Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání. Přináší například povinnou výuku angličtiny od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna.
Angličtina bude povinná od první třídy
Podle nových učebních plánů budou školy moci začít dobrovolně učit od příštího školního roku v první a šesté třídě. Povinně by se podle nich v těchto třídách mělo učit od září 2027. Ve všech třídách by se mělo podle nového RVP učit od září 2031, uvedlo ministerstvo. Národní pedagogický institut, který s resortem na revizi pracuje, v minulosti uváděl, že všechny ročníky ZŠ se budou podle revidovaného RVP učit od září 2029.
„Nové rámcové vzdělávací programy se zaměřují na rozvoj kompetencí a gramotností, které odpovídají výzvám současné společnosti a potřebám našich dětí,“ prohlásil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Ověřování ve školách, které začnou podle nového programu dobrovolně učit od září 2025, poskytne podle Beka resortu zpětnou vazbu. Ta poslouží k následným úpravám RVP i modelových školních vzdělávacích programů před jejich povinným zavedením.
Nový vzdělávací program pro ZŠ zavádí povinnou výuku angličtiny od první třídy, nyní je povinná od třetí třídy. Podle úřadu téměř polovina škol již angličtinu v prvních třídách učí. Zvyšuje se pak výstupní úroveň angličtiny na konci ZŠ z původní A2 na B1. Navyšuje se například i požadovaná úroveň matematiky.
Druhý jazyk od sedmé třídy
U povinnosti vyučovat druhý cizí jazyk od sedmé třídy, kde se počítá s omezením na tři jazyky, tedy němčinu, francouzštinu či španělštinu, je účinnost odložená. Povinnost je odložená na září 2034 s výukou minimálně v sedmém ročníku, od září 2035 minimálně v sedmém a osmém ročníku a září 2036 v sedmém až devátém ročníku, ujasnilo ministerstvo. Dosud byl druhý cizí jazyk povinný nejpozději od osmé třídy. Výstupní úroveň bude i nadále A1.
RVP pro předškolní vzdělávání posiluje podle ministerstva inkluzivní přístup a podporuje rozvoj individuálních potřeb dětí. I zavádění plánů pro předškolní vzdělávání bude postupné. Dobrovolně od září 2025 do všech mateřských škol, které splní podmínky přípravného období. Povinně ve všech MŠ bude od září 2026.
Nové vzdělávací programy na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle nich vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit.
Nové učební plány podle ministerstva podporují praktické využití získaných znalostí a dovedností v každodenním životě, rozvíjí čtenářskou, pisatelskou a logicko-matematickou gramotnost. Pozornost je podle resortu věnovaná i osobnostní a sociální výchově či prostředí školy. Zjednodušit by se školám měla i administrativa.
Odborníci: Hrozí, že učitelé změny nepřijmou
„Harmonogram revizí RVP provází politické tlaky, které jsou v tuto chvíli bohužel spíše kontraproduktivní. Hrozí, že učitelé změny zcela nepřijmou, protože se některé úpravy jeví jako problematické,“ myslí si nezisková organizace EDUin. Jde podle ní například o plánované zavedení angličtiny od první třídy. Ačkoliv nejsou podle EDUinu nové učební plány zcela ideální, je podle organizace potřeba zajistit jejich zavedení tak, aby neskončily „jen na papíře“.
Prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc se obává, že se revize neprojeví na kvalitě výuky. „Byli jsme ujištěni panem ministrem školství, že to, co teď vyšlo, jsou v podstatě materiály určené pro pilotní ověřování a že to není definitivní materiál, se kterým by se mělo následně potom v těch letech pracovat,“ řekl. Je podle něj možné, že se programy ještě změní.
Nejvíce se přitom Zajíc obává, že školy a učitelé nevezmou změny za své. „A že to skončí tak jako v některých případech minulé RVP, to znamená formálním papírováním, a neprojeví se to na kvalitě výuky. To vidím jako největší riziko,“ upozornil.
