Do Afriky odletěla česká vědecká expedice. Bude zkoumat savce s pandemickým potenciálem

Skupina vědců z několika českých ústavů začne v Ugandě zkoumat biodiverzitu malých savců. Výsledky mohou mimo jiné pomoci v epidemiologickém výzkumu. Osmičlenný tým, který do Ugandy vyrazil, tvoří vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd, Jihočeské univerzity nebo Masarykovy univerzity.

„Do Ugandy jsme vyrazili, abychom zaplnili slepá místa, odkud neexistují žádné informace o rozmanitosti drobných savců, ale přitom se jedná o klíčová území, která toho můžou hodně prozradit o evoluci biodiverzity ve východní Africe obecně. Konkrétně izolované hory v severovýchodní Ugandě mohly ve vlhkých obdobích čtvrtohor představovat významnou migrační trasu pro řadu horských živočichů i rostlin,“ uvedl vedoucí výpravy Josef Bryja.

Podle vědců může projekt pomoci v epidemiologických výzkumech proto, že rozšíření nejrůznějších patogenů je vázáno na specifické linie hostitelů, kterými jsou často právě drobní savci. Dodali, že šíření nemocí po celém světě nikdy nebylo tak snadné jako dnes a zároveň data z oblastí, odkud nové nemoci mohou pocházet, jsou nedostatečná.

Podle Bryji se to ukázalo i při současné pandemii koronaviru: „Pokud lidé chtějí takovým situacím předcházet, musí popsat a pochopit evoluční zákonitosti i v oblastech, kam se běžný Evropan dostane třeba jen zřídka.“

Veřejnost může navíc postup vědců v Ugandě aktuálně sledovat na sociálních sítích pod hashtagem #expediceUganda. Badatelé, jejichž tým tvoří i zahraniční pracovníci, stráví v Africe čtyři týdny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...