Průměrná penze příští rok vzroste o 355 korun, shodla se koalice

Nahrávám video

Koaliční plán na lednové zvýšení průměrného důchodu o 355 korun měsíčně je definitivní, zjistila Česká televize z vyjádření jednotlivých vládních stran. Zákonem nařízený růst o 1,7 procenta podle nich pokryje zvyšování životních nákladů. Důchody ale příští rok neporostou všem stejně. Lidé s vyššími penzemi dostanou přidáno o něco víc. Podle ANO a SPD by měl být růst celkově výraznější. Koaliční strany oponují, že na to není dost peněz.

Vládní strany připomínají, že v minulých letech stát zvedal penze rychleji, než rostla inflace – na rozdíl například od platů státních zaměstnanců.

„Když se podíváme na růst reálných důchodů vůči inflaci, tak za posledních deset let důchody vzrostly reálně o osmnáct procent, za posledních pět let o sedm procent. To znamená, že důchody rostou, a to tempo je vyšší, než je inflační růst,“ prohlásil vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Důchodci změny vítají, podle některých by se ale kabinet měl snažit víc. Kupříkladu jednadevadesátiletá Jarmila Černá pobírá důchod 21 tisíc. S mírně nadprůměrnou penzí je spokojená, v poslední době ale utratí hodně peněz za lék, který jí pomáhá oddalovat zhoršování zeleného zákalu. „Lahvička stojí sedm set korun a vydrží mi na pět dní, takže mě musí podporovat rodina,“ říká seniorka.

Stát by měl podle ní penze zvýšit výrazněji. „Aspoň osm set korun, vzhledem k té inflaci. Řekla bych, že těch osm set až tisíc korun by to být mohlo,“ míní důchodkyně.

Vláda nechce vyšší schodek

Vládní strany nicméně považují návrh na růst průměrné penze za konečný. Argumentují třeba tím, že i tak v příštím roce za výplatu důchodů stát vydá o dvanáct miliard víc než letos. „Žijeme v nějaké rozpočtové ekonomické situaci a všichni dobře víme, jakými schodky končí v desítkách miliard korun penzijní systém,“ podotkl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

„Vše musíme hodnotit v souvislosti s vývojem veřejných financí a státního rozpočtu,“ souhlasí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).

Jurečka upozornil na fakt, že kupní síla důchodců se dlouhodobě zvyšuje. „Vidíme to i na hodnotě výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, která teď bude kolem 42 procent,“ uvedl.

Důchodcům přitom od ledna neporostou penze stejně. Podle nových propočtů ministerstva práce a sociálních věcí dostane třeba člověk se čtrnáctitisícovou penzí přidáno zhruba 330 korun a ten s důchodem 26 tisíc pak téměř 380 korun.

Opoziční kritika

Sněmovní opozice vládě připomněla, že může bez souhlasu poslanců sama zvýšit od ledna důchody v průměru až o 560 korun. „Může to navýšení udělat až do výše 2,7 procenta a k tomu já ji za SPD vyzývám. V případě, že by tak neučinila, jsme připraveni podat novelu zákona o důchodovém pojištění,“ sdělila místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).

ANO bude podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové navrhovat, aby si „vláda zodpověděla před občany, proč to neudělala“. „Bere si jako rukojmí ty ekonomicky nejslabší, kteří už se dneska nemohou bránit,“ kritizuje exministryně financí.

Koalice ustoupit nehodlá

Z kabinetu ale zní hlasy, že žádné změny nepřijdou. „Přidání by bylo pěkné, ale za stávající situace deficitu státního rozpočtu a celkové ekonomické situace si to určitě nemůžeme dovolit,“ zdůraznil místopředseda poslaneckého klubu STAN Viktor Vojtko.

Ministr práce a sociálních věcí by měl návrh na zvýšení důchodů v příštím roce přinést na jednání vlády v září. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) Jurečkův návrh velmi pravděpodobně hladce schválí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVýjimky z nové EET matou některé obchodníky

Nová elektronická evidence tržeb (EET) by měla platit pro všechny a od stejného termínu, nikoliv ve vlnách, jako když ji stát zavedl poprvé. Zákon ale připouští i výjimky a někteří obchodníci nevědí, jestli se jich změny dotknou. Týká se to třeba provozovatelů prodejních automatů. Ministerstvo financí slíbilo vydat metodický pokyn po přijetí návrhu zákona o EET. Výjimky mají dostat i lesní bary či prodejci ryb před Vánoci.
včera v 07:01

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
17. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Výroba aut v Česku vzrostla, více než třetinu tvoří elektromobily či hybridy

Tuzemské automobilky vyrobily v prvním pololetí 780 378 osobních aut, což je meziročně o 4,4 procenta více. V červnu produkce vzrostla o 3,3 procenta. Celkem čtyřicet procent vyrobených aut byly elektromobily nebo hybridy, z toho bylo 130 356 elektromobilů, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
17. 7. 2026

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
17. 7. 2026

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
16. 7. 2026

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
16. 7. 2026

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.