Posudek znalce z oboru vodního hospodářství Jiřího Klicpery k otravě řeky Bečvy ze září 2020, který jako viníka označil obžalovanou společnost Energoaqua, je podle obhajoby plný nepravd a spekulací. K tvrzením znalce se bude obhajoba postupně vyjadřovat, a to i písemně, řekl advokát Jiří Obluk. Zastupuje firmu i jejího ředitele Oldřicha Havelku, který je také obžalovaný.
Posudek znalce k otravě Bečvy je plný nepravd a spekulací, tvrdí obhajoba
Vinu u vsetínského okresního soudu, který kauzu otravy Bečvy projednává, ředitel společnosti Energoaqua Havelka opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby Energoaqua řeku otrávila jedovatými kyanidy a šestimocným chromem.
„Budeme brát větu po větě pana znalce a k té, která je nepravdivá, napíšeme, jaká je skutečná pravda. Pan znalec fabuluje, vyloženě fabuluje o věcech, které si neověřil, které nezná. Vypráví pohádky,“ řekl advokát Obluk. „Soudní znalec se ani zdaleka, natožpak zblízka, neseznámil s technologiemi, které zřejmě posuzoval jen z dat získaných z nějakých spisů,“ uvedl Havelka.
U soudu Klicpera vypovídal ve středu a ve čtvrtek. Energoaqua podle něj nesprávně provozovala vodní hospodářství, především chemickou čistírnu odpadních vod. Za příčiny otravy označil zanedbání personálních otázek a kvalifikace zaměstnanců a dále zrušení původní funkce dvou lagun ze strany managementu podniku, které měly případný únik nebezpečných látek zastavit. „To bylo naprosto zásadní, nebylo to s nikým konzultováno,“ řekl Klicpera.
Laguny podle obhajoby nebyly součástí čisticího procesu
Obhajoba takový výklad odmítla. Laguny podle Obluka nebyly nikdy součástí čisticího procesu. Jako záchranný systém podle něj fungoval takzvaný třetí stupeň neutralizační linky. „Kdyby se zjistilo, že na výtoku z dosazovací nádrže je překročený limit kyanidu, tak velínář otočí kohoutem a v tom okamžiku to teče do třetího stupně neutralizační linky,“ uvedl Obluk. Laguny Energoaqua podle Havelky využívala ke shromažďování surové vody. Obžaloba tvrdí, že firma laguny odpojila v polovině roku 2018, několik týdnů po havárii jednu opět zapojila.
Zatímco Klicpera uvedl, že Energoaqua nakládala s kyanidy bez povolení, firma to odmítá. Odpadní vody nebyly podle znalce v podniku řádně kontrolovány už na vstupu. Za primární zdroj otravy označil vodu, která tekla přes čerpací stanici. Vody s obsahem kyanidů podle něj pocházely z galvanizační lázně, načež se dostaly do čistírny odpadních vod. Uvedl také, že řeku otrávilo 37,5 kilogramu kyanidů. „Množství kyanidů zcela určitě v těch provozech bylo. Kyanidy mohly projít v čistírně naprosto bez vědomí obsluhy,“ řekl Klicpera.
Také toto tvrzení obhajoba rozporuje. Vychází při tom i z posudku znalců z Jihočeské univerzity, kteří se rovněž zabývali koncentracemi kyanidů v Bečvě po havárii. Reaktor v čistírně firmy Energoaqua má podle Obluka objem dvě stě metrů krychlových vody. „Je prakticky vyloučeno, aby někdo vypustil celý reaktor do Bečvy. A i kdyby to udělal a bylo v tom 40 miligramů (kyanidů) na litr, tak je v tom osm kilo (kyanidů). Ne 37,5 kilogramu, jak tvrdí pan znalec,“ řekl Obluk.
Pokus s barvivem
Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje právě i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes třináct kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Zástupci firmy to odmítají. Uvádějí, že první ryby začaly hynout zhruba tři a půl kilometru od tohoto vyústění, a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Za pravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři. Blíže místu úhynu prvních ryb má výusť například valašskomeziříčská chemička Deza.
Soud opět přehrál videozáznam z pokusu, který Klicpera spolu s policií u řeky udělal dva měsíce po havárii. Do vody u výusti společnosti Energoaqua nalil barvivo a sledoval, kdy se smíchá s vodou v řece. „Barvivo nám prošlo, je to hodinu od nadávkování a je to, tuším, dvanáct set metrů po toku. Je vidět, jak se míchá do celého toku a jak prochází dál,“ řekl ve videu znalec z místa pod jezem Juřinka II. U soudu připustil, že je jez od výusti vzdálen osm set metrů.
Soud bude pokračovat v srpnu
I přesto znalec tvrdí, že takzvaná mísicí zóna, kde se znečištění při otravě dostalo do celé šířky řeky, je mnohem níže po proudu. Za směrodatné považuje záběry z dronu, které se při pokusu také dělaly. „Mísicí zóna pro případ havárie je tak, jak je označeno v posudku, jak mnou, tak Výzkumným ústavem vodohospodářským, tři a půl kilometru od vrchu,“ řekl Klicpera. Při pokusu byl průtok v řece ve srovnání s obdobím havárie zhruba dvojnásobný. Při vyšším průtoku se podle znalce mísicí zóna posunuje proti proudu. Sucho k otravě podle znalce též přispělo.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest. Firma podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila znečištění Bečvy nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Hlavní líčení by mělo pokračovat 16. srpna.
