Didaktické testy z češtiny zvládlo více studentů než loni. U matematiky hodnotili učitelé výsledky mírněji

U státní maturity se letos výrazně snížila neúspěšnost studentů v didaktickém testu z češtiny. Propadlo jich 4,9 procenta, tedy o 9,3 procentního bodu méně než loni. Z matematiky propadlo letos 16,8 procenta studentů, o 0,8 procentního bodu méně než před rokem. Vyplývá to z informací ministerstva školství a Cermatu, který státní didaktické testy organizuje a vyhodnocuje. Výsledky maturitních testů zhodnotili zástupci škol a odborných pedagogických spolků jako zdařilé.

Kvůli výuce na dálku ministerstvo školství v matematice snížilo hranici úspěšnosti z 33 procent na 27 procent testu, jinak by byl zřejmě podíl neúspěšných větší. Důvodem je podle resortu to, že matematika vyžaduje zvládnutí nejen teoretických znalostí, ale i jejich aplikace. K tomu je nutné mít učivo procvičené, což distanční vzdělávání v plné míře neumožňuje, uvedl úřad.

Díky úpravě limitu v matematice test zvládlo o 0,8 procentního bodu studentů víc než loni, kdy jich propadlo 17,5 procenta. Předloni test z matematiky nezvládlo 15,5 procenta maturantů, což byl o 6,3 procentního bodu lepší výsledek než o rok dříve. Předtím se neúspěšnost šest let držela mezi zhruba 20 procenty a 23,5 procenta. Test z matematiky si letos zvolilo asi 19 procent ze 71 tisíc maturantů. 

Místo matematiky cizí jazyk

Kolem 81 procent maturantů si vybralo místo matematiky jako druhý předmět cizí jazyk. Naprostá většina z nich mířila k angličtině, kterou nezvládlo 6,7 procenta, zatímco loni 5,1 procenta. V němčině, ruštině a španělštině neúspěšnost proti loňsku klesla. Test z francouzštiny zvládlo všech 82 konajících.

Kvůli dlouhotrvající distanční výuce v důsledku opatření proti epidemii covidu-19 ministerstvo školství letos pro maturanty rozhodlo o řadě úlev. Testy nemuseli skládat studenti zdravotnických a sociálních oborů, kteří při epidemii pomáhali v nemocnicích a domovech seniorů. Ostatním se prodloužil čas na napsání testů, v češtině a cizím jazyku o deset minut, u matematiky o 15 minut. Od 7. do 9. července si budou moct neúspěšní maturanti testy opravit.

Didaktické testy se konaly 24. až 26. května. Mohli je skládat všichni žáci posledního ročníku, kteří prospěli v prvním pololetí aktuálního školního roku. Státní maturitní testy se od letoška neznámkují. Hodnotí se jen slovy „uspěl“ či „neuspěl“ podle procenta zvládnutých úkolů. Podle mluvčí ministerstva Anety Lednové je hranice ve všech dalších předmětech kromě matematiky 44 procent.

U nepovinné těžší zkoušky z matematiky, ke které se přihlásilo 2800 studentů, propadlo podle Cermatu 35 procent žáků.

„Nekonala se žádná katastrofa“

Rozhodnutí ministerstva školství snížit hranici úspěšnosti v testu z matematiky bylo podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka rozumné, naopak šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová označila snížení za příliš velké. Připustila ale, že maturantům bylo letos potřeba kvůli výuce na dálku vyjít vstříc.

„Dopadlo to přesně tak, jak jsme očekávali, nekonala se žádná katastrofa, kterou někteří predikovali a chtěli kvůli tomu nahradit reálnou maturitu maturitou administrativní,“ uvedl Zajíček. 

Mimo jiné kvůli prodloužení času na test očekával možný pokles neúspěšnosti předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Maturanti se navíc mohli připravovat jen na test, protože letos nebyly povinné slohy a ústní zkoušky z jazyků, připomněl. Případná slabší úroveň výuky a procvičování učiva se podle něj může projevit právě spíš u těchto dvou částí zkoušky než u testu, který se zaměřuje spíš na dovednosti, řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 1 hhodinou

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 7 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 8 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 8 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...