Příjmy jsou nereálné, kritizuje opozice rozpočet. Koalice ho má za rozumný

Nahrávám video
UK: Skopeček, Fiala a Balaštíková o rozpočtu
Zdroj: ČT24

Poslanci v Událostech, komentářích řešili návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 241 miliard korun. Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (za STAN) označil rozpočet za rozumný kompromis. Členka rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) jej má za nereálný. Podobně se vyjádřil místopředseda hospodářského výboru Radim Fiala (SPD). Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) počítá rozpočet s poměrně vysokým nárůstem příjmů, ale je postaven na ekonomické prognóze.

Vláda v návrhu rozpočtu na příští rok plánuje příjmy 2,086 bilionu korun, tedy o 146 miliard korun vyšší než pro letošní rok. Výdaje se proti upravenému letošnímu rozpočtu mají zvýšit o 105 miliard korun na 2,327 bilionu korun. Převážnou část schodku, který by měl meziročně klesnout o 41 miliard na 241 miliard korun, chce vláda pokrýt zvýšením státního dluhu o 248 miliard korun.

Rozpočet podle médií kritizovalo například i hnutí STAN v souvislosti s koncem masivní podpory obnovitelných zdrojů nebo převedení platů nepedagogických pracovníků na obce, což zatím nemá podporu v legislativě.

Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) v této souvislosti podotkl, že není nic neobvyklého, když nejsou všechny koaliční strany spokojeny a nespokojenost vládních ministrů je přirozená. „Rozpočet by byl velmi špatný, pokud by byly všechny strany uspokojeny, zvláště v situaci, kdy máme stamiliardové deficity,“ míní s tím, že debata bude pokračovat.

Šéf sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (za STAN) podotkl, že rozpočet je sestaven jako rozumný kompromis. „Myslíme si, že naplňuje hlavní kritéria konsolidace, zachovává sociální smír a jsou tam dostatečné investice pro rok 2025,“ míní s tím, že hnutí STAN rozpočet podrobně rozebíralo. V souvislosti se změnami týkajícími se obnovitelných zdrojů či platů nepedagogických pracovníků dodal, že dostali v koalici slib, že změny, které nejsou zatím legislativně zabezpečeny, proběhnou.

Poukázal také na to, že Česko má dva odborné orgány, které určují, zda je rozpočet stanoven racionálně. Jedním je Výbor pro rozpočtové prognózy, který podle něj jednoznačně schválil stranu výdajů i stranu příjmů. Národní rozpočtová rada podle něj zpochybnila v největším riziku, které zcela jistě nenastane, čtyřicet miliard korun. „Když to převedu na nižší částky, tak v objemu dvaceti tisíc korun se bavíme o 400 korunách, to je problém, který se dá řešit. Z hlediska celkového rozpočtu je to bouře ve sklenici vody.“

Balaštíková: V každé kapitole chybí peníze

Balaštíková zmínila, že ANO má problém s rozpočtem jako celkem. „Nedovedu si představit, že by stejný rozpočet předložila Alena Schillerová anebo Andrej Babiš. To by nás současná koalice, která tehdy byla opozicí, opravdu rozcupovala,“ podotkla s tím, že ví, jak tehdy debaty o rozpočtu probíhaly. To, že podle ní vláda nerespektuje Národní rozpočtovou radu, „je věc druhá“.

„Jestliže už si na začátku říkáme, že jsou tam nadhodnocené příjmy, upozorňuje na to i Národní rozpočtová řada a že tam chybí peníze na výdaje, se kterými se musí počítat, tak máme pocit, že to je reálný rozpočet? Já určitě ne,“ podotkla Balaštíková s tím, že už nyní v prvním kole debat je jasné, že téměř v každé kapitole chybí peníze a není jasné, kde se vezmou.

