Čeští vědci začali zkoumat kukačky pomocí umělé inteligence

Nahrávám video

Jediná fotografie vajíčka stačí k tomu, aby vědci spolehlivě určili, která kukačka ho snesla – a to díky programu s prvky umělé inteligence. Alegoritmus pomůže blíž poznat tyto létající parazity, o kterých se toho kvůli jejich netradičnímu způsobu života stále mnoho neví. Výsledky společného projektu Akademie věd, Jihočeské univerzity a britských kolegů vědci právě zveřejnili.

Rodičovství se dá u ptáků sice určit pouhým pohledem, ale i trénovaní ornitologové u toho nečekaně často chybují. A proto úkol svěřili počítači. „Ten program se naučí na zkušebním vzorku, která vejce byla snesená jednou samicí nebo různými samicemi, a my se ho potom dotazujeme na další vejce. Tedy aby nám přiřadil toto vajíčko k samicím, které on už zná,“ popsal výzkum hlavní autor práce Michal Šulc z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Počítač přitom vychází z toho, jak je vejce barevné a velké nebo jaký má tvar a skvrny. Podle vědců je v tom úspěšný asi v 98 procentech případů.

„To, k čemu by teď mohla stačit jen jedna fotografie vejce, je zatím složitý proces – vědci musí najít kukaččí mládě, odebrat mu vzorek krve a ten poslat na test DNA,“ dodává Marcel Honza, který se na výzkumu podílel. „Asi nejobtížnější je vůbec získat vzorek. První problém je samotné vejce,“ doplňuje.

Vědci poznají, jak úspěšné jsou kukačky

I když se kukačka může jevit jako velmi úspěšný predátor, ve skutečnosti hostitelé podstrčené vajíčko odhalí a zlikvidují asi v polovině případů. Ani pak ale nemá kukačka vyhráno: „Další problém pro mladou kukačku je ten, že se ozývá relativně hlasitě,“ říká Honza. To podle něj může přilákat predátory – nejčastěji kunu nebo lasičku.

Díky nové technologii vědci ze vzorku zhruba dvou stovek vyfocených vajec zjistili, že jedna kukačka dokáže za sezonu snést až 15 vajec, a to na území velkém zhruba jako celé Staré Město Pražské. „Budeme schopni se podívat i na evoluci selekce jednotlivých hostitelů. O té se dnes vůbec nic neví,“ dodává vědec. Program bude podle volně ke stažení a posloužit by mohl i při výzkumu dalších druhů ptáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.