Školy na Floridě mají nově učit, že otroctví bylo pro podrobené lidi i přínosem. DeSantis čelí ostré kritice

3 minuty
Události ČT: DeSantis čelí kritice kvůli novým školním osnovám
Zdroj: ČT24

Guvernér Floridy a jeden z uchazečů o republikánskou nominaci na prezidentského kandidáta Ron DeSantis čelí ostré kritice vlády i části republikánů za to, jak jeho stát upravil školní osnovy. Nově se totiž má ve výuce vyzdvihovat to, že si otroci v rámci nucených prací osvojili řadu dovedností a řemesel.

Otrokářství skončilo v Americe oficiálně před 160 lety, jenže temná doba plná brutálního zacházení vyvolává kontroverze dál. Na Floridě žáci ve věku jedenáct až třináct let mají nově říct, co se díky otrokářství mohli zotročení lidé naučit. „Myslím, že zřejmě ukáží, jak někteří lidi, kteří si to vyjednali, se v pozdějším životě stali třeba kováři,“ řekl k tomu guvernér DeSantis.

Podle historiků ovšem otrokáři usilovali hlavně o únosy a převoz těch otroků, kteří znali své řemeslo už z Afriky – od pěstování plodin, přes starost o dobytek až po stavbu kanoí.

Největší školské odbory na Floridě mluví o kroku zpět. „Samozřejmě, že otroctví nemá být vyzdvihováno za jejich dovednosti. Ale od nás se očekává, že toto budeme dětem sdělovat,“ podotkla učitelka jedné z floridských základních škol Carol Cleaverová.

Ministerstvo školství na Floridě se brání, že se žáci v pozitivním světle dozvědí o politicích, kteří ukončili otroctví i segregaci. Dalším citlivým bodem jsou masakry a lynčování černochů. Děti mají zmiňovat případy, kdy se při nich Afroameričané chovali také násilně.

„Když se černí lidé snažili bránit proti tomu, aby byli zabiti a jejich obydlí zapálená, tak nemůžete říct, že vytvářeli násilí,“ kritizuje novinku americký lidskoprávní advokát Benjamin Crump.

DeSantis za Trumpem zaostává

Nově upravené školní osnovy ve státě s dvaadvaceti miliony obyvatel nenechaly klidné ani špičky americké politiky. Kauza je o to citlivější, že floridský guvernér by se rád stal prezidentem.

„Chtějí nahradit dějiny lžemi. Děti na druhém stupni se na Floridě mají dozvědět, že zotročení lidé na otroctví vydělávali,“ prohlásila viceprezidentka Kamala Harrisová.

„Guvernér DeSantis ten požár zapálil zákonem, který podepsal,“ míní další republikánský prezidentský uchazeč o Bílý dům Chris Christie.

Podle průzkumů přitom DeSantis v boji o republikánskou nominaci dál zaostává za favoritem Donaldem Trumpem. Kvůli nákladnému stylu vedení kampaně musí propouštět desítky členů svého štábu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...