Před dvěma roky, 20. září 2020, se v řece Bečvě objevila zprvu neznámá látka. Rozbory ukázaly, že šlo o kyanid, který poškodil celý vodní biotop. Zasaženo bylo území na rozhraní Zlínského a Olomouckého kraje a kvůli úniku látky uhynulo čtyřicet tun ryb. Případ se dostal k soudu, ale stále není u konce.
Od otravy Bečvy uplynuly dva roky, o viníkovi stále není jasno
Studio ČT24 – Dva roky od otravy Bečvy (zdroj: ČT24)
Bezprostředně po havárii slibovali zástupci státu sérii opatření na tuzemských řekách, aby se podobná nehoda v budoucnu buď neopakovala, nebo aby ji bylo možné zvládnout rychleji a účinněji, než tomu bylo v případě otravy Bečvy.
Jedním z mála provedených opatření je otevření monitorovací stanice u Lhotky nad Bečvou, která nepřetržitě kontroluje kvalitu vody v řece.
Dosavadní online výsledky podle odborníků zatím žádné další ohrožení Bečvy neukázaly. „Výsledky jsou velice uspokojivé. Zatím se na Bečvě nic nestalo. Funguje to jako takový policajt. Znečišťovatelé si dávají zřejmě pozor,“ poznamenal Přemysl Soldán z ostravské pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M.
Kvalitu vody hlídají i živé organismy. „V přístroji jsou schovány perloočky a jejich pohyb je sledován kamerou. Pokud by k něčemu došlo, přístroj to detekuje velice rychle. My sledujeme, co se s perloočkami děje. Nemusí uhynout, stačí, když se začnou jinak chovat,“ popsal Soldán. Součástí zařízení je malý semafor, který ukazuje, jestli je voda v pořádku.
Obžalována je Energoaqua a její ředitel
V kauze je obžalována společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Firma Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod, které odcházejí kanálem ústícím ve Valašském Meziříčí do Bečvy.
První ryby podle zástupců společnosti začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění. Vylučují tak, že by byli původcem ekologické havárie. Shodují se na tom i někteří rybáři, kteří kvůli tomu dělali i pokus se solankou. Pokus podle šéfa hustopečských rybářů Stanislava Pernického ukázal, že chlorid sodný, který je anorganická látka stejně jako kyanid draselný, se ve vodě rozptýlil v celé šíři toku už po šesti stech metrech. Podle něj tak únik jedu musel být podstatně blíže k místu nálezu prvních mrtvých ryb.
Problematické vyšetřování
Olomoucký krajský soud by měl v následujícím období rozhodnout o stížnosti státního zástupce Jiřího Sachra, který nesouhlasil s vrácením kauzy k došetření. Soud ve Vsetíně případ vrátil kvůli nedostatkům, které by se mohly projevit při dokazování.
Podle soudkyně, která měla o případu rozhodovat, neexistuje žádný přímý důkaz, odkud do řeky přitekla voda, jež byla příčinou otravy ryb.
V den, kdy se havárie projevila, zasahující neodebrali u klíčových výpustí žádné vzorky a neměli přehled o výpustích do Bečvy. Podle soudkyně jsou nedostatečné dva znalecké posudky od Jiřího Klicpery a Jihočeské univerzity, které neřeší, zda mohl jedovatý odpad z rožnovského továrního areálu uniknout v takové koncentraci a množství, aby otrava byla masivní.
Otrava Bečvy se stala také předmětem politických sporů, už koncem září 2020 požadovali tehdy opoziční občanští demokraté, Piráti a lidovci zařadit únik škodlivin do řeky jako zvláštní bod na program schůze Sněmovny, poslanci vládních ANO a ČSSD to ale odmítli. Kvůli případu byla zřízena sněmovní vyšetřovací komise.
Loni v září zveřejnila zprávu, v níž zkritizovala postup při odběru i analýze vzorků vody a ryb bezprostředně po havárii. Podle poslanců nedostatečně koordinovaly kroky vodoprávní úřad ve Valašském Meziříčí a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Tehdejší ministr Richard Brabec (ANO) i inspekce označili zprávu komise za zpolitizovanou.