Od ledna stoupnou starobní důchody v průměru o 358 korun měsíčně. Po této pravidelné, zákonem dané valorizaci přesáhne průměrný důchod 21 tisíc korun, bude tak činit zhruba 43 procent průměrné hrubé mzdy. Zvýšeny budou zároveň i invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. S novým rokem platí rovněž další změny, například lidé v náročných profesích mohou odejít do důchodu dříve. Změní se i podmínky pro pracující seniory.
Průměrný důchod přesáhne od příštího roku 21 tisíc korun
Události: Lednové zvýšení důchodů (zdroj: ČT24)
Sama vláda připouští, že reálná hodnota průměrného důchodu kvůli inflaci příští rok mírně poklesne, a to o šest desetin procenta. Stát zároveň nezvýší všechny penze stejně, minimální garantovaný růst je 260 korun.
Čím vyšší důchod nyní lidé pobírají, o to více se jim – nominálně – od ledna zvýší. Například člověk s penzí šestnáct tisíc měsíčně dostane od ledna přidáno 330 korun. Ten, kdo nyní dostává důchod 22 tisíc, pak dostane přidáno 366 korun.
Většina důchodců obdrží valorizační oznámení běžnou listovní zásilkou na svou adresu evidovanou Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Majitelům datových schránek pro fyzické osoby bude valorizační oznámení zasláno jako příloha datové zprávy. Zvýšení provede ČSSZ automaticky, není potřeba o něj žádat, uvedla správa spolu s dalšími podrobnostmi.
Jak vidí zvýšení důchodů koalice
Vyšší nárůst důchodů – tedy přesahující schválených 358 korun měsíčně u průměrného důchodu – si podle koaličních politiků nemůže zadlužený státní rozpočet nyní dovolit. „Pokud inflace bude nízká a pokud důchody tímto způsobem porostou, tak to nezhorší situaci našich seniorů,“ soudí místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Místopředseda poslaneckého klubu STAN Viktor Vojtko dodává: „I když ta částka samozřejmě není úplně velká, na druhou stranu je třeba si uvědomit, že je to pro všechny důchodce, je to každý měsíc a je to od toho každého měsíce napořád.“
Opoziční výtky
Podle sněmovní opozice je však navýšení nedostatečné. ANO a SPD po vládě požadovaly, aby se důchody zvýšily od ledna v průměru o 560 korun. To je maximální částka, o kterou měla vláda pravomoc průměrnou penzi sama zvýšit, aniž by musela měnit zákon.
„Aby si v reálných příjmech mohli (senioři) dovolit to, co si mohli minimálně dovolit před tou velkou inflací,“ zdůvodnil to místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).
„Důchodcům sebrala tato vláda už mimořádné valorizace v době inflace... tato valorizace jim mohla aspoň něco nahradit,“ řekl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Vládní koalice argumentuje, že na vyšší než minimální zákonný růst průměrného důchodu by si musel stát půjčit další miliardy korun. „Pokud je někdo opravdu v tíživé situaci, tak samozřejmě je na něj myšleno. Je potřeba, aby svoji situaci probral se sociálními pracovníky,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Růst penzí vláda formálně schvalovala v polovině září, ještě s tehdy koaličními Piráty. Těm – podobně jako například SPD – vadí, že částka neroste všem stejně. „Moc to nereflektuje situaci a ani to nevyrovná propad mezi nízkými nebo vysokými důchody,“ uvedl poslanec Ivan Bartoš, dřívější pirátský ministr pro místní rozvoj.
Spor o hlasování ve sněmovně skončí možná u Ústavního soudu
S novým rokem už také začne platit část důchodové reformy. Lidé pracující v nejnáročnějších profesích budou odcházet do penze se stejnými penězi až o pět let dřív. Konkrétně jde o třináct tisíc lidí ve čtvrté rizikové skupině.
Stát také od ledna změní pravidla zhruba pro dvě stě tisíc pracujících důchodců. „Pracující starobní důchodci, kteří dosáhli důchodového věku, nebudou z příjmu z výdělečné činnosti povinni platit pojistné na důchodové pojištění ve výši 6,5 procenta hrubé mzdy. O tuto částku se jim zvýší čistá mzda. Zároveň se zruší zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním,“ uvedlo k tomu, spolu s dalším podrobnostmi, ministerstvo práce a sociálních věcí.
Hlavní body důchodové reformy však začnou platit až později. Od ledna 2026 se budou zvyšovat nové penze pomaleji. Po roce 2030 pak dál postupně poroste věk odchodu do důchodu až na 67 let. Hnutí ANO zvažuje, že se kvůli způsobu schválení změn obrátí na Ústavní soud. Předsedkyně sněmovny Markéta Adamová Pekarová (TOP 09) totiž neumožnila hlasovat o opozičním návrhu na odložení reformy.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová by chtěla znát odpověď Ústavního soudu na postup Pekarové Adamové, která neumožnila hlasovat o jejím procedurálním návrhu. „Já se prostě neztotožňuji s jejím právním názorem,“ dodala politička ANO.
Vicepremiér a mistr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) si myslí, že vládní koalice postupovala standardně. „Nevidím tam žádné porušení legislativního procesu. Z hlediska věcné stránky si myslím, že tam už nejsou vůbec žádné argumenty pro to, aby taková stížnost mohla u Ústavního soudu uspět.“