Archeologové vyzvedli ostatky zpovědníka Přemysla Otakara II. Byl u toho i Dominik Duka

Archeologové v Českých Budějovicích vyzvedli dřevěnou schránku, v níž jsou pravděpodobně ostatky Jindřicha Libraria – prvního převora českobudějovického kláštera dominikánů, zpovědníka a důvěrníka krále Přemysla Otakara II. Průzkum inicioval kardinál Dominik Duka, který se akce v klášteře na Piaristickém náměstí osobně zúčastnil. Z počátku 20. století existuje seznam předmětů, které ve schránce jsou.

Schránu objevili archeologové při záchranném výzkumu a geofyzikálním průzkumu kláštera. Spolu s písemnostmi byla ukrytá v dutině jedné z gotických zdí klášterního kostela Obětování Panny Marie.

Průzkum provedli v lednu 2019, ve středu z dutiny vyzvedli seznam dělníků z renovace kláštera v roce 1893, noviny Národní politika z téhož roku, básnickou sbírku Jaroslava Vrchlického a deset minut před jedenáctou vlastní schránu. Na délku měří necelých třicet a na šířku sedmnáct centimetrů, stejně je i hluboká. 

„Je to velice významný objev pro město, protože pokud se potvrdí, že ten materiál můžeme datovat do 13. století, můžeme s největší pravděpodobností počítat s tím, že se jedná o Jindřicha Libraria,“ řekla novinářům archeoložka z Jihočeského muzea Zuzana Thomová.

Archeologové prozkoumají, z jakého dřeva a období schránka je. Tým geofyzika Jiřího Šindeláře získal již při minulém průzkumu ze záběrů minikamer přesný 3D model dutiny. Zjistil také, že dno schránky je narušené, proto pod ně podsunuli kovovou desku.

„Není dnes už dřevěné, je to spíš taková měkká houba. To byl největší děs, který jsme měli: ve chvíli, kdy bychom se snažili takovou choulostivou věc vyzvednout a ona se vám rozpadla v ruce,“ řekl Šindelář.

Všechny předměty nyní projdou restaurováním, ostatky archeologové uloží do nového dřevěného relikviáře a ten najde své místo opět v klášteře, v bočním oltáři svatého Vojtěcha. 

„Objevením ostatků blahoslaveného Jindřicha Libraria se otevírá ohromný horizont toho, jaká byla naše minulost, tohoto města, tohoto kláštera, a to je důležité pro každého z nás, znát svoji vlastní historii,“ komentoval vyzvednutí schrány děkan českobudějovické katedrály sv. Mikuláše Zdeněk Mareš.

Muž v pozadí

Librarius, který zemřel v roce 1281, byl po celou dobu existence kláštera považován za blahoslaveného. Králi Přemyslu Otakarovi II. pak prý poradil, aby si založením nového kláštera vyprosil od Boha narození vytouženého potomka a dědice, pozdějšího krále Václava II.

Podle Duky se Librarius zasloužil i o vznik a rozvoj města a klášter hrál podle arcibiskupovaných slov roli v celém kraji až do 18. století, kdy ho zrušil Josef II. „Druhý význam je jeho (Librariův) osobní vztah ke králi Přemyslu Otakaru II. Drobné pozůstatky jeho tělesné schránky ukazují, že i když tělo odejde, tak duch pokračuje ve své činnosti a významu,“ řekl Duka.

Středeční akt byl pro něj radostným potvrzením toho, že jeho úsilí nebylo marné. Připomněl, že za normalizace, když pracoval ve Škodovce, působil v závodu spolek kastelologů, s nimiž pracoval i důstojník Státní bezpečnosti. „On způsobil, že kamarádovi obstaral veškerou historickou archivní dokumentaci o Jindřichu Librariovi,“ řekl Duka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 26 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 18 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 20 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 21 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 21 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 23 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
včera v 10:51

Evropský pohled