Průměrná penze příští rok vzroste o 355 korun, shodla se koalice

Nahrávám video

Koaliční plán na lednové zvýšení průměrného důchodu o 355 korun měsíčně je definitivní, zjistila Česká televize z vyjádření jednotlivých vládních stran. Zákonem nařízený růst o 1,7 procenta podle nich pokryje zvyšování životních nákladů. Důchody ale příští rok neporostou všem stejně. Lidé s vyššími penzemi dostanou přidáno o něco víc. Podle ANO a SPD by měl být růst celkově výraznější. Koaliční strany oponují, že na to není dost peněz.

Vládní strany připomínají, že v minulých letech stát zvedal penze rychleji, než rostla inflace – na rozdíl například od platů státních zaměstnanců.

„Když se podíváme na růst reálných důchodů vůči inflaci, tak za posledních deset let důchody vzrostly reálně o osmnáct procent, za posledních pět let o sedm procent. To znamená, že důchody rostou, a to tempo je vyšší, než je inflační růst,“ prohlásil vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Důchodci změny vítají, podle některých by se ale kabinet měl snažit víc. Kupříkladu jednadevadesátiletá Jarmila Černá pobírá důchod 21 tisíc. S mírně nadprůměrnou penzí je spokojená, v poslední době ale utratí hodně peněz za lék, který jí pomáhá oddalovat zhoršování zeleného zákalu. „Lahvička stojí sedm set korun a vydrží mi na pět dní, takže mě musí podporovat rodina,“ říká seniorka.

Stát by měl podle ní penze zvýšit výrazněji. „Aspoň osm set korun, vzhledem k té inflaci. Řekla bych, že těch osm set až tisíc korun by to být mohlo,“ míní důchodkyně.

Vláda nechce vyšší schodek

Vládní strany nicméně považují návrh na růst průměrné penze za konečný. Argumentují třeba tím, že i tak v příštím roce za výplatu důchodů stát vydá o dvanáct miliard víc než letos. „Žijeme v nějaké rozpočtové ekonomické situaci a všichni dobře víme, jakými schodky končí v desítkách miliard korun penzijní systém,“ podotkl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

„Vše musíme hodnotit v souvislosti s vývojem veřejných financí a státního rozpočtu,“ souhlasí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).

Jurečka upozornil na fakt, že kupní síla důchodců se dlouhodobě zvyšuje. „Vidíme to i na hodnotě výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, která teď bude kolem 42 procent,“ uvedl.

Důchodcům přitom od ledna neporostou penze stejně. Podle nových propočtů ministerstva práce a sociálních věcí dostane třeba člověk se čtrnáctitisícovou penzí přidáno zhruba 330 korun a ten s důchodem 26 tisíc pak téměř 380 korun.

Opoziční kritika

Sněmovní opozice vládě připomněla, že může bez souhlasu poslanců sama zvýšit od ledna důchody v průměru až o 560 korun. „Může to navýšení udělat až do výše 2,7 procenta a k tomu já ji za SPD vyzývám. V případě, že by tak neučinila, jsme připraveni podat novelu zákona o důchodovém pojištění,“ sdělila místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).

ANO bude podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové navrhovat, aby si „vláda zodpověděla před občany, proč to neudělala“. „Bere si jako rukojmí ty ekonomicky nejslabší, kteří už se dneska nemohou bránit,“ kritizuje exministryně financí.

Koalice ustoupit nehodlá

Z kabinetu ale zní hlasy, že žádné změny nepřijdou. „Přidání by bylo pěkné, ale za stávající situace deficitu státního rozpočtu a celkové ekonomické situace si to určitě nemůžeme dovolit,“ zdůraznil místopředseda poslaneckého klubu STAN Viktor Vojtko.

Ministr práce a sociálních věcí by měl návrh na zvýšení důchodů v příštím roce přinést na jednání vlády v září. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) Jurečkův návrh velmi pravděpodobně hladce schválí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 9 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...