Češi jsou jedničky v podceňování, uvedl učitel anglického jazyka Bronislav Sobotka, který nyní vydal knihu 365 nejčastějších chyb v angličtině. Dodal, že se lidé často stydí mluvit. To pramení už z výuky angličtiny, kdy jsou podle něj někteří učitelé chybami posedlí.
Podle výzkumu agentury Education first patří Češi k nejhorším anglicky mluvícím lidem. „Já jsem se rozhodl, že tomu nebudu věřit, moje zkušenost není tak hrozná,“ podotýká Sobotka s tím, že Češi se velmi podceňují. Zmínil, že často potká Čecha, který mluví krásnou angličtinou, ale tvrdí, že anglicky neumí, a naopak potká Itala, který zas tak dobře nemluví a tvrdí o sobě, že ano.
„To, co nám nejvíce chybí, je začít si věřit a já myslím, že to není tak špatné a zlepšuje se to. Dnešní mladá generace je mnohem více obklopená angličtinou. Už se tak nebojí, je to pro ně přirozenější,“ uvedl Sobotka. Těžší je to podle něj pro lidi, kteří měli ve škole ruštinu, tak mají trochu komplikovanější začátek, ale i tak podle něj nikdy nebylo lehčí naučit se anglicky.
Jako příklad nejčastějších chyb zmínil Sobotka to, že uživatelé vezmou českou větu a doslova ji přeloží do angličtiny. „A protože to tady říkáme všichni, tak nám to tady zní dobře, ale pak vyjedeme do ciziny a tam dochází i k mnoha trapasům a zmatkům,“ podotýká.
Výuka angličtiny ve školách se podle něj zlepšuje, ale zároveň zmínil, že učitelé jsou často posedlí chybami. „Učitel, a omlouvám se výjimkám, skenuje, co ten student říká a úplně ignoruje, že říká, že má nového psa a že viděl babičku, a najednou: ,Ha, chyba!‘ A jak pořád poukazujeme na ty chyby, tak se začínáme bát něco říkat,“ podotkl Sobotka a dodal, že děti tak často raději mlčí, než aby je učitel pořád opravoval.
Škola hrou
Podle něj je to škoda. „Myslím, že bychom měli říct: ,Tohle ti šlo skvěle, tohle ti minule nešlo a teď už to umíš. A mimochodem, nevíš jak tohle říct jinak?‘ Dát jim šanci se opravit sami. Jsme fakt posedlí chybami, takže pak v eseji jediné, co vidíte, jsou ty červené věci a všechno, co bylo dobře, nikoho nezajímá,“ dodává.
Lidé by se podle něj měli učit jazyk hlavně tak, aby je to bavilo – tedy prostřednictvím filmů, knih nebo i třeba youtubových kanálů. „Spousta lidí se třeba naučila anglicky při četbě Harryho Pottera. Nebylo to proto, že by to byla nejlepší metoda, ale protože je to tak bavilo, že tím trávili hodiny,“ uvedl.
Zároveň ale pro začátečníky či věčné začátečníky je podle něj nejhorší sáhnout po knize, jako je například Pán prstenů. „Je to, jako kdybyste přišli do posilovny, vzali si tu největší činku a zjistili, že ji ani nezvednete ze země,“ uvedl a dodal, že na to jsou skvělé zjednodušené knihy, které mají šest úrovní a každá má určitý počet vět či slov.
„Pokud jste středně pokročilý, vezmete úroveň tři a rozumíte téměř všem slovíčkům, občas je něco nového a až to zvládnete, jdete na úrovně čtyři, pět a šest a potom můžete začít číst normální knížky,“ podotýká Sobotka s tím, že opačný postup je, jak kdyby si člověk otevřel knihu v mongolštině a doufal, že když ji bude číst dost dlouho, naučí se mongolsky.
„Mozek potřebuje rozumět aspoň osmdesáti procentům slov, abyste si to vůbec užili. Nejčastější chyba je brát nejtěžší knihu s tím, že se nejvíce naučím, ale tak to nefunguje,“ uvedl.
