Školy strana 3 z 5

Ve Francii pokračují čtvrtým dnem nepokoje, které spustilo zastřelení mladíka policistou při silniční kontrole. Policie v pátek večer rozhání protest na pařížském náměstí Svornosti, střety demonstrantů s policisty vypukly v Lyonu, kde strážníci proti davu použili slzný plyn. Rabování obchodů bylo hlášeno z Grenoblu i Marseille, informuje zpravodajský web Le Figaro. V souvislosti s výtržnostmi zahynuli dva lidé.

Ministerstvo zdravotnictví dokončilo návrh vyhlášky, která upravuje hygienické normy ve školách. Ve středu se naposledy sešla pracovní skupina složená ze zástupců několika resortů a koaličních poslanců. Předloha nyní zamíří do připomínkového řízení, platit by mohla od podzimu. Některým školám by mohla pomoci vyřešit problémy s kapacitami.

Vesnice chtějí přilákat mladé lidi a zbrzdit úbytek obyvatel. Například Horní Bečva na Vsetínsku chce výhradně na vlastní náklady postavit dvaapadesát bytů. Domy mají stát do dvou let. Některým obcím už se na výhodné bydlení mladé rodiny nalákat podařilo. Nárůst počtu obyvatel hlásí například Zaječí na Břeclavsku nebo Dambořice na Hodonínsku.

Částečná distanční výuka, kterou ministerstvo školství (MŠMT) cvičně provozuje na vybraných školách, se podle oslovených ředitelů osvědčila. Resort proto plánuje pilotní projekt prodloužit o další dva roky. Podle informací České televize chce většina zapojených škol s kombinovanou výukou pokračovat. MŠMT ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR (NPI) spustilo projekt v únoru 2021. Aktuálně se na něm podílí 67 základních, středních i základních uměleckých škol. Původně měl skončit letos v srpnu.

Na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce o tom jednat se školskými odbory. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident.

Po dvou letech končí testování týmů duševního zdraví na školách. Z jejich výsledků vyplynulo, že se díky nim daří včas odhalovat psychické potíže dětí, šikanu i rodinné problémy. Ministerstvo školství proto chce podobnou službu zavést po celé republice.

Kapacita středních škol ve Středočeském kraji je dostatečná, shodla se současná hejtmanka kraje Petra Pecková (STAN) s poslankyní a bývalou hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO). Problém podle nich je zejména v okolí Prahy, kde je nutné kapacity navýšit. Za minulého vedení se dle Pokorné Jermanové podařilo postavit mnoho škol a zvýšit jejich kapacitu. „Do středních škol se ale nedala ani koruna,“ reagovala Pecková v Událostech, komentářích.

Nedostatek míst ve školách bude řešit nová meziresortní skupina. Zástupce v ní mají ministerstva školství, vnitra, financí i místního rozvoje. Společně chtějí vymyslet systém, jak dostatečné kapacity v jednotlivých regionech zajistit. Řadu obcí scházející místa pro žáky velmi pálí. Patří mezi ně i Vysoký Újezd.

Rusko na Ukrajině nadále útočí i na civilní cíle. V noci na pondělí si ruské bombardování Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti vyžádalo 34 zraněných včetně pěti dětí. Ty jsou válkou těžce zasažené, i když právě nehrozí bezprostřední nebezpečí. Jejich vzdělání a výchova jsou vážně ohroženy, ať už se nacházejí v Česku, nebo na Ukrajině. Natáčeli Natalija Kosiaková a Darja Stomatová.

Vzdělávání romských dětí na Slovensku se stalo terčem kritiky Evropské komise. Ta upozornila na vleklý problém: Tisíce žáků končí ve výlučně romských třídách. Brusel má za to, že jde o vyčleňování Romů ze školského systému a hrozí pokutou. Slovensko podle něj neřeší problém dostatečně. Bratislava mluví o selhání několika předchozích vlád.

