Jihočeští vědci zjistili, že lidské ostatky nalezené v českobudějovickém klášteře dominikánů nepatří jeho prvnímu převorovi Jindřichu Librariovi. Kosti náleží minimálně třem jiným lidem. Nejstarší ostatky jsou ze 14. století, přičemž Librarius, zpovědník a důvěrník krále Přemysla Otakara II., zemřel v roce 1281. V klášteře odborníci objevili další dřevěnou schránku s kostmi, kterou chtějí prozkoumat. V úterý o tom informovali vědci a zástupci církve.
Kosti z budějovického kláštera nepatří zpovědníkovi Přemysla Otakara II., zjistili vědci
3 minuty
Události v regionech: Ostatky Libraria stále nejsou nalezeny
Vědci chtějí ve vatikánských archivech hledat informace o Librariovi. Zatím jen vědí, že byl prvním převorem českobudějovického kláštera dominikánů a zemřel roku 1281. V úterý to řekla archeoložka Zuzana Thomová.
Loni v červnu vyzvedli vědci v klášteře dřevěnou schránku, v níž byly kosti, seznam dělníků z oprav kláštera v roce 1893, noviny Národní politika z 18. července 1893 a Vrchlického básnická sbírka Z hlubin.
Z ostatků odebrali pět vzorků, stáří určili radiokarbonovou metodou. Ve schránce bylo devět lidských kostí či zlomků a 32 kostí zvířat. Lidské kosti patří dospělému muži, ženě a třetímu člověku, jehož stáří odhadli na 14 až 25 let. „Nejde o ostatky jednoho jedince, ale minimálně tří. Některé kosti byly pokryté zbytky tkaniny,“ řekla Erika Průchová z Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.
Vzorky poslali vědci do univerzitní laboratoře v Georgii v USA. Nejstarší kost je ze 14. století, další ze 16. až 17. století. Z toho vyplývá, že to nejsou ostatky Libraria.
Vědci našli při průzkumu v jižním zdivu kláštera další dutinu, v níž je jiná dřevěná schránka s kostmi. „Jestli najdeme, nebo nenajdeme jeho (Librariovy) ostatky, není rozhodující, ale stálo by to za to zkusit,“ řekl kardinál Dominik Duka, který průzkum inicioval. Děkan katedrální kapituly Zdeněk Mareš řekl, že biskupství by mělo v průzkumu pokračovat.
Librariův život zůstává pro vědce záhadou
Vědci dosud znají jen datum Librariovy smrti, z úmrtní desky. „O jeho reálném životě nevíme téměř nic a nejsme ani schopni spolehlivě rozhodnout, jestli existoval, nebo neexistoval. Jeho osobnost je ale po staletí uctívána,“ řekl Daniel Kovář ze Státního okresního archivu v Českých Budějovicích.
Zmínka o Librariově smrti je úřední opis tabule mrtvých z druhé poloviny 17. století. Tabule visela v klášterním ambitu. Je to jediná historická stopa. V barokní monografii o Librariově životě pak vznikla podle Kováře „košatá“ legenda o prvním převorovi kláštera.
Mezi nalezenými zvířecími kostmi je deset ostatků skotu, ovce či kozy, 17 kostí ptáků jako husa, kur a krocan, pět kostí se nepovedlo určit.
„Zajímavý je nález krocana, protože to je na našem území nepůvodní druh. Na jihu Čech se v písemných pramenech objevuje v roce 1578 v Krumlově, kdy měl třetí sňatek Vilém z Rožmberka a na svatební hostině se servírovaly stovky krocanů,“ řekla Lenka Kovačiková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Kosti krocanů se často nacházejí v církevním prostředí.
