Čeští vědci začali zkoumat kukačky pomocí umělé inteligence

2 minuty
Události - Výzkum kukaček pomocí umělé inteligence
Zdroj: ČT24

Jediná fotografie vajíčka stačí k tomu, aby vědci spolehlivě určili, která kukačka ho snesla – a to díky programu s prvky umělé inteligence. Alegoritmus pomůže blíž poznat tyto létající parazity, o kterých se toho kvůli jejich netradičnímu způsobu života stále mnoho neví. Výsledky společného projektu Akademie věd, Jihočeské univerzity a britských kolegů vědci právě zveřejnili.

Rodičovství se dá u ptáků sice určit pouhým pohledem, ale i trénovaní ornitologové u toho nečekaně často chybují. A proto úkol svěřili počítači. „Ten program se naučí na zkušebním vzorku, která vejce byla snesená jednou samicí nebo různými samicemi, a my se ho potom dotazujeme na další vejce. Tedy aby nám přiřadil toto vajíčko k samicím, které on už zná,“ popsal výzkum hlavní autor práce Michal Šulc z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Počítač přitom vychází z toho, jak je vejce barevné a velké nebo jaký má tvar a skvrny. Podle vědců je v tom úspěšný asi v 98 procentech případů.

„To, k čemu by teď mohla stačit jen jedna fotografie vejce, je zatím složitý proces – vědci musí najít kukaččí mládě, odebrat mu vzorek krve a ten poslat na test DNA,“ dodává Marcel Honza, který se na výzkumu podílel. „Asi nejobtížnější je vůbec získat vzorek. První problém je samotné vejce,“ doplňuje.

Vědci poznají, jak úspěšné jsou kukačky

I když se kukačka může jevit jako velmi úspěšný predátor, ve skutečnosti hostitelé podstrčené vajíčko odhalí a zlikvidují asi v polovině případů. Ani pak ale nemá kukačka vyhráno: „Další problém pro mladou kukačku je ten, že se ozývá relativně hlasitě,“ říká Honza. To podle něj může přilákat predátory – nejčastěji kunu nebo lasičku.

Díky nové technologii vědci ze vzorku zhruba dvou stovek vyfocených vajec zjistili, že jedna kukačka dokáže za sezonu snést až 15 vajec, a to na území velkém zhruba jako celé Staré Město Pražské. „Budeme schopni se podívat i na evoluci selekce jednotlivých hostitelů. O té se dnes vůbec nic neví,“ dodává vědec. Program bude podle volně ke stažení a posloužit by mohl i při výzkumu dalších druhů ptáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 14 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 17 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 20 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 21 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 22 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
30. 3. 2025
Načítání...