Výuka strana 5 z 5

Přesně před rokem se kvůli nástupu covidu-19 na rozhodnutí vlády poprvé zavřely základní, střední, vyšší odborné a vysoké školy. Distanční výuka přinesla řadu potíží, ať už technických, protože ne všichni měli doma počítač a internet, nebo taky vzdělávacích, část dětí školu on-line ignoruje. Například v Ostravě je takových žáků podle odhadů několik stovek.

Většině jazykových škol se on-line výuka, na kterou musely kvůli pandemii přejít, osvědčila. Chtějí si ji nechat i do budoucna a i nadále částečně učit přes internet. Ředitelé si pochvalují časovou flexibilitu, zapojení studentů z celé republiky i rodilých mluvčích z celého světa. Školy i jejich žáci se ale zároveň shodují, že osobní kontakt je nenahraditelný. V on-line hodinách se podle nich například hůř trénuje poslech nebo výslovnost.

Prodloužil bych víkend na tři dny a zkrátil výuku na čtyři dny v týdnu – konstatuje s jistou nadsázkou prezident Asociace základních škol Michal Černý. Nikdo mimo školství si totiž podle něho neumí představit, jak je většina učitelů, dětí i rodičů ve skutečnosti vyčerpána. V březnu to bude už rok, co školy žijí v režimu, který jim nadiktovala pandemie. Jak velké dopady bude tohle vše mít na školy, až se do nich žáci opět vrátí, a budou vůbec ještě takové, jaké byly? Co jim covid vzal a co naopak dal, bilancuje za základní školy prezident asociace Černý a za ty střední předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová.

Gymnázium Na Zatlance na pražském Smíchově má podle Městského soudu v Praze obnovit denní výuku. Soud vyhověl správní žalobě, kterou podal student školy. Rozhodnutí je pravomocné, škola proti němu může podat pouze kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ministerstvo školství ani Gymnázium Na Zatlance nechtějí rozsudek komentovat dříve, než se s ním seznámí. Soud zrušil i pravidelné testování personálu v domovech seniorů.

Česká školní inspekce začala sledovat výuku v hodinách přenášených on-line. Za poslední tři týdny navštívili inspektoři zhruba 2800 on-line hodin na základních a středních školách. Pokračují tak v pozorování průběhu a dopadů distanční výuky. Zajímají se třeba o to, jak dokážou učitelé využívat možností, které jim on-line technologie nabízejí.

Lidé v karanténě by mohli dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, schválila v pondělí vláda. Ta navíc opět zažádá o prodloužení nouzového stavu do 16. března. Schváleno bylo také rozšíření registru o přestupky z krizového zákona a nový systém kompenzací. Podpora podnikatelů se má zjednodušit, dosáhnout na ni má více subjektů. Podnikatelé ve veletržním, kongresovém a eventovém průmyslu budou mít kvůli krizi nově nárok na náhrady. Restrikce zavedené proti šíření nákazy kabinet nezpřísnil.

Dárci těl, díky kterým mohou studenti medicíny získávat praktické znalosti anatomie, možná budou mít památník na Ústředním hřbitově v Brně. Na vybudování pietního místa je potřeba asi půl milionu korun. Spolek mediků se snaží peníze získat veřejnou sbírkou.

Městský soud v Praze pravomocně zastavil kauzu muslimské studentky, které pražská střední zdravotnická škola v roce 2013 nedovolila nosit při vyučování šátek. Potvrdil tak rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10. Informaci ČT zjistila z justiční databáze. Studentka loni v dubnu svou žalobu stáhla. Zdůvodnila to obavami z nenávistných útoků, kterým kvůli kauze čelí. Škola se ale chtěla soudit dál a proti zastavení řízení se odvolala.

Pro filipínské žáky a studenty je distanční výuka mnohem složitější, než je tomu v ekonomicky vyspělejších zemích. Školy se z obav před nákazou koronavirem v zemi zavřely již před sedmi měsíci. Úřady tehdy uvedly, že se děti vrátí do školních lavic až v momentě, kdy bude populace pročkována. To vyvolalo obavy, že by miliony studentů mohli zůstat bez přístupu ke vzdělání. Na konci srpna 2020 některé školy začaly s on-line výukou a filipínská televize připravila pro děti vzdělávací pořady. Mnohé rodiny si ale kvůli špatné ekonomické situaci nemůžou dovolit koupit počítače nebo připojení k internetu.

Některé děti už přes sto dní nezasedly do školních lavic. Výuka se přesunula do dětských pokojů a na brzký návrat k normálu to zatím nevypadá. On-line výuka je výzvou i pro učitele. Někde i po tři čtvrtě roce pokulhává, rodiče třeba musejí dětem učivo sami vysvětlovat. Několik nespokojených rodičů pro 168 hodin oslovily Kateřina Stibalová a Zuzana Tunová.

Ačkoli od pondělí již dostávají zdravotníci ze všech krajů první vakcíny proti covidu-19, začínají se nemocnice potýkat s nedostatkem personálu. Mnoho zdravotníků se koronavirem nakazilo, ústavy proto stahují lékaře a sestry z jiných oddělení, jihlavská nemocnice už požádala o pomoc armádu, pomoci by mělo osm vojáků. Nákaza se před koncem roku začala šířit nebývalým tempem. Dalších 6220 lidí s potvrzenou nákazou koronavirem přibylo v neděli.

Znovu na dálku začne pro většinu žáků v pondělí vyučování v novém roce. Jako nová forma vzdělávání se distanční výuka poprvé objevila loni na jaře, zákon s ní ale tehdy ještě nepočítal a nebyla proto povinná. Rychlý návrat všech dětí do škol k běžné výuce ministr školství brzy neočekává.

Žáci a studenti se postupně vracejí do tříd. Nejkratší pauzu ve výuce za sebou mají ti ze speciálních škol a z prvních a druhých tříd základních škol, nejdéle budou na návrat čekat „řadoví“ vysokoškoláci a před nimi se vrátí většina středoškoláků. U těch, kdo se do škol vracejí, začínají učitelé zjišťovat, co po týdnech distanční výuky ve skutečnosti umějí. Zároveň vymýšlejí, jak budou jejich dovednosti v nezvyklé situaci hodnotit.

Přezdívá se mu učitel národů, dost dobře by to mohl být ale i „renesanční“ člověk. Jan Amos Komenský byl výjimečným pedagogem, reformátorem evropského školství, filozofem, ale i teologem. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky 17. století. Z dnešního pohledu jej chápeme jako zakladatele moderní pedagogiky. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se jako člen protestantské Jednoty bratrské musel v Čechách skrývat a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, pak se přesunul do Amsterdamu, kde v listopadu 1670 zemřel. Je tomu 350 let.

Ředitelé dohlížejí na on-line vyučování více než při jarním uzavření škol. Častějšími hospitacemi v on-line hodinách reagují hlavně na stížnosti a podněty rodičů. Ti jsou přesvědčeni, že děti dostávají příliš mnoho domácích úkolů nebo že je distanční vzdělávání časově náročné.

Děti v Česku přestaly chodit do školy. Výjimkou jsou potomci zdravotníků a několika dalších vybraných profesí, pro které zůstaly v provozu vybrané školy. Žákům ale slouží spíše jen jako zázemí. Mají se v nich – stejně jako ostatní, kteří zůstali doma – učit na dálku a plnit úkoly, které jim zadala jejich vlastní škola.

Nárůst počtu případů nákazy koronavirem v Turecku vrací do popředí spory mezi vládou a zdravotníky. Lékaři tvrdí, že vládní čísla neodpovídají realitě. Třiaosmdesátimilionová země oficiálně registruje zhruba sedmnáct set pozitivních případů denně. Ve srovnání s letními měsíci rychle stoupá počet úmrtí.

Rektor brněnské Masarykovy univerzity (MU) Martin Bareš vyzval krajskou hygienickou stanici (KHS JMK) k odvolání zákazu prezenční výuky na vysokých školách. Podle univerzity je toto opatření nezákonné. Krajská hygienická stanice od středy 23. září zakázala prezenční výuku na vysokých školách v Brně, na Brněnsku a na Hodonínsku. Jde o místa, která jsou na takzvaném semaforu ministerstva zdravotnictví oranžová. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) za nařízením hygieniků stojí.

Nejdřív záskok za školu, teď spíš její doplnění – pořad UčíTelka se v úterý po poledni vrací v nové podobě na televizní obrazovky. Od pondělí do čtvrtka si děti budou moci s televizí zábavně zopakovat důležitou látku, v neděli pak pořad naváže variantou pro dospělé. UčíTelka – kabinet je určená pro každého, kdo se zajímá o školství a vzdělávací témata. Nebude se ale jen mluvit, každé téma se i názorně ukáže přímo s dětmi.

Do lavic mělo prvního září přijít skoro milion a půl žáků základních a středních škol. Už nyní je jasné, že jich bude o pár tisíc méně – pomalu totiž začalo přibývat případů, kdy zahájení vyučování zkomplikovala karanténa učitelů nebo zaměstnanců škol.

Senátoři ve čtvrtek schválili hlasování pro lidi v karanténě v podzimních volbách i zavedení možnosti distanční výuky do školského zákona. Předlohy nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů bude bývalý státní tajemník na ministerstvu vnitra Jiří Kaucký. Senát mu dal v tajné volbě přednost před místopředsedou úřadu Josefem Prokešem.

Novela školského zákona, kterou v pondělí projedná vláda, zavádí pro děti povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Dosud ji česká legislativa nijak neupravovala. Formu výuky na dálku návrh nestanovuje, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Změna zákona je reakcí na epidemii covidu-19, kvůli které byly školy uzavřené od poloviny března a některé až do června.

Rekordně nízký počet žáků základních a středních škol se letos obrátil před vysvědčením na Linku bezpečí. Oproti loňským 161 telefonátům ze strachu z rodičů letos požádala o pomoc méně než třetina – 49 dětí. Propad způsobilo podle vedoucí linky Kateřiny Liškové uzavření škol kvůli pandemii koronaviru. Za dlouhodobým poklesem pak podle ní stojí větší informovanost rodičů o studiu dětí zejména díky elektronickým žákovským knížkám.

Školy si pochvalují některé novinky zavedené kvůli koronavirovým opatřením, mezi nimi například on-line setkávání učitelů a rodičů. Někde dokonce uvažují, že je zavedou nastálo. Školy, které ČT oslovila, oceňují na třídních schůzkách přes internet hlavně snadný přístup a díky tomu i vysokou účast rodičů. Podle některých ředitelů je ale osobní kontakt nenahraditelný.