Podobně se vyjádřil i Fiala z SPD, podle něhož není problémem schodek, ale to, že čísla v příjmech a výdajích jsou nereálná. „Prostě je to poskládáno tak, aby to vyšlo. Jestli schodek bude teď 250 nebo 230 miliard, není až tak podstatné. Samozřejmě bychom si všichni přáli, aby byl co nejmenší,“ podotkl.

Zmínil, že v minulosti se všichni ministři snažili, aby byl rozpočet realistický a nyní realistický není. „Souhlasím s výtkami Národní rozpočtové rady, že příjmy jsou nadhodnocené,“ uvedl a dodal, že rozpočet na rok 2025 je rozpočtován s tím, že ekonomika poroste o 2,7 procentního bodu a nyní roste o 0,6. „Já jsem přesvědčen, že když bude na začátku roku 2025 růst o jedno procento, tak to bude velký úspěch.“ Příjmy jsou podle něj nadhodnocené o desítky miliard.

Skopeček připustil, že rozpočet počítá s poměrně vysokým nárůstem příjmů o sedm procent. „Nicméně rozpočet se staví na ekonomické prognóze. (...)Je postaven na růstu 2,7 procenta, ale je to číslo, které nijak nevybočuje z predikcí jiných institucí. ČNB predikuje vyšší růst, tuším, že 2,9 procenta.“ Dodal, že růst ekonomiky nezpochybnily Výbor pro rozpočtové prognózy ani Národní rozpočtová rada vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud za pronásledování chartisty potrestal důstojníky StB podmínkami

Podmínkami od dvou do tří let potrestal Obvodní soud pro Prahu 1 čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB), kteří v osmdesátých letech pronásledovali chartistu a člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) Karla Freunda. U pátého z obžalovaných soud od trestu upustil kvůli předchozí sankci. Soudkyně uznala muže vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Neudržitelné, tratíme miliony. Zemědělci si stěžují na nízké výkupní ceny mléka

Na zemědělce dopadají nízké výkupní ceny mléka, za litr dostávají aktuálně zhruba o tři koruny méně než před rokem. Někteří chovatelé se už dostávají pod hranici výrobních nákladů. Situace je podle agrárníků dlouhodobě neudržitelná. Na jejím vzniku se podílelo i uvalení čínských cel na evropské mléčné výrobky.
před 1 hhodinou

Aktuálně: Obrana zakázala armádě vysílat rozhovor s Pavlem, Hrad mluví o cenzuře

Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, upozornil web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Hrad následně označil za absurdní, že resort prezidenta cenzuruje.
15:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
03:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od pozorování ptáků k jejich ochraně. Česká společnost ornitologická slaví 100 let

Česká společnost ornitologická si připomíná sto let od svého založení. Organizace se dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i na zapojování veřejnosti do péče o přírodu. S více než osmi tisíci členy a desítkami tisíc podporovatelů je dnes největší českou ochranářskou nevládní organizací.
před 3 hhodinami

Neumím si představit, co by na summitu NATO dělal prezident, řekl Babiš

Složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře není pro vládu tématem, protože do jeho konání zbývají tři měsíce, sdělil po pondělním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Otázku nechce podle něj vláda řešit do jednání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho 20. května ve Švédsku. Později nicméně dodal, že na summit pojede vládní delegace. Babiš si prý neumí představit, co by tam dělal prezident.
14:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 6 hhodinami

Kauza poslaneckých trafik končí. Ústavní soud smetl stížnost náměstka Bočka

Kauza takzvaných trafik pro exposlance po třinácti letech definitivně skončila, Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka. Dostal podmínku a peněžitý trest, stejně jako bývalý premiér za ODS Petr Nečas, který však ústavní stížnost podle dostupných informací nepodal. Kauza přispěla v roce 2013 po policejním zásahu na úřadu vlády k pádu Nečasova kabinetu a otřesu na politické scéně. Bočkovu stížnost považoval soud za neopodstatněnou, usnesení zpřístupnil ve své databázi.
před 10 hhodinami
Načítání...