Více než dvacet procent učitelů základních škol v okresech Chomutov, Tachov, Česká Lípa i Rakovník si České školní inspekci (ČŠI) stěžovalo na špatnou komunikaci a vztahy s rodiči. Naopak v okolí Prachatic nebo Vyškova neměl problém s rodiči žádný z kantorů. Vyplývá to z dotazníků, které inspekce rozdala pedagogům při kontrolách ve školách. Podle učitelů je horší spolupráce s rodiči jednou z překážek, které je nejvíce omezují při práci. Potíže při komunikaci s rodinami mají podle analýzy ČŠI častěji pedagogové v regionech s horším socioekonomickým rozvojem.
Analýza inspekce potvrzuje, že špatná komunikace rodičů a učitelů trápí znevýhodněné regiony. Může to ovlivnit výsledky dětí
Dobrá komunikace nejen učitelů s rodiči, ale i mezi žáky, vedením školy a zřizovateli patří mezi klíčové faktory, které mohou ovlivnit výsledky dětí při vzdělávání. Jak může předávání informací ovlivnit výuku, lze podle ČŠI ukázat na příkladu dvou škol. V jedné se povedlo zavést výuku matematiky podle nyní populární Hejného metody, při které žák sám objevuje principy matematických řešení. Ve druhé instituci ale s alternativní výukou matematiky neuspěli.
„V prvním případě škola důsledně tuto změnu komunikovala s rodiči, vysvětlovala její podstatu, výhody a nevýhody. Ve druhém případě se toto nestalo a rodiče se najednou setkávali s novou situací, kdy se na základě svých zkušeností se školou domnívali, že se dítě, které samo objevuje matematické zákonitosti, vlastně neučí. Že něco není v pořádku a bude mít horší výsledky než žáci vedlejší třídy, kde se učí normálně,“ vysvětluje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Rodiče si stěžovali, nová forma výuky padla
Ve druhém případě si tak na výuku rodiče stěžovali a v konečném výsledku to vedlo k opuštění původního záměru a k návratu k tradičnímu stylu učení. „A podobné to může například být, pokud by škola chtěla zrušit tradiční hodnocení žáků známkou a místo ní hodnotit pouze slovně. I zde může být bez komunikace této změny odpor rodičů velmi silný,“ dodává Andrys.
Okresy, ve kterých je podle učitelů komunikace s rodiči dětí obtížnější, ukazuje přiložená mapa z unikátní analýzy ČŠI nazvané České školství v mapách. Nejhůře ji hodnotí učitelé v okrese Chomutov. Špatné vztahy tam jako překážku pro výkon své práce označilo téměř 27 procent z dotázaných kantorů. Podobně jsou na tom na Tachovsku, kde to za problém považuje 25 procent učitelů či v regionu okolo Rakovníka a České Lípy, kde vztahy špatně hodnotilo okolo pětiny pedagogů.
Nejlépe se s rodinami dorozumívají učitelé v okrese Prachatice nebo Vyškov. Tam s komunikací neměl problém žádný z oslovených kantorů. Dobře dopadlo i Benešovsko nebo Hodonínsko, kde vztahy s rodiči označilo za problematické méně než pět pedagogů ze sta.
Na základě mapy a analýzy inspekce vyhodnotila, že komunikaci a vztahy se zákonnými zástupci hůře vnímají učitelé v regionech s horším socioekonomickým rozvojem. ČŠI také poukazuje na souvislost vztahů s prospěchem a chováním žáků. „Jako klíčové pro průběh vzdělávání, koncept kvalitní školy a obecně pak pro kvalitu a výsledky ve vzdělávání se jeví mít dobré a vhodné nastavení komunikace a vztahů se zákonnými zástupci. Jedná se o klíčovou proměnnou zejména v oblastech s nižším socioekonomickým rozvojem, kde je vyšší podíl žáků pocházejících ze znevýhodněných rodin,“ píše se v analýze ČŠI.
Komunikační problémy mezi školami a rodinami v ekonomicky a sociálně znevýhodněných regionech nejsou podle ředitele Národního pedagogického institutu (NPI) Ivo Jupy velkým překvapením. „Že jsou tam vztahy horší, je podstatou věci. Ta znevýhodněnost vychází z toho, že rodiče zpravidla nejsou na takovém stupni vzdělání. Respektive spíš než stupeň vzdělání v tom hraje roli to, že vzdělávání a školství pro ně nejsou takovou prioritou jako pro rodiče s vyšším vzděláním,“ vysvětluje ředitel. Dodává, že Česká republika se toto snaží desítky let zlepšit, ale úplně se jí to nedaří. „To, že se to děje, není zásadní objev, ale potvrzení jasné pravdy,“ komentuje analýzu Jupa.
Ředitelé nespokojenější než kantoři
Na komunikaci se zákonnými zástupci se ČŠI v analýze ptala i ředitelů. Ti ji vnímají ještě hůře než učitelé. Jak ukazuje interaktivní mapa, při inspekčních kontrolách označilo vztahy s rodinami za překážku až 66 procent vedoucích pracovníků z okolí Domažlic a Tachova. Z téměř 65 procent to vadilo i pedagogům v Brně. Nikdo z nich si naopak nestěžoval v okresech Český Krumlov, Jeseník a Plzeň-jih.
Zlepšit komunikaci mezi školami, rodiči i žáky se NPI snaží pomocí pilotních projektů. Za poslední tři roky uspořádal na 280 školách informační debaty pro veřejnost i kantory. „Prošly tím tisíce lidí na různých školách. Je to i podpora pro školy, kde mají sociálně a ekonomicky znevýhodněných dětí více než jinde,“ vysvětluje Jupa. Zároveň NPI provozuje web Zapojme všechny, kde v populárně naučných článcích mimo jiné rozebírá i komunikaci ve školním prostředí.