Dnešní děti se oproti školákům z 90. let výrazně zhoršily ve vytrvalostním běhu, naopak podobné výsledky v porovnání se svými vrstevníky z předchozí generace dosahují ve skoku dalekém a v leh-sedech. Vyplývá to z testování, které s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce (ČŠI).

Demonstranti ve čtvrtek ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Při zásazích utrpělo zranění 123 policistů a bylo zatčeno osmdesát lidí. Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli pokračující stávce popelářů se na ulicích dál hromadí odpadky.

Ceny týdenních škol a školek v přírodě stouply průměrně o 500 korun. Rodiče tak za jedno dítě zaplatí přibližně pět a půl tisíce korun. České televizi to potvrdili vybraní ředitelé základních škol z většiny krajů v republice. Základní školy takto reagují na zdražování od dodavatelů. Aby eliminovaly finanční dopady na rodiny, mnohé školy zkracují pobyty v přírodě ze šesti na čtyři dny. Díky tomu zájem o školy v přírodě mezi rodiči neklesá.

Ve Francii pokračují stávky kvůli důchodové reformě. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí – akce ochromily dopravu a v řadě škol se neučilo. Odbory se demonstracemi snaží tlačit na vládu, aby kontroverzní novelu posunující věkovou hranici odchodu do penze stáhla.

Ovoce a zeleninu do škol budou děti dostávat ještě minimálně pět let. Evropská unie dotace prodlouží. Ministerstvo zemědělství by projekt chtělo rozšířit znovu i na druhé stupně, letos chodí zásilky jen na ty první. Některé školy i tak mluví o plýtvání.

Pokračuje diskuse o regulaci kratomu. Povzbuzující látka, která podle adiktologů může způsobovat závislost často i u dětí, totiž zatím v Česku nepodléhá kontrole a je volně dostupná v prodejnách i automatech. Meziresortní tým kvůli jeho účinkům jednal s lékaři i zastánci této látky.

Evropská komise bude blokovat veškerých 22 miliard eur (v přepočtu zhruba 833 miliard korun) z kohezních fondů Evropské unie určených pro Maďarsko. Hodlá v tom pokračovat, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem. Komise to podle agentury Reuters oznámila ve čtvrtek večer.

Rostoucí náklady na energie řeší také školy. Platí meziročně i několikanásobně vyšší částky za vytápění, a proto zvažují možnosti, jak ušetřit. Posouvají začátky a konce semestrů nebo zavádějí takzvané úsporné týdny. O energetické situaci škol mluvil v pořadu Drahé Česko radní Středočeského kraje pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN).

Rostoucí náklady na energie řeší základní, střední i vysoké školy. Podle vlády by měla být v prostorách škol minimální teplota 20 stupňů. Hostem dalšího dílu pořadu Drahé Česko byl mluvčí Technické univerzity v Liberci Radek Pirkl.

Mezi ženami a muži ve školství se zvyšují platové rozdíly. Ještě výraznější nepoměr vykazují výdělky řídících pedagogů. Podle ministerských statistik za první letošní pololetí berou učitelé v průměru až o dva a půl tisíce korun hrubého víc než učitelky.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.

Někteří lidé se obávají aktuální topné sezony a hledají způsoby, jak ušetřit. Kabinet už vyzval domácnosti k úsporám například snížením teploty v domech. Odráží se to už na zvýšeném prodeji teplého oblečení nebo pletacích pomůcek. Kvůli vysokým cenám energií se zároveň některé sportovní kluby obávají o svou existenci.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo půl roku, začala 24. února. Česká republika přijala od té doby nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel ze všech států, které jim poskytly azyl. Stát a samosprávy vydaly ke konci července na uprchlickou krizi asi 12,6 miliardy korun. České školy se připravují na obtíže při začleňování ukrajinských žáků do výuky, zatím se jich zapsalo asi 57 tisíc, ale kolik jich reálně nastoupí, ředitelé škol netuší.