Češtinu pro cizince nabídne od září přes tři sta škol. Chybí ale informace i samotní žáci

Od začátku nového školního roku se do výuky češtiny pro školáky s cizím mateřským jazykem zapojí přes tři sta škol a 322 školek. Vyplývá to z dat, které České televizi poskytly kraje. Některé školy ale podle ředitelů nemají dostatek informací nebo samotné žáky, kteří by kurzy navštěvovali. Školám ukládá povinnost poskytovat češtinu pro cizince novela vyhlášky o předškolním a základním vzdělávání z prosince loňského roku. Náklady na tuto výuku teď podle ministerstva školství vzrostou z 52 milionů na 191 milionů korun ročně.

Přes tři sta základních škol po celé republice musí od začátku září svým žákům nabídnout hodiny češtiny pro cizince. Některým ale chybí dostatek informací o tom, kolik žáků jejich hodiny bude navštěvovat. „Informace od magistrátu získáme v týdnu před začátkem školy. Kdyby k nám měly docházet další děti z okolí, nebudeme zatím personálně připraveni. Pokusíme se vše pokrýt z vlastních sil, ale bude to problém,“ říká zástupkyně ředitele ZŠ Satalice Alžběta Oborná.

Jiné školy nevědí ani to, jestli na jejich kurzy vůbec někdo přijde. Podle vyhlášky musí češtinu pro cizince povinně nabízet minimálně jedna škola v obci s rozšířenou působností a například na ZŠ Luhačovice ve Zlínském kraji neočekávají, že jejich kurzy navštíví jediný žák. Škola přesto musí sehnat pedagoga a nastudovat metodiku.

Podobně je na tom i ZŠ Slušovice. „Jsme určená škola v oblasti k poskytování výuky, ale ještě nevíme, jestli, anebo kolik k nám přijde žáků z jiných škol,“ popisuje ředitel Rostislav Šarman. Dodává, že neví, kdy nebo od koho tuto informaci dostane.

Některé školy ale žádné významné změny nečekají. „My už češtinu pro cizince vyučujeme, teď se jen změní, odkud na to budeme mít peníze,“ vysvětluje ředitelka ZŠ Šimanovská Alena Gabaľová.

Učitele si školy zařídí samy

Pedagogy na hodiny češtiny pro děti s jiným mateřským jazykem si musí zajistit školy samy. „Některé mají s výukou žáků cizinců bohaté zkušenosti a umí s nimi pracovat. Jiné ale mají zkušenosti minimální, pedagogům chybí potřebné znalosti a zkušenosti. I takové školy se do nového systému vzdělávání žáků-cizinců musí zapojit, bude tedy nutné jim poskytnout potřebnou metodickou podporu,” vysvětluje mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.

Na metodice budou školy spolupracovat s Národním pedagogickým institutem. Ten školám pomůže i tlumočnickými a překladatelskými službami, které mohou učiteli případně zjednodušit dorozumění se s žáky, kteří česky neumí vůbec.

Kraje musí zařídit i to, aby alespoň jedna škola v kraji hodiny češtiny nabízela distančně. Podle mluvčích krajů to pomůže zejména dětem, které výuku chtějí navštěvovat, ale jejich škola ji podle vyhlášky poskytovat nemusí.

Povinnost se týká všech škol, které mají mezi žáky minimálně pět procent cizinců. Dosud probíhaly integrační jazykové kurzy organizované krajskými úřady, systém byl ale podle ministerstva i odborníků na integraci cizinců neefektivní.

Češtinu pro cizince budou učit i ve školkách

Jednu hodinu českého jazyka musí od září nabídnout i školky, které navštěvují víc než čtyři předškoláci s cizím mateřským jazykem. Některé kraje ale neví, kolik dětí cizinců v mateřských školách je. Informace dostanou nejspíš až koncem září, kdy už novela bude měsíc platit.

Jazyková průprava by podle ministerstva školství měla vyjít na celkem 138 milionů korun ročně, dosud stála kolem 53 milionů korun za rok. Ministerstvo počítá také s financemi potřebnými pro přípravu změny v krajích, ta vyjde na necelých 100 milionů korun. Povinné hodiny češtiny se dotknou nejčastěji dětí ze Slovenska, Vietnamu, Polska, Ukrajiny či Mongolska. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko se blíží vrcholu chřipkové epidemie

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.
13:29Aktualizovánopřed 21 mminutami

Univerzita Karlova bude koordinovat velký evropský AI projekt

Univerzita Karlova se stala hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Otevřené velké jazykové modely pro umělou inteligenci v Evropě. Budou v něm spolupracovat evropské firmy, výzkumné instituce a výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí. V projektu OpenEuroLLM za asi 34 milionů eur (854,7 milionu korun), financovaném s podporou Evropské komise, vybuduje tým evropských výzkumných institucí rodinu výkonných, vícejazyčných velkých jazykových modelů. Využití najdou v komerčním, průmyslovém i veřejném sektoru.
před 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne mluvili o omezení rychlosti v obcích

Hosté pořadu Události, komentáře týdne hovořili o výhodách a nevýhodách plošného zavádění maximální rychlosti v obcích, jež již platí v mnoha evropských městech. Komentátor Petros Michopulos, bývalý premiér Mirek Topolánek, komentátorka Lucie Stuchlíková, režisér a scenárista Václav Marhoul a influencerka Rozárie Haškovcová vedli debatu také o bitcoinu v centrální bance, smrti Jana Masaryka či české pivní kultuře na seznamu UNESCO.
před 5 hhodinami

EU chce zaručit právo na opravu, v tuzemsku ale schází řemeslníci

V Česku by nejpozději od srpna příštího roku mělo začít platit takzvané právo na opravu. Zahrnuje lepší přístup k náhradním dílům a taky k informacím o opravě. Počítá s ním evropská směrnice, která tak posílí práva spotřebitelů, snížit má také množství odpadu. Zatím by se nová pravidla vztahovala jen na vybrané velké spotřebiče. Jenže třeba v tuzemsku je opravářů i dalších řemeslníků málo, a ne všechno se navíc vyplatí do servisu dát.
před 7 hhodinami

Špatně slyší, mluví i dýchá. Dívce má pomoci operace, která se v Česku neprovádí

Po dvou letech se bude uzavírat desetimilionová sbírka na operaci dítěte se vzácným genetickým onemocněním. Osmiletá Lilli Soukupová za několik dní díky darům odletí na první zákrok do Londýna. Do sbírky se zapojili i pražští policisté, čímž podpořili i svou kolegyni – matku Lilli.
před 8 hhodinami

Daň z lihu vzrostla, stát ale víc nevybral. Opozice volá po analýze

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.
před 8 hhodinami

Část věznic trápí kritický nedostatek dozorců, chybí jich stovky

V deseti českých věznicích je kritický nedostatek dozorců, chybí jich až sedm set. Problém vedení Vězeňské služby řeší přesuny strážných mezi pracovišti i výcvikem nových rekrutů. V loňském roce ze služby odešlo více lidí, než přišlo, a to i přesto, že dozorcům vzrostly platy.
před 9 hhodinami

Plošná cla na produkty EU by mohla poslat celou Unii do recese, odhaduje Kalousek

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...