Vědci objevili a popsali stopy sedm tisíc let starého jídla z období neolitu. Stopy po pokrmech analyzovali na velkých keramických pekáčích nalezených na počátku šedesátých let minulého století u Ochridského jezera na hranicích Severní Makedonie a Albánie. Na objevu se podílel česko-makedonsko-italský tým reprezentovaný archeology, chemiky a biology. Výzkum napovídá, že si tehdejší lidé pochutnávali na pokrmech s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami.
Čeští odborníci pracovali pod vedením Jaromíra Beneše z Jihočeské univerzity a Lukáše Kučery z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci, která o práci informovala.
Specialisté odebrali vzorky z povrchu pravěkých nádob v roce 2019 během letní archeobotanické školy. Poté byly zpracovány na několika českých a zahraničních pracovištích, uvedl Lukáš Kučera. Podrobili je řadě analýz, samotné fragmenty keramických pekáčů byly předmětem zkoumání makedonských archeologů.
Nalezená pravěká keramika byla datována do mladé fáze balkánského neolitu. Z jednoho z rekonstruovaných keramických pekáčů se podařilo odebrat několik centimetrů velký zlomek spálené organické hmoty. Vědci poté zjistili, že ve spečené hmotě byly zachovány hyfy mikroskopických hub. Svědčí to o nepříliš pečlivém čištění nádobí pravěkými zemědělci, doplnil Kučera.
Další výzkum spočíval v mikroskopické analýze rostlinných fytolitů tvořících „kostru“ rostlin i v analýze škrobových zrn, která při pečení neolitické potravy nepodlehla tepelné přeměně. Pomocí mikroskopie byla zjištěna přítomnost divokých rostlin, imunologickou analýzou vědci také zjistili v několika vzorcích přítomnost denaturovaných proteinů vepřového masa.
Dodnes oblíbené „selské maso“
Podle odborníků koloval dosud v archeologické literatuře názor, že se neolitické pekáče od Ochridského jezera využívaly k pečení ryb. Analýza vzorků ale tuto hypotézu nepotvrdila. Je vysoce pravděpodobné, že pekáče byly použity mnohonásobně a pravděpodobně i pro různá jídla, podotkl k výzkumu Kučera.
Nejpravděpodobnější variantou byly podle něj pokrmy s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami. Podobné jídlo se dodnes v Severní Makedonii připravuje pod názvem selské maso a je velmi oblíbené, dodal.
Podle odborníků multidisciplinární analýzy mezinárodního týmu ukázaly nový směr archeologického, chemického a biologického výzkumu – a to díky mimořádně citlivým analytickým metodám. Vědci tak mohou posouvat hranice poznávání života prvních evropských zemědělců a odhalovat prastaré kořeny současné balkánské kuchyně.
„Vůbec poprvé byla v takovém rozsahu při výzkumu využita kombinace chemické a archeobotanické analýzy. V archeologii se nám tak otevírají úplně nové možnosti, o kterých se nám nedávno ještě ani nesnilo,“ doplnil Jaromír Beneš z Jihočeské univerzity.
