Jihočeští vědci pomohli objasnit záhadná úmrtí orlů v USA. Zabíjí je jedovaté sinice

Americkou veřejnost na jihovýchodě USA trápí víc než 25 let záhadné úhyny orlů bělohlavých, kteří umírali na neurologickou nemoc nejasného původu. K odhalení příčiny této smrtelné nemoci výrazně přispěl tým jihočeských vědců z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který potvrdil, že ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic. Výsledky dlouholetého úsilí mezinárodního týmu vyšly v pátek 26. března v prestižním časopise Science.

Sinice jsou fotosyntetické bakterie, které si u nás lidé nejčastěji spojují především s tvorbou zeleného vodního květu na rybnících a přehradách, a jsou známé také tím, že produkují jedovaté látky. O jejich toxinech se často mluví v souvislosti s kvalitou pitných a rekreačních vod a rizikem, které představují nejenom pro lidské zdraví, ale také pro ostatní organismy.

Ovšem sinice obývají všemožná prostředí včetně půdy, skal, pouští a povrchů rostlin. Ještě méně známým faktem je, že zatím se podařilo prozkoumat jen zlomek chemických látek, které tyto organismy produkují – každoročně se jejich seznam rozšíří o několik stovek sloučenin od potenciálních léčiv až po látky toxické.

Z hlediska toxicity je důležité, jak se tyto látky akumulují v potravním řetězci, jako se tomu stalo v případě záhadných úhynů amerických orlů bělohlavých. Jejich výzkumu se věnoval téměř 20 let tým profesorky Susan B. Wilde z Univerzity v Georgii. Orli trpěli neurologickou poruchou zvanou vakuolární myelinopatie, která se vyznačuje nekoordinovanými pohyby a ochabnutím svalstva u postižených zvířat.

Sinice zodpovědná za smrt orlů pod mikroskopem
Zdroj: Petr Znachor/HBÚ/BC AV ČR

Po několikaletém výzkumu se pozornost vědců stočila k rostlině přeslenici vodní, která se šíří po americkém kontinentu a jejíž výskyt se shodoval s prokázanými případy choroby. Hlavní zápletkou příběhu však zůstávalo, proč se tak děje pouze na určitých lokalitách v rámci regionu.

Překvapivé rozuzlení přinesl až spolupracující německý tým profesora Timo Niedermayera z univerzity v Halle, který objevil látku obsahující velké množství bromu na sinicových koloniích porůstajících listy této rostliny. Jihočeský výzkumný tým pak prokázal, že původcem nového toxinu je právě zmiňovaná sinice. „Pomocí čtení celého genomu sinice se nám podařilo nalézt geny, které hrají klíčovou roli při tvorbě zmiňované látky,“ řekl vedoucí týmu Biologického centra AV ČR Jan Mareš.

Laboratorní kultury toxické sinice zodpovědné za otravy ptáků
Zdroj: HBÚ/BC AV ČR/Lenka Štenclová

„V následných pokusech se nám podařilo potvrdit, že jeden z enzymů kódovaných těmito geny se účastní navázání bromu na molekulu toxinu,“ dodává vedoucí týmu z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR Pavel Hrouzek. Další pokusy odhalily, že nalezený bromovaný alkaloid způsobuje poškození mozku ptáků, a má též akutní neurotoxické účinky u dalších skupin živočichů včetně ryb a bezobratlých.

„Je pravděpodobné, že se toxin hromadí v celém potravním řetězci u živočichů konzumujících jak vodní rostliny s porosty sinic, tak měkkýše, ryby a vodní ptáky, kteří jsou kořistí dravců. Možný účinek toxinu na savce včetně člověka dosud nebyl prozkoumán, nicméně opatrnost je zcela jistě namístě,“ upozorňuje Mareš.

Mikroskopický snímek toxické sinice zodpovědné za otravy ptáků
Zdroj: HBÚ/BC AV ČR/Lenka Štenclová

„Zdroj bromu ve vodním prostředí, který je nezbytným předpokladem pro tvorbu toxinu, nebyl dosud zcela objasněn. Je však možné, že se do ekosystému dostává v souvislosti s lidskou činností, například použitím herbicidů nebo hnojiv,“ upřesnil Hrouzek.

Není dosud jasné, jak na nová zjištění budou reagovat úřady v USA. „Bylo by vhodné šetrnými metodami omezit výskyt invazních rostlin ve vodních nádržích a zamezit další kontaminaci vody látkami obsahujícími brom,“ navrhuje Mareš.

Výsledky této studie jsou zásadním přelomem v pochopení výskytu vakuolární myelinopatie a hromadného úhynu volně žijících vodních ptáků na mnoha lokalitách v USA. Významnost objevu potvrzuje fakt, že prestižní časopis Science si zvolil na svou obálku ilustraci orla, která odkazuje právě k této publikaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 6 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 16 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
včera v 10:19
Načítání...