Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí končí v čele státní organizace kvůli neshodám se zaměstnanci. V Interview ČT24 řekl, že se rozhodl odejít sám. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si podle něj nepřál, aby ve funkci skončil. Krejčí nastínil, jaké problémy mohly stát za jeho koncem.
S mým odchodem by zaměstnanci měli stáhnout výpovědi, říká končící šéf Cermatu
Interview ČT24 s Miroslavem Krejčím (zdroj: ČT24)
„Rozhodl jsem se odstoupit z Cermatu já osobně, nebyl jsem k tomu donucen. Mnohokrát se skloňuje, že mě pan ministr Bek nepodržel. Nic takového ale neproběhlo, naopak já jsem ho musel přesvědčovat, aby mou rezignaci přijal. Ministr si nepřál, abych končil,“ popsal Krejčí.
Jedním z důvodu odchodu Krejčího je dokončení elektronizace přihlášek, takzvaný systém DiPSy. „Byl to enormně náročný projekt, na fyzickou a psychickou zátěž. Od července jsem se snažil trochu dostat do normálního pracovního režimu, abych pracoval osm hodin denně. Do té doby jsem pracoval víceméně šestnáct hodin denně. Kvůli zdraví bylo potřeba s tím něco udělat,“ vysvětlil odstupující šéf Cermatu.
Zároveň připravil nové projekty, ale neměl už pro ně podporu u některých podřízených a „narazil“. „Zazněly slova: Já to dělat nebudu,“ popsal Krejčí. Neřekl by, že neshody se zaměstnanci ohrožují stabilitu organizace. Zároveň také ujistil, že neovlivní ani jarní průběh přijímacího řízení.
Krejčí vysvětlil, že konkrétně například požádal o přípravu zadávací dokumentace pro systém závěrečné zkoušky. „Je to problém v tom, že daný pracovník to doposud dělat nemusel, a když jsem to po něm chtěl, aby to začal dělat, tak podal výpověď,“ popsal. Jiným podřízeným zase podle něj vadila práce na připravovaném projektu. V současnosti ví Krejčí o čtyřech podaných výpovědích. „Zaměstnanci přislíbili, že když já odejdu, tak výpovědi stáhnou,“ podotkl.
Odstupující šéf státní organizace nechtěl po svých zaměstnancích, aby pracovali přesčas kromě předem jasně daných úkolů. „Ale požadoval jsem, aby v rámci své pracovní doby pracovali i na jiných úkolech, než na které do té doby byli zvyklí. Než jsem na Cermat přišel, tak tam vládla firemní kultura taková, že když měl zaměstnanec dělat něco navíc, byť v řádné pracovní době, tak si za to vydupal odměny. Já jsem o tom nechtěl slyšet,“ popsal Krejčí s tím, že v rámci své pracovní doby nemá zaměstnanec co požadovat peníze navíc.
Doplnil rovněž, že na Cermatu pracují i špičkoví a velmi obětaví lidé. „Těm už nelze přidávat další práci, takže když chceme přidávat další práci, tak to padá na, řekněme, ty méně pracovité a potom to dopadá, jak to dopadá,“ prohlásil.
Digitalizace stavebního řízení
Krejčí také řekl serveru Seznam Zprávy, že by dokázal digitalizaci stavebního řízení dát do pořádku do příštích parlamentních voleb. „Je to pravda, řekl jsem to. Informace vychází z toho, že bývalý tým, který to dělal pro ministra (Ivana) Bartoše, tak v srpnu, kdy jsem s nimi mluvil, měli naplánovaný vývoj všech požadavků ještě na jedenáct měsíců. To znamená zhruba do července příštího roku. Říkali, že v tu dobu to bude jako v mašličkách a vyšperkované, proto bez detailní znalosti jsem si dovolil říct, že si umím představit, že pokud budou vytvořené správné podmínky, tak lze uvažovat o tom, že by se to do voleb spustilo,“ popsal.
Určitě nelze podle něj současný projekt dostat do totožného stavu za deset měsíců, jako když se bude dělat čtyři roky na zelené louce. Dal by se podle Krejčího dostat do stavu, že systém bude poskytovat potřebnou funkcionalitu uživatelům.
„Je naprosto logické, že politici mají právo volby rozhodovat, jak se to bude dělat, a oni váží rizika toho, co se stane, když se něco nestihne. Máme rok do voleb, to také hrálo pravděpodobně roli v rozhodování. A je potom otázka, jak vyhodnotili rizika,“ poznamenal Krejčí. Na současném postupu vlády není podle něj nic špatného.
Bek: Rezignace mě mrzí, podpořil bych ho
Ministr školství Mikuláš Bek v pořadu 90' ČT24 uvedl, že o výpovědích zaměstnanců Cermatu se dozvěděl v úterý, kdy mu Krejčí řekl, že jako jediné východisko pro zachování fungování organizace považuje svoji rezignaci. „Nemám důvod nedůvěřovat jeho úsudku,“ dodal. Uznal, že je nyní potřeba situaci stabilizovat, i vzhledem k blížícímu se termínu přijímacího řízení. Proto není možné, aby najednou skončilo větší množství zaměstnanců.
„Rezignaci jsem přijal, byť mě to mrzí, protože pana ředitele (Krejčího) považuju za jednoho ze svých klíčových spolupracovníků, a proto bych chtěl, aby naše spolupráce pokračovala,“ prohlásil Bek. „Netlačil jsem na něj. Kdyby mi řekl, že chce (v Cermatu) zůstat a půjde do střetu, tak bych ho podpořil,“ dodal.
Zaměstnanci, kteří podali výpovědi, by je po odstoupení Krejčího měli vzít zpět, sdělil ministr.
90' ČT24: Miroslav Krejčí odchází z vedení Cermatu (zdroj: ČT24)
Dobu, kterou Krejčí strávil ve funkci, hodnotí ministr pozitivně. „Zvýšil efektivitu Cermatu, i finanční. (..) Jasně největším úspěchem je elektronizace přijímacího řízení,“ vyjmenoval Bek. S touto digitalizací je velice spokojený a přínos pro školy i uchazeče je podle něj jasný.
Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová vnímá digitalizaci přijímaček také velmi pozitivně. I podle ní ohromně pomohla rodičům i školám, kde to snížilo administrativu. Drobné technické chyby lze podle ní odpustit.
Jsou i další problémy, upozorňuje analytička
I analytička Nikola Šrámková z EDUin míní, že je Krejčího třeba za digitalizaci podávání přihlášek na střední školy ocenit. „Jednak se zkrátilo a zrychlilo přijímací řízení, snížil se i stres u rodičů i u dětí a přineslo nám to i celostátní data o tom, jak se nám potkává, nebo spíše nepotkává nabídka s poptávkou,“ upozornila. Vetší zájem je o střední školy s maturitou, kde je nedostatek kapacit, a v učilištích jsou naopak volná místa. Je tak podle ní třeba myslet na to, že jsou i další problémy, které se musí v rámci přijímacího řízení vyřešit. Doufá, že ministerstvo bude v reformě pokračovat.
Podle Beka se problém nabídky a poptávky po středních školách liší region od regionu. Uznává, že je větší zájem o všeobecné vzdělání, míní ale, že zřizovatelé škol se tomu časem přizpůsobí.
Podle Šrámkové je dalším krokem otázka úpravy podoby přijímacích zkoušek jako takových. Nyní ale není jasné, zda bude pracovní skupina, která o tomto tématu jednala právě pod Krejčím, pokračovat i nadále. Otázkou je, zda bude mít nové vedení o takovou změnu zájem a zda bude tak silným hráčem, aby takové změny dokázalo prosadit.