, že na ropu bohatá Sýrie po dlouhé a ničivé občanské válce toužebně čeká na rekonstrukci. Miliardové zakázky na obnovu infrastruktury by rády získaly turecké stavební firmy.
„Společně s mým drahým bratrem podnikáme kroky k zajištění bezpečnosti i ekonomické stability,“ vyjádřil se Erdogan.
Země je po občanské válce v troskách
Konkurence pro turecké společnosti bude ale obrovská. Za Šarou do Sýrie už jezdili navazovat vztahy zástupci mnoha států a slibovali mohutné investice. Už na začátku ledna dorazili i zástupci některých zemí Evropské unie. Tehdy ještě revolucionář Šará roky spojovaný s teroristickou sítí al-Káida nebyl ani oficiálně zvolen prozatímním prezidentem.
Z mnoha důvodů je Sýrie klíčovým státem regionu z pohledu bezpečnosti, ekonomiky i diplomacie. A také je po téměř čtrnácti letech brutální války v troskách. Že se v zemi dá žít jen s velkými obtížemi, potvrzují navrátilci, kteří se v nadšení z pádu Asadova režimu v posledních týdnech vrátili do rodné země ze zahraničního exilu. Dodávky vody, potravin, elektřiny i provoz komunikačních sítí postihují rozsáhlé výpadky.
„Zaskočilo mě, jak moc špatná situace tu panuje. Něco takového jsem si vůbec nedokázal představit,“ popsal navrátilec z Turecka Ahmed Šeich.
Šará se pokouší ukázat světu vlídnou tvář. Dříve radikální islamista vyměnil uniformu za oblek. Nenechává potlačovat demonstrace za demokratizaci a práva žen. Na zahraniční cesty s sebou bere manželku Latífu, která se na veřejnosti dosud objevovala jen velmi sporadicky.
Podle ředitele odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petra Hladíka má smysl s podobnými lídry jednat. „Projíždíte Damaškem a vidíte vlajky turecké, katarské, saúdské, někdy ještě dokonce emirátské, a já si myslím, že je důležité, abychom byli přítomni i my jako Evropa. A paradoxně to chce i nová administrativa,“ je přesvědčen Hladík.
Hladík Damašek navštívil, aby zhodnotil, jak je nakládáno s projekty, které financovalo Česko a jež pomáhaly přímo v Sýrii bez ohledu na režim. „Musím říct, k jistému překvapení, že nová administrativa je velmi efektivní,“ řekl. Česko podle něj investovalo například do projektů na úpravu vody a podle toho, co viděl, jsou Syřané „výborně schopni to zvládat“.
