Policie po celém Česku přijala preventivní opatření v návaznosti na čtvrteční útok na pražské filozofické fakultě. Budou zaměřená na školy a další takzvané měkké cíle. O konkrétní hrozbě ale policie nemá žádné informace. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) opatření potrvají minimálně do 1. ledna. S policií spolupracuje také Bezpečnostní informační služba a to i přesto, že jde o kriminální čin, který nepatří do její působnosti. Za klíčové označuje důvěru ve stát a semknutí společnosti, uvedla na síti X.
Policie zesiluje ochranu škol a jiných „měkkých cílů“
Mezi takzvané měkké cíle patří spolu se školami také třeba nemocnice, kulturní a sportovní akce nebo jiné události, kde se shromáždí více lidí.
„Počínaje dnešním dnem (pátkem) jsme přijali celorepublikové preventivní opatření ve vztahu k měkkým cílům a školám. Nemáme informace o žádné konkrétní hrozbě a skutečně se jedná o prevenci – signál, že jsme tu a jsme připraveni,“ napsala policie. Jako součást preventivních opatření budou v ulicích i policisté s dlouhými zbraněmi.
„Aktuálně kontaktujeme provozovatele vytipovaných zařízení (takzvaných měkkých cílů) a seznamujeme je s tímto opatřením,“ doplnila policie.
Střelba na univerzitě
Ministr Rakušan řekl, že policejní prezident Martin Vondrášek zadal krajským ředitelům policie, aby vytipovali měkké cíle k ochraně. „Tato opatření budou v České republice platit minimálně do 1. ledna,“ upřesnil šéf resortu vnitra.
Šéf pražské policie Petr Matějček také informoval o tom, že případ může vzbudit mezi lidmi různé emoce. Policie podle něj v noci zaznamenala hovor s výhružkou člověka, který prohlásil, že si bere ze střelce příklad. „Do rána byl ztotožněn a zajištěn,“ dodal Matějček.
Policie také zadržela čtyři konkrétní lidi, kteří nezákonným způsobem reagovali na čtvrteční střelbu. Pro muže, jenž uvedl, že se střelcem nechal inspirovat a bude zabíjet, si ráno v Praze přišla zásahová jednotka. Policisté podle Vondráška řešili i čtrnáctiletého školáka z Olomouckého kraje, který tvrdil, že vystřílí školu. Další výhrůžky mířily na rodinu střelce.
Po čtvrtečním útoku prověřovala policie zatím celkem osm souvisejících událostí, a to v Praze, Středočeském, Karlovarském, Královéhradeckém, Olomouckém i Moravskoslezském kraji. Sedm z nich se týkalo oslavování střelce nebo informací o možném pokračování násilností. Osmý byl pak zmíněnou výhrůžkou příbuzným střelce. „Z těchto osmi případů se nám podařilo ve čtyřech případech zajistit nebo zadržet podezřelé,“ shrnul policejní šéf.
Vondrášek znovu apeloval na novináře i veřejnost, aby pachateli střelby nedělali reklamu. Podle něj to může vést k tomu, že se budou další lidé jeho činem inspirovat nebo ho dokonce napodobí.
Ministr i policejní prezident také zopakovali, že policisté zavedli krizovou linku 974 823 158, na kterou se mohou lidé obracet.
Opatření na univerzitě
K preventivním opatřením přistoupila také Univerzita Karlova. Z pietních důvodů zrušila veškerou páteční výuku. Zrušily se také veškeré akce, které se měly ve čtvrtek nebo v pátek konat a u nichž byl předpoklad, že by se jich účastnilo více než dvacet lidí.
O možnostech bezpečnostních opatření přímo v budovách Univerzity Karlovy se nyní debatuje. „Budou se lišit podle toho, o jaké budovy se jedná,“ sdělila po uctění památky obětí před Karolinem rektorka univerzity Milena Králíčková. Vedení univerzity podle ní jednalo s děkany všech sedmnácti fakult, řešili možnosti zvýšení bezpečnosti. Budovu filozofické fakulty předala policie Univerzitě Karlově, nyní jsou tam podle rektorky pracovníci krizového štábu školy.
„Jak to bude po svátcích, teď nedokážu úplně přesně říct. Budeme jednat s vedeními jednotlivých fakult, abychom na fakultách, kde to bude možné, umožnili studentům návrat do normálního akademického života. Ale zároveň s velkým pochopením pro to, že akademická obec je hluboce otřesena,“ řekla Králíčková. Bezpečnostní opatření se posílí i na kolejích, dodala. Jednat se bude také o možnosti umístění bezpečnostních rámů na fakultách.
Na začátku ledna se rektoři sejdou s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Jeho resort už připravuje metodickou podporu, kterou by měly dostat všechny školy v Česku. Ministerstvo se chce inspirovat dokumenty, které po masových střelbách vznikly v zahraničí. Bek také uvedl, že hledá finance, které by se mohly využít ke zvýšení bezpečnostních opatření na školách. Tragédií je hluboce otřesen, mezi oběťmi má známé. „Musíme se teď především postarat o ty, kteří byli vystaveni tomu šoku,“ řekl Bek ve vysílání ČT24.
Kontroly jako na letišti nečekejte, vzkazují vysoké školy
Také ostatní vysoké školy reagují na tragický útok posílením bezpečnostních opatření. ČVUT bude do konce letošního roku kontrolovat veškerý vstup do areálu. V Brně vyčkávají na analýzu celé situace a v Ostravě posílili obsluhu vrátnic.
„V tuto chvíli byl velmi omezen pohyb lidí v budovách ČVUT, dovnitř se dostanou jen studenti a zaměstnanci se vstupní kartou,“ sdělila České televizi mluvčí ČVUT Kateřina Veselá. Na podobě bezpečnostních opatření podle ní nyní pracuje vedení ČVUT. V plánu jsou i speciální bezpečnostní školení.
Také vstup do všech budov České zemědělské univerzity bude možný pouze na kartu ISIC a ITIC nebo zaměstnaneckou kartu. Univerzita přijala i další opatření, které podle mluvčí nemůže blíže upřesnit. „Jsme ve spojení s bezpečnostními složkami státu, aktuální situaci pečlivě konzultujeme, monitorujeme, vyhodnocujeme a v případě potřeby neprodleně přijmeme další adekvátní opatření,“ napsala mluvčí univerzity Karla Mráčková.
Kontroly na vrátnicích u vstupů do budov posílila i Vysoká škola ekonomická v Praze. Univerzita má na některých místech i nainstalované bezpečnostní rámy, tam, kde jsou, jsou podle mluvčí v provozu. „V případě další potřeby máme možnost zavést vstup do budov školy pouze po předložení studentské či zaměstnanecké karty či na základě vydaného povolení VŠE,“ napsala Kateřina Macháčková.
Masarykova univerzita v Brně vyčkává na analýzu situace. Spolupracuje s bezpečnostními složkami, má ale i vlastní bezpečnostní experty. „Nedomnívám se ale, že bychom měli přistoupit k nějakému razantnímu uzavírání našich budov nebo bezpečnostním kontrolám obdobným jako třeba na letištích,“ sdělil na dotaz ČT prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák. Zkušenosti ze zahraničí podle něj ukazují, že taková opatření nepřinášejí kýžený efekt.
„Také s největší pravděpodobností budeme muset přistoupit k instruktáži zaměstnanců a studujících pro krizové situace tohoto typu podobně, jako nyní provádíme například školení týkající se požární bezpečnosti,“ doplnil prorektor.
Bezpečnostní opatření posiluje i největší vysoká škola severomoravské metropole Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. „Studenti mohou přijít na univerzitu, ale máme posílenou obsluhu vrátnic a některé vstupy byly uzavřeny, abychom měli lepší přehled,“ dodala vedoucí vztahu s veřejností Petra Halíková. Univerzita zároveň plánuje pokračovat s dalšími investicemi do bezpečnosti objektů.
Univerzita Palackého v Olomouci chce v nejbližších dnech zaslat zaměstnancům a studentům desatero bezpečného chování, řekl její mluvčí Egon Havrlant. „V dalších týdnech a měsících chceme pokračovat ve školeních pro celou akademickou obec, jak se chovat v podobných krizových situacích,“ dodal. Vysoká škola je podle něj také v kontaktu s policií, u univerzitních budov jsou posíleny hlídky. „Univerzita bude policii také informovat o plánovaných akcích, kterých by se měl účastnit větší počet osob,“ sdělil Havrlant.
Zbraňová legislativa
Stoprocentní prevenci útoků podobných tomu, jaký se odehrál na filozofické fakultě, nezajistí podle ministra Rakušana žádná zbraňová legislativa. České předpisy jsou podle něj v mnoha ohledech přísnější než zahraniční, připomněl zároveň novelu, kterou nedávno poslala do závěrečného čtení sněmovna.
Novela má podobně jako související zákon o munici nabýt účinnosti počátkem roku 2026. Obsahuje například oprávnění policie zajistit preventivně zbraň na základě bezpečnostních informací, vazbám na extremistické skupiny či vyhrožování násilním na sociálních sítích.
Podnikatelé by také měli dostat povinnost oznamovat policii podezřelé nákupy zbraní nebo například nestandardního množství střeliva, řekl Rakušan. Ošetřující lékaři mají dostat přístup do registru zbraní, aby mohli ověřit, zda je jejich pacient držitelem zbraně